Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 248/2024-41
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
se sídlem Adresa žalobkyně
právně zastoupená Jméno Zástupce, advokátem
se sídlem Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 13 623 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro zaplacení další částky ve výši 4 123 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 623 Kč od 7. 5. 2023 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 779,42 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se pro zaplacení další částky ve výši 4 123 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 623 Kč od 7. 5. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 779,42 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 623 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 6. 4. 2023 s její právní předchůdkyní – společností právnická osoba IČ: IČO, se sídlem adresa, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 500 Kč za dále v cit. smlouvě sjednaných podmínek. Tato pohledávka z úvěru byla cit. společností postoupena smlouvou ze dne 16. 5. 2024 na společnost právnická osoba., IČ: IČO, přičemž žalobkyně tuto pohledávku nabyla za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024 s posledně cit. společností. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný před poskytnutím úvěru lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, přičemž po této verifikaci nedošlo k pochybnostem o úvěruschopnosti žalovaného, a proto mu tento úvěr byl poskytnut. V závěru žaloby žalobkyně uvedla, že pokud by soud její nárok v této věci neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak požaduje přiznání jistiny ve výši 9 500 Kč jako bezdůvodného obohacení žalovaného, přičemž „k prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobkyně, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného Anonymizováno, zda mu byla v dubnu 2023 zaslána na účet č. č. účtu částka 9 500 pod variabilním symbolem var. symbol a zda je majitelem účtu právě žalovaný.“
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstala zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o úvěru číslo Anonymizováno ze dne 6. 4. 2023 [na č. l. 12 spisu (dále již „č. l.“ s přísl. číslem)] vyplývá, že tuto smlouvu uzavřel s žalovaným shora uvedený právní předchůdce žalobkyně. Na úvodní straně smlouvy jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, včetně uvedení čísla jeho bankovního účtu č. účtu. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že předmětem je poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 9 500 Kč se splatností do 6. 5. 2023.
5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu (na č. l. 35) soud zjistil, že na tento účet žalovaného byla dne 6. 4. 2023 převedena od právní předchůdkyně žalobkyně částka ve výši 9 500 Kč.
6. Shora uvedené cese pohledávky jsou prokázány k žalobě připojenými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2023 (na č. l. 18) a ze dne 16. 5. 2024 (na č. l. 19), stejně jako oznámení žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6. 6. 2024 (na č. l. 23).
7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 6. 2024 (na č. l. 26) soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu trvalého bydliště žalovaného.
8. Žalobkyně na výzvu soudu učiněnou vydaným usnesením ze dne 23. 10. 2024, č. j. 6 C 248/2024 -31 (aby listinnými důkazy prokázala, že zapůjčitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména aby doložil doklady o příjmech a výdajích žalovaného, které žalovaný poskytl zapůjčiteli, případně výpisy z dostupných registrů dlužníků, činil-li na tyto zapůjčitel dotaz), která jí byla doručena dne 30. 10. 2024, nijak nereagovala.
9. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 6. 4. 2023 za použití prostředků komunikace na dálku s žalovanou smlouvu a následně dodatek, ve kterých se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 9 500 Kč, přičemž tato částka byla žalovanému skutečně poskytnuta, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit zapůjčiteli do 6. 5. 2023. Uvedená pohledávka byla dvakrát postoupena, podruhé na žalobkyni. Nebylo prokázáno, že by žalovaný do vyhlášení tohoto rozsudku svůj dluh žalobkyni uhradil, případně plnil na tento dluh alespoň částečně.
10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze zčásti (jak bude dále vyloženo) důvodná.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Mezi smluvními stranami byla dojednána smlouva naplňující znaky spotřebitelského úvěru dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobkyně však nedoložila, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdkyně žalobkyně (zapůjčitele) došlo, kdy pouze v žalobě uvedla, že eventuálně požaduje, aby soud žalovanou částku posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že dle dostupných informací právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná.
17. Soud konstatuje, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a právním předchůdkyní žalobkyně je absolutně neplatná, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému tak bylo poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy a je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalovaný coby spotřebitel je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 9 500 Kč v době přiměřené možnostem žalovaného. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. Žaloba byla naopak zamítnuta co do částky 4 123 Kč a uvedeného zákonného úroku z prodlení z cit. částky od požadovaného data prodlení, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.
18. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z ustanovení § 14b , když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupci žalobkyně by při plném úspěchu náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy by se jednalo celkem o částku ve výši 900 Kč, dále by zástupci žalobkyně náležel režijní paušál ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a DPH ve výši 252 Kč. Spolu se soudním poplatkem ve výši 800 Kč by tak zástupci žalobkyně při plném úspěchu náležela celkem částka 2 252 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08 . Soud provedl kapitalizaci žalobkyní požadovaného příslušenství z cit. jistiny (13 623 Kč) za období od 7. 5. 2023 do 13. 1. 2025, což činí částku ve výši 17 082,86 Kč, která tak představuje tarifní hodnotu, z níž je třeba provést výpočet z hlediska procesní úspěšnosti žalobkyně.
19. Byla-li žalobkyni tímto rozsudkem přisouzena částka ve výši 9 500 Kč bez příslušenství a bez další jí požadované částky ve výši 4 123 Kč (částečné zamítnutí žaloby), pak je třeba konstatovat, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 79 %, zatímco žalovaný byl úspěšný (zamítnutí žaloby ohledně zbytku jistiny ve výši 4 123 Kč + kapitalizované příslušenství ve výši 3 459,86 Kč) ve výši 7 582,86 Kč, což představuje jeho úspěch v rozsahu ve výši 44,39 %. Výsledkem uvedeného (79 % - 44,39 % =) tedy je, že žalobkyně byla v tomto sporu úspěšná v rozsahu 34,61 %, což (z částky 2 252 Kč) odpovídá částce 779,42 Kč, kterou soud stran náhrady nákladů řízení přiznal žalobkyni výrokem III.
20. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.