Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 233/2024-24
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 29 053,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 500 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení z této částky od 6. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 14 553,60 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 806,45 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 422,69 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do 5. 4. 2024 a smluvním úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 500 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení z této částky od 6. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 14 553,60 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 806,45 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 422,69 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do 5. 4. 2024 a smluvním úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 domáhala zaplacení částky 29 053,60 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně (tj. Anonymizováno Anonymizováno s.r.o.) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 4. 2. 2022, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tyto peněžní prostředky spolu s poplatky a úrokem v 65 týdenních splátkách po 495 Kč (celkem 32 175 Kč), tj. do 5. 5. 2023. Ode dne následujícího po splatnosti celé částky (6. 5. 2023) vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat po žalované smluvní úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni. Žalovaná na žalovanou pohledávku uhradila částku 500 Kč. Žalobkyně se tak domáhá dlužné jistiny 14 500 Kč, 14 553,60 Kč dlužného poplatku, obchodního úroku a úroků z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná byla před poskytnutím úvěru řádně prověřena ohledně její úvěruschopnosti posouzením v příslušných registrech a výpisy z účtu žalované.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení uvedená v žalobě.
Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 2. 2022 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (tj. právnická osoba) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 4. 2. 2022, na základě které se se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 88,00 % ročně, a to v pravidelných 65týdenních splátkách po 495 Kč (celkem 32 175 Kč). Žalovaná se dále zavázala hradit poplatky na pojištění, službu komfortního splácení a poplatku za zpracování úvěru. RPSN odpovídá 167,56 % (viz smlouva). Původní věřitel žalované dne 4. 2. 2022 poskytl 15 000 Kč (viz tabulka umoření). Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (viz společné prohlášení o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 a oznámení o postoupení z 29. 9. 2023). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. To vyplývá z předžalobní výzvy včetně podacího lístku ze dne 2. 4. 2024. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na pohledávku uhradila částku 500 Kč, když žalovaná v řízení tuto skutečnost nesporovala, respektive se nevyjádřila.
Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsU “).
Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ustanovení § 576, 577 a 588 o. z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 88 % p. a. s dobrými mravy dle ustanovení § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v únoru roku 2022 celkem hodnota % ročně. V daném případě byla úroková sazba více než osminásobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z, k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli osminásobek. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů. Nad to soud upozorňuje, že v projednávané věci RPSN dosahuje 167 %, poplatková zátěž žalované spojená s úvěrem (sjednané pojištění atp.) tak je daleko vyšší.
Soud současně dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou výši úroku z úvěru zde možná není. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle (excesivně) vysoké sazbě úroku z úvěru. Přistoupením k moderaci by právní předchůdce žalobkyně (potažmo žalobkyně) nebyli motivováni k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. Ostatně, k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. spisová značka).
S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 o. z. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované dle ustanovení § 2992 o. z., když se mu dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 14 500 Kč, když žalovaná na dluh již hradila 500 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného, soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalované byla doručena výzva k plnění (předžalobní výzva). Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 2. 4. 2024. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalované dne 5. 4. 2024. Listin Listina obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím od 6. 4. 2024 do prodlení, žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., které soud stanovil od 6. 4. 2024. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl včetně příslušenství (29 053,60 – 14 500 = 14 553,60 Kč), neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků a smluvních pokutách, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném znění (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu přiznané částky 14 500 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku) a naopak žalovaná byla úspěšnou v rozsahu zamítnuté částky 14 553,60 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku). Z celkově žalované částky 29 053,60 Kč tak byli oba účastníci úspěšní téměř ve shodném rozsahu, soud tak rozhodl výrokem III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.