Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 95/2024-47
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 398 776,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 398 776,52 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 961,58 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 33 699,40 Kč, úrokem ve výši 4,35 % ročně z částky 395 012,82 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 395 012,82 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 978 Kč k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 398 776,52 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 961,58 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 33 699,40 Kč, úrokem ve výši 4,35 % ročně z částky 395 012,82 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 395 012,82 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 978 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 398 776,52 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 21. 1. 2021 smlouvu o úvěru a o stavebním spoření, na základě které se zavázala vést žalovanému účet stavebního spoření do cílové částky a poskytnout žalovanému při splnění sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření. Žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr, který byl ve dvou částkách, a to dne 1. 2. 2021 částka 243 853,59 Kč a dne 9. 2. 2024 částka 166 146 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 4,35 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 835 Kč, a dále nejpozději do 21. 1. 2022 poskytnout žalobkyni doklad o použití čerpaných prostředků na sjednaný účel, tedy změnu, údržbu domu/bytu. Pokud jde o posouzení schopnosti splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dle jím sdělených informací, tyto byly následně individuálně zhodnoceny v souladu se strategií banky. Byly prověřovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, současně byl porovnáván příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, když zcela neuhradil splátky za měsíce září, říjen, listopad 2022, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný. Celkem žalovaný žalobkyni uhradil částku 223 765,37 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 395 012,82 Kč, poplatků ve výši 3 204 Kč (představující poplatky spojené s prodlením ve výši 1 800 Kč a poplatky za pojištění ve výši 1 404 Kč), smluvní pokuty ve výši 559,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 961,58 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 31. 10. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 33 699,40 Kč za dobu od 10. 4. 2023 do 31. 10. 2023, a dále úroku ve výši 4,35 % ročně z částky 395 012,82 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 395 012,82 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 21. 1. 2021 byla mezi sjednána smlouva „o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a o stavebním spoření s účtem číslo č. účtu“ (dále jen „Smlouva“), dle které žalobkyně žalovanému zřídila účet stavebního spoření a stavební spoření s cílovou částkou 410 000 Kč. Dle čl. 3 smlouvy byl žalovanému poskytnut k dispozici překlenovací úvěr ve výši 410 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních dluhů včetně příslušenství, a to jako účelové úvěry na bydlení. Žalovaný se zavázal celkově uhradit částku 680 861 Kč a to v 240 pravidelných měsíčních splátkách po 2 835 Kč, a dále do 21. 1. 2022 poskytnout doklad o plnění účelu úvěru – detailní soupis prováděných prací včetně uvedení ceny. Ve smlouvě byla dále ujednána povinnost žalovaného hradit za úkony související s poskytnutím, správou a vymáháním úvěru poplatky dle Ceníku (čl. 5. 1. Smlouvy) a dále poplatky za pojištění ve výši 234 Kč (čl. 6.1.2 f) Smlouvy). Dle čl. 8. 8 Smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu z každé dlužné splátky či její části po splatnosti za každý den prodlení, jejíž roční procentní výše o 10 procentních bodů převyšuje výši úroků z úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s placením více než 2 měsíčních splátek vyplývajících ze smlouvy o úvěru nebo s jednou splátkou po dobu delší než 3 měsíce, byla sjednáno oprávnění žalobkyně od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení celé pohledávky. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Dle Ceníku činí náklady spojené s prodlením 300 Kč, kdy tyto budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Dne 1. 2. 2021 žalovaný čerpal částku 243 853,59 Kč a dne 9. 2. 2021 částku 166 146 Kč (výpis z účtu). Dopisem ze dne 10. 12. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 10 305 Kč do 31. 1. 2023 za současného upozornění, že v případě marného uplynutí této lhůty dojde k zesplatnění celého úvěru ve výši 411 525 Kč (poslední výzva k úhradě). Dopisem ze dne 3. 2. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru ke dni 31. 1. 2023 a vyzván k neprodlené úhradě (řešení dluhu). Ke dni 31. 7. 2023 zůstal žalovaný žalobkyni dlužen jistinu ve výši 395 012,82 Kč (výpis z účtu). Žalovanému byla dále zaslána předžalobní upomínka ze dne 6. 11. 2023 (předžalobní výzva, podací arch).
4. Soud dále prováděl listin y předložené žalobkyní k otázce posuzovaní úvěruschopností žalovaného. Žalovaný dne 20. 1. 2021 u žalobkyně písemně žádal poskytnutí úvěru ve výši 410 000 Kč, jehož účelem bylo „splácení úvěru, zápůjčky použitých na financování bytových potřeb“, dále „venkovní úpravy, fasáda, zateplení, pergola“ nemovitosti žalovaného. V žádosti uvedl, že je rozvedený, žije ve vlastním bydlení spolu s dalším členem domácnosti, je zaměstnán od ledna roku 2015 u společnosti právnická osoba, jeho čistý měsíční příjem činí 34 144 Kč, k výdajům uváděl částku ve výši 0 Kč (žádost, příloha žádosti). K žádosti žalovaného bylo přiloženo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a výpis z účtu žalovaného za období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020, z nichž vyplývá pravidelný příjem žalovaného ze zaměstnání (v průměrné výši okolo 36 000 Kč). Z výpisu z účtu jsou pak také zřejmé výdaje žalovaného, kdy se jedná zejména o platby za nákup potravin, pohonných hmot, léčiv, platby za energie a jiné běžné výdaje. Dle formuláře posouzení úvěruschopnosti klienta žalobkyně před poskytnutím úvěru prováděla posuzování úvěruschopnosti na základě informací sdělených klientem a ověřených v potvrzení o příjmu, výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 11 718 Kč. Byla také zohledněna skutečnost, že žalovaný má sjednán u žalobkyně další úvěr ve výši 521 767 Kč se splátkou 5 809 Kč měsíčně, osobní úvěr u jiné banky ve výši 252 870 Kč se splátkou 3 189 Kč, který byl předmětem refinancování z požadovaného úvěru, a konečně pak kontokorent ve výši 5 000 Kč.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Dle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Dle ustanovení § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel, zatímco žalobkyně je podnikající právnickou osobou, je třeba vzniklý závazkový vztah posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně splnila svou povinnost ověřit úvěruschopnost klienta, když nespoléhala pouze na údaje sdělené žalovaným (žalovaný např. uváděl výše výdajů 0 Kč a výši splátek 0 Kč), ale naopak operovala s minimální částkou normativních nákladů bydlení a životních nákladů ve výši 11 718 Kč, kterou stanovila na základě statistických a aktuálních údajů za využití interních informací banky, provedla šetření ohledně existujícího úvěrového zatížení žalovaného, jejich výsledky zohlednila při stanovení splátky, měla podrobné znalosti o příjmech a výdajích na běžném účtu žalovaného, provedla šetření v dostupných bankovních i nebankovních registrech, zjištěné údaje pak konfrontovala s údaji sdělenými žalovaným. Ověřila také zaměstnání žalovaného a výši jeho příjmu.
14. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Před uzavřením smlouvy žalobkyně náležitým způsobem posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě takto uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému s úvěr ve výši 410 000 Kč, jehož účelem bylo splácení úvěru a dále změna a údržba bydlení žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných splátkách spolu se smluvenými úroky a poplatky, a dále ve sjednané lhůtě doložit doklad o použití čerpaných prostředků na sjednaný účel. Žalovaný však porušil své povinnosti vyplývající mu z předmětné smlouvy o úvěru, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, a dostal se do prodlení, proto žalobkyně v souladu se smlouvou i ustanovením § 1931 o. z. poskytnutý úvěr ke dni 31. 1. 2023 zesplatnila, čímž jí vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 395 012,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 961,58 Kč za období od 1. 2. 2023 do 31. 10. 2023 a dále úrok ve výši 4,35 % roně z částky 395 012,82 Kč za dobu od 1. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaný se smluvně zavázal hradit poplatek za pojištění a dále také náklady spojené s prodlením ve výši dle Sazebníku, i co do zaplacení částky 3 204 Kč tedy soud shledal nárok žalobkyně důvodným. Stejně tak soud žalobě vyhověl i co do částky 559,70 Kč představující smluvní pokutu, neboť tato byla sjednána přímo ve smlouvě o úvěru v souladu s § 2048 o. z., přičemž její výši soud neshledává nijak nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti, tudíž se nejedná o ujednání, jež by zakládalo v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele tak, jak to předpokládá § 1813 o. z. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. v kapitalizované výši 33 699,40 Kč z dlužné jistiny za dobu od 10. 4. 2023 do 31. 10. 2023 a dále pak ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 1. 11. 2023 do zaplacení. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 978 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 398 776,52 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 52 978 Kč. Za vyjádření k výzvě soudu ze dne 29. 4. 2024 a 2. 10. 2024, kterými žalobkyně doplňovala svá tvrzení a důkazy, soud žalobkyni odměnu a režijní paušál nepřiznal, neboť tato tvrzení měla být již součástí žaloby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.