Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 180/2024-22

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaný: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 15 870 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 5 870 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 14 000 Kč od 2. 2. 2024 do 21. 12. 2024 a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 4 000 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 321,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 5 870 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 14 000 Kč od 2. 2. 2024 do 21. 12. 2024 a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 4 000 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 321,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16. 9. 2024 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 15 870 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč za období od 2. 2. 2024 do zaplacení v zákonné výši.

2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě dne 29. 9. 2023 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. smlouvy o úvěru splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 29. 1. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 1. 2. 2024 vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2. 2. 2024. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy o úvěru.

3. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla v odst. 4.2. písm. c) smlouvy o úvěru sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 16. 3. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od 2. 2. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 7. 8. 2024. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 1 870 Kč.

4. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byla dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

6. Z provedeného dokazování se podává:

i. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému dne 29. 9. 2023 poskytla 10 000 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky přijal téhož dne (smlouva o úvěru a výpis z účtu). Žalovaný se zavázal, že splatí úvěr tak, že smluvní úrok podle čl. 2.1.6 bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy o úvěru (viz odst. 5. 1. smlouvy o úvěru).

ii. Podle odst. 4.2. smlouvy o úvěru v případě prodlení úvěrovaného s plněním, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu také a) účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením úvěrovaného; b) zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem; a c) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal hradit úrok ve výši ve výši 40 % p. m. (odst. 2.1.6. smlouvy o úvěru). Podle odst. 6.2. smlouvy o úvěru v případě prodlení úvěrovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh (tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2.).

iii. Při uzavření smlouvy o úvěru měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalovaného za období od 1. 6. 2023 do 31. 8. 2023. Z uvedených výpisů mimo jiné vyplývá, že žalovaný v tomto období příjem z invalidního důchodu 3. stupně ve výši 16 992 Kč v každém z těchto měsíců. V měsíci červen 2023 přijal finanční prostředky z úvěru od společnosti právnická osoba. ve výši 31 000 Kč, ve výši 5 000 Kč od společnosti právnická osoba. Od úřadu práce přijal příspěvek na péči ve výši 7 040 Kč za období listopad 2022 až červen 2023. Kredit účtu v měsíci červen činil 62 032,01 Kč a debet 57 227,40 Kč. V měsíci červenec 2023 přijal finanční prostředky z úvěru od společnosti právnická osoba ve výši 40 000 Kč. Kredit účtu v měsíci červenec činil 60 316,00 Kč a debet 65 185,00 Kč. Na konci měsíce měl žalovaný kreditní zůstatek 26,27 Kč. V měsíci srpen 2023 přijal finanční prostředky z úvěru od společnosti Emma´s credit s.r.o. ve výši 6 500 Kč. Kredit účtu v měsíci červenec činil 33 022,00 Kč a debet 33 067,06 Kč. Na konci měsíce měl žalovaný debetní zůstatek 18,79 Kč

iv. Žalobkyně žalovaného svou výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 8. 2024 měla vyzvat, aby svůj dluh uhradil do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 8. 2024 (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 8. 2024 a podacím lístkem ze dne 7. 8. 2024).

v. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.

7. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval věc soud podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle , (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

15. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému 10 000 Kč. Žalobkyně proto byla povinna prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit.

16. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , formuloval a odůvodnil názor, podle něhož:

i. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

ii. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

iii. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.

iv. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.

17. Srov. dále např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

18. Uvedené závěry judikatury přijaté při výkladu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se uplatní i při vykladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 (za všechna rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sen. zn. ).

19. Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2023, č. j. -91, má být úvěr poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.

20. Žalobkyně k otázce, zda s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, uvedla že měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného. Z uvedených výpisů vyplývá, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru měl splácet řadů úvěrů. Jeho příjmy pocházeli z invalidního důchodu a jeho výdaje (bez zohlednění příjmů z úvěrů) značně přesahovali jeho příjmy. Za tohoto měla žalobkyně dbát zvláštní obezřetnosti a úvěr žalovanému neposkytnout, případně si vyžádat výpisy z jeho účtů za další období. Tak žalobkyně neučinila a neposoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou péčí. K tomu lze dodat, že žalobkyně neprokázala (neoznačila žádný důkaz), že prověřovala úvěruschopnost žalovaného ve veřejných rejstřících.

21. Jelikož žalobkyně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet řádně a s odbornou péčí, je smlouva o úvěru (podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z.) neplatná, a žalobkyně tak má pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaným získaný majetkový prospěch ve výši 10 000 Kč je plněním bez právního důvodu, tj. bezdůvodným obohacením, který má žalovaný povinnost žalobkyni vrátit (§ 2993 věta první o. z.).

22. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že byla před podáním žaloby žalovanému doručena výzva zaplacení pohledávky. § 573 o. z. nelze v projednávané věci aplikovat, neboť toto ustanovení konstruuje domněnku data dojití došlé zásilky, tj. zásilky, která byla prokazatelně doručena. Žalovaný tak byl vyzván k úhradě dluhu až okamžikem, kdy se dostala do jeho dispozice žaloba, tj. okamžikem, kdy měl žalovaný možnost vyzvednout si zásilku obsahující žalobu –18. 12. 2024 (viz doručenka na čl. 16 spisu). Soud lhůtu bez zbytečného odkladu určil jako třídenní. Lhůta k plnění uplynula dne 21. 12. 2024 a od 22. 12. 2024 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené Proto soud zamítl žalobu také co do úroků z prodlení, jejichž vznik měl podle žaloby předcházet 22. 12. 2024. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s

23. Nad rámec uvedeného soud dodává, že smlouva o úvěru je neplatná rovněž pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je založená na tom, že splatnost jistiny úvěru není vázána na určitý časový okamžik ale na „ukončení“ smlouvy o úvěru. Měsíčně je splatný toliko úrok ve výši 40 % měsíčně (480 % ročně). Takto sjednaný způsob hrazení úvěru i ve spojení se zjevně nepřiměřenou výši úroku je v rozporu s dobrými mravy, neboť dlužníka vede do dluhové pasti. Má-li dlužník (byť drobnější) problémy s financemi není motivován splácet jistinu úvěru či smlouvu o úvěru ukončit. V této situaci mu pak nepřiměřeně rychle narůstá jeho dluh.

24. Dále soud uvádí, že ustanovení odst. 6.2. smlouvy o úvěru o zesplatnění úvěru je nicotné, neboť z něj není zřejmé, zda v případě prodlení úvěrovaného se úvěr stává splatným po uplynutí doby dvou kalendářní měsíců či po době delší, a tudíž je neurčité. Byla-li by smlouva o úvěru platná, nestal by se dluh žalobkyně splatným podle citovaného ujednání.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle za použití a tak, že ve věci úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.

26. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle třídenní s povinností plnit k rukám advokáta ( ). Žalobkyni tak v průběhu řízení vznikly náklady ve výši 2 452 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 56,55 %, žalovaný v rozsahu 43,45 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada 13,10 % jejích nákladů řízení, tedy 321,11 Kč.

27. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel z žalovaného nároku v celkové výši 17 873,26 Kč sestávajícího z částky 15 870 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (21. 1. 2025) na 2 003,26 Kč, a části žaloby, ve které byla žalobkyně úspěšná, tedy z částky 10 108,19 Kč sestávající z 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení kapitalizovaného ke dni 21. 1. 2025 na 108,19 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh ( ).