Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 144/2024-37

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 34 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 18 800 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 16 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 246,2 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 775 Kč, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do 10. 7. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 200 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 18 800 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 16 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 246,2 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 775 Kč, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do 10. 7. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 200 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 4. 1. 2022, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 16 000 Kč, která představuje úrok ve výši 4 000 Kč (sazba 24,12 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 600 Kč do 28. 2. 2023. Žalovaný hradil splátky nepravidelně do 11. 2. 2022, když celkem uhradil 1 200 Kč, poté přestal splátky hradit. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 20 000 Kč, částku 14 800 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 1 246,20 Kč (tj. úrok ve výši 24,12 % ročně z jistiny za dobu od 1. 3. 2023 do 1. 6. 2023), zákonný úrok z prodlení ve výši 775 Kč (z částky jistiny za dobu od 1. 3. 2023 do 1. 6. 2023). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 24,12 % ročně a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně, a to vždy z částky jistiny od 2. 6. 2023 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 4. 1. 2022 podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s platbou ve výši 16 000 Kč, která představuje úrok ve výši 4 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (celkem tedy částku 36 000 Kč), v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 32,15 % p. a. Žalovanému byly finanční prostředky ve výši 20 000 Kč poskytnuty v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.

4. Z karty zákazníka ze dne 4. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že jeho čistý příjem je 21 773 Kč měsíčně a pracuje jako OSVČ, bydlí v nájmu, za nájemné hradí 4 500 Kč měsíčně a druhou polovinu hradí jeho partnerka, jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 6 000 Kč měsíčně, tj. celkem jsou jeho výdaje 10 500 Kč měsíčně. Uvedl, že je svobodný a má jedno nezaopatřené dítě. Žalovaný podepsal, že předchůdkyni žalobkyně předložil bankovní výpisy – příjmy/výdaje. Tyto bankovní výpisy nebyly doloženy. Dále podepsal, že předchůdkyni žalobkyně předložil složenky – příjmy a nájemní/podnájemní smlouvu. Dále uvedl, že je proti němu vedeno 5 exekucí.

5. Z předložené faktury č. 1/21 s datem splatnosti 30. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval zákazníkovi jméno FO provedené montážní práce za červenec 2021 v ceně 23 250 Kč. Dále byla předložena faktura – daňový doklad č. 2/2021, kterou žalovaný naúčtoval zákazníkovi jméno FO montážní práce za srpen 2021 v ceně 19 219 Kč s datem splatnosti 9. 10. 2021. Z předložené faktury – daňového dokladu č. 3/21 soud zjistil, že žalovaný naúčtoval zákazníkovi adresa provedené montážní práce za září 2021 v ceně 20 000 Kč s datem splatnosti 30. 9. 2021, faktura byla podepsána zákazníkem. Dále žalovaný vyúčtoval zákazníkovi Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. fakturou č. 7/21 za provedené montážní práce v měsíci listopad 2021 celkem 288 EUR s datem splatnosti 25. 12. 2021, zákazníkovi Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno právnická osobaAnonymizováno fakturou č. 6/21 naúčtoval za provedené montážní práce v měsíci listopad 2021 dále celkem 1 456 EUR s datem splatnosti 11. 12. 2021. Soud zjistil ze „Zmluvy o dielo“ ze dne datum, že se žalovaný jako zhotovitel zavázal pro objednavatele Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno právnická osobaAnonymizováno provést dílo – montáž Anonymizováno na stavbě Anonymizováno a ten se zavázal uhradit cenu díla 16 EUR za hodinu jeho práce. Dále byla žalovaným předložena smlouva o nájmu bytu uzavřená mezi právnická osoba a jméno FO ze dne 4. 7. 2021.

6. Žalovaný dle předložené tabulky uhradil na dluh z předmětné smlouvy dne 10. 1. 2022 částku 600 Kč a dne 11. 2. 2022 částku 600 Kč, tj. celkem 1 200 Kč, poté neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně potvrzení o úhradě ze dne 7. 6. 2023 a seznamu postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy postoupena v souladu s , (dále jen „o. z.“) na žalobkyni, což bylo žalovanému dle podacího lístku oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2023, odeslaným 23. 6. 2023. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 29. 9. 2023 k úhradě dlužné částky do 14. 10. 2023. Tato výzva, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku, byla žalovanému odeslána dne 2. 10. 2023.

7. Soud hodnotil předložené listinné důkazy dle a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba byla podepsána smlouva o zápůjčce ve smyslu a násl. o. z., který stanoví, že „přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle o. z. „lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaný porušil podmínky smlouvy a sjednané splátky nehradil řádně a včas, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celé neuhrazené zápůjčky i se sjednanými poplatky a úroky.

8. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle , „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Na tomto místě lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , podle kterého „součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“

9. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce žádala od žalovaného informace o jeho finanční situaci. Faktické příjmy ani výdaje žalovaného však právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala. Žalobkyní sice byly předloženy faktury, které měly prokazovat příjem žalovaného, avšak tyto nebyly podepsány protistranou - objednateli služeb a ani jinak nebylo prokázáno, že by byly skutečně žalovanému tyto příjmy proplaceny. Předložená nájemní smlouva, která měla prokazovat výši nájmu žalovaného jednal nebyla plně čitelná a jednak z ní nelze dovodit výši nájemného, na kterém by se žalovaný každý měsíc podílel. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalovaného nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s , který stanovuje, že „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle “, Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o finanční historii žalovaného, nevyužije ani možnosti zjistit si údaje o žalovaném z veřejně přístupných databází (informace výlučně z insolvenčního rejstříku jsou v tomto směru naprosto nedostačující) a vychází u příjmů a výdajů výlučně z tvrzení žalovaného, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalovaného naprosto rezignovala. Proto má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Nedostatečně doložené prohlášení samotného žalovaného o jeho příjmech a výdajích a o tom, že doklady o své finanční situaci předchůdkyni žalobkyně poskytl a je schopen zápůjčku (úvěr) splatit, neobstojí. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Právní úprava je orientovaná na ochranu spotřebitele (jakožto slabší smluvní strany) před neschopností splatit úvěr, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – poskytovatele spotřebitelského úvěru, který musí soudu předložit doklady o příjmech a výdajích spotřebitele tak, aby mohlo být ověřeno, že skutečně řádně ověřil tvrzení žalovaného o jeho finanční situaci. Přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele je přitom myšlenkový postup, který musí být přezkoumatelný a údaje poskytnuté spotřebitelem musí být ve smyslu shora citované judikatury doloženy objektivními podklady. Rovněž nebylo doloženo, že by byl žalovaný lustrován v registrech dlužníků. Nadto bylo uvedeno v kartě zákazníka, že žalovaný má 5 exekucí, avšak nebylo objasněno, jakým způsobem tyto exekuce hodlá splatit a ani nebyla uvedena jejich výše. Již sama tato skutečnost měla podle soudu vzbudit důvodné objektivní pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně dostat svým závazkům ze sjednávané smlouvy. Žalobkyně však soudu nedoložila, že její právní předchůdkyně při sjednání smlouvy činila kroky, kterými by tyto důvodné pochybnosti odstranila.

10. Žalobkyně přitom odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, jehož názorem však není soud v posuzované věci vázán, podle kterého postačí, pokud y, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Soud setrvale trvá na tom, že jestliže má z úřední povinnosti hodnotit, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal tzv. bonitu spotřebitele, musí mít nejen věřitel, ale také sám soud k dispozici podklady, z nichž je možné ověřit správnost informací sdělených spotřebitelem. Ust. , odst. 2 písm. b) a odst. 4 přitom ukládá poskytovateli úvěru povinnost nejenom žádat od spotřebitele y potřebné pro řádné posouzení jeho způsobilosti splatit poskytnutý úvěr, ale rovněž i tyto podklady uchovávat po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

11. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce v souladu s , kdy platí, že „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný spotřebitelský úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu o. z., který stanoví, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“

12. Z uvedených důvodů má žalobkyně vůči žalovanému právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž na svůj dluh uhradil 1 200 Kč, a zbývá mu tak zaplatit (vydat z titulu bezdůvodného obohacení) 18 800 Kč.

13. Soud současně vyhověl žalobě co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslání výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 6. 2023, odeslané dle podacího lístku dne 27. 10. 2023, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení do 10 dnů. Přípis byl žalovanému doručen v souladu s o. z. třetí pracovní den po odeslání, tedy 28. 6. 2023. Žalovaný byl povinen plnit dluh do 10 dnů, tj. do 10. 7. 2023. Žalobkyni tak vznikl nárok i na úhradu úroku z prodlení ve smyslu o. z., a to ve výši 15 % ročně z dlužné částky jistiny 18 800 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení, tj. v částce zákonného úroku dle vzniku prodlení žalovaného dle

14. Ve zbytku nároku žalobkyně (tedy ohledně částky jdoucí nad rámec neuhrazené jistiny a úroků z prodlení za dobu, kdy žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení) soud žalobu zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, jelikož se jedná o nároky vyplývající z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

15. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s , stejně jako lhůtu k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě k plnění ze dne 23. 6. 2023, od níž se odvíjí prodlení žalovaného, soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení pasivní, pročež soudu nejsou známy jeho aktuální majetkové poměry a finanční možnosti.

16. Co se týče nákladů řízení, soud rozhodl podle , když ve věci byl (po započtení kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení k datu vyhlášení rozsudku) převážně úspěšný žalovaný, ze spisu se však nepodává, že by mu náklady řízení vznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.