Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 257/2024-31
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy k 10. dni v měsíci pod ztrátou výhody s plátek s tím, že první splátka je splatná k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy k 10. dni v měsíci pod ztrátou výhody s plátek s tím, že první splátka je splatná k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřené mezi spol. Credit Portal, a.s. a žalovaným. Podle smlouvy se banka zavázala poskytovat žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách.
2. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum.
3. Žalovaný uvedl, že smlouvu o úvěru uzavřel, celou peněžní částku obdržel, ale že splatil vyšší částku, než je uvedena v žalobě.
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřela spol. CrediPortal, a.s. (úvěrující) a žalovaný (úvěrovaný). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr v celkové výši částka, a to tak, že úvěr byl poskytnut na refinancování spotřebitelského úvěru žalovaného, který mu byl úvěrujícím poskytnut na základě smlouvy č.
Anonymizováno ze dne datum, Anonymizováno ze dne datum, přičemž částka určená ke splacení refinancovaných úvěrů, a to včetně veškerých úroků a dalších plateb činila částka. a zbývající částka měla být vyplacena na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku a zaplatit úroky. S ohledem na vyjádření žalovaného má soud za prokázáno, že smlouva byla skutečně uzavřena, t.j. podepsána žalovaným distančně postupem popsaným žalobkyní, tj. potvrzením SMS kódem.
4. Z potvrzení o platbách od právnická osoba. má soud za prokázáno, že na účet žalovaného č.č. účtu byla z účtu č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol připsána dne datum částka částka. Naopak z účtu žalovaného byla na účet č.č. účtu s variabilním symbolem var. symbol odeslány následující platby: dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka, tj. celkem částka.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena.
6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datum poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. , ve znění platném k datum poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. , ve znění platném k datum poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle rozhodnutí Soudního dvora C 679-18 vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl ( v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
11. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne datum mezi účastníky je neplatná.
12. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
13. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
15. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.
16. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 zák.č.257/2016 Sb. , který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá zák.č. 257/2016 Sb.
17. V tomto řízení žalobkyně v netvrdila, jakým způsobem její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Pouze uvedla prověření v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, neuvedla však výstupy ani nedoložila důkazy. Žádné konkrétní údaje, které vstoupily do procesu rozhodování při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr však neuvedla. Žádné doklady nedoložila.
18. Žalovaný k tomu uvedl, že při poskytování úvěru byl požádán pouze o 2 výplatní lístky, žádné jiné údaje po něm nebyly požadovány, nic dalšího nedokládal.
19. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
20. V tomto případě žalobkyně neuvedla žádná tvrzení ani důkazy k tomu, zda a jakým způsobem a na základě jakých údajů prověřila její práv předchůdkyně schopnost žalovaného splácet úvěr.
21. Žalobkyně se k jednání nedostavila a zbavila se tak možnosti, aby jí soud poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů, které soud poskytuje pouze u jednání.
22. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně povinnosti úvěrujícího prověřit schopnosti žalovaného splácet úvěr.
23. Žalovaný je povinen poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 zák.č. 257/2016 Sb. Žalovanému byla poskytnuta celkem částka částka, což vyplývá z potvrzení z výpisu z účtu a prohlášení žalovaného, že částka částka byla poskytnuta v jeho prospěch na zaplacení jeho jiného úvěru. Podle provedených důkazů zaplatil žalovaný celkem částku částka. Proto je povinen vrátit částku částka. S ohledem na možnosti žalovaného soud umožnil splácení dlužné částky ve splátkách po částka. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení jistiny vzniká teprve uložením této povinnosti soudem, nemůže být žalovaný v prodlení. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 20. 4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 [ASPI ID: JUD774166CZ]
24. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. S ohledem na právní závěr soud další navrhované důkazy neprovedl.
26. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť poměrně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.