Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 250/2024-25
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované Adresa žalované
pro 14 729,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever číslo 3703-1626371/0710 VS 1102025024 doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever číslo 3703-1626371/0710 VS 1102025024 doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 10. 2024 se žalobkyně domáhala částky 14 729,32 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČ: IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně č. hodnota) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota na částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr s úrokem ve výši 28 % z jistiny a náklady úvěru ve výši 10 950 Kč celkem tedy 25 950 Kč uhradit ve 13 ti měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná však neplnila řádně a včas. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., Anonymizováno: IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně č. hodnota) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota na částku 20 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr s úrokem v pevné výši 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 000 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 847 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč, celkem tedy 36 372 Kč uhradit do 25. 4. 2019. Žalovaná však neplnila řádně a včas. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval žalobkyni a žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož ani jeden z účastníků na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně č. hodnota postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 2. 2018 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně č. hodnota a žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně č. hodnota se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč coby celková výše úvěru. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr s úrokem v pevné výši 1 925 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 000 Kč, úhradou za náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 847 Kč a úhradou za inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. RPSN představovalo 252,65 %. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěrovou smlouvu ze dne datum celkem 27 586,33 Kč. Dále bylo ze smlouvy o úvěru ze dne datum zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně č. hodnota a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ve 13 měsíčních splátkách po 1 450 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr s poplatkem za uzavření smlouvy 600 Kč, s poplatkem za správu úvěru 3 300 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč. RPSN představovalo 189,38 %. Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěrovou smlouvu ze dne datum. Anonymizováno celkem 36 796,64 Kč. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky.
5. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
7. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y.
10. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dále sp. zn. spisová značka vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
11. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně č. hodnota byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně č. hodnota byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Uzavřené smlouvy, jakožto hlavní listinné důkazy předložené žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouvy o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud je tak shledal absolutně neplatné dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle statistiky České národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v lednu 2018, tj. v době uzavření smlouvy ze dne 15. 1. 2018, 9,27 % ročně a v únoru 2018, tj. v době uzavření smlouvy ze dne 25. 2. 2018, 9,10 % ročně. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 27,81 % ročně a 27,9 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 252,65 % a 189,38 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzovaných smluv ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Na smlouvy jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 , § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětné smlouvy představují značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z. , v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).
12. S ohledem na to, že žalovaná zaplatil na svůj závazek ze smlouvy ze dne datum již částku 36 796,64 Kč a na svůj závazek ze smlouvy ze dne datum již částku 27 586,33 Kč, tedy částky přesahující jistiny, soud dospěl k závěru, že na její straně nedošlo k bezdůvodnému obohacení, když prostředky poskytnuté jí právními předchůdkyněmi žalobkyně na základě absolutně neplatných smluv již vrátila. S ohledem na to, že soud shledal smlouvy absolutně neplatné, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, jelikož neplatnými musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
13. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Pokud nebude částka uvedená ve výroku II. zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.