Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 258/2023-97

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 264 864,18 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 167 442,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 167 442,18 Kč od 13. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 97 422 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 397,69 KČ, úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 264 365,18 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 893,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve 15 % ročně z částky 264 864,18 Kč od 18. 4. 2023 do 12. 9. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve 15 % ročně z částky 97 422 Kč od 13. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 167 442,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 167 442,18 Kč od 13. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 97 422 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 397,69 KČ, úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 264 365,18 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 893,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve 15 % ročně z částky 264 864,18 Kč od 18. 4. 2023 do 12. 9. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve 15 % ročně z částky 97 422 Kč od 13. 9. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 264 864,18 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce na konsolidaci č. hodnota, kterou s žalovanou uzavřela dne 21. 1. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osobaAnonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno). Na základě uvedené smlouvy žalovaná obdržela úvěr ve výši 317 600 Kč, který se zavázala splácet v měsíčních splátkách po 4 180 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 9,9 % ročně. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, kdy uhradila celkem 150 157,82 Kč, a proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17. 4. 2023. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 264 365,18 Kč, z poplatků ve výši 499 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 23 397,69 Kč splatného ke dni 17. 4. 2023 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 893,34 Kč splatného ke dni 17. 4. 2023. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení smluvních úroků ve výši 9,9 % ročně z jistiny ve výši 264 365,18 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 264 864,18 Kč (coby součtu jistiny a poplatků) od 18. 4. 2023 do zaplacení. Původní věřitelka s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, jak vyplývá z interních systémových záznamů a současně jak je deklarováno v protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -97 ze dne 31. 7. 2020, podle kterého je postačující, aby y, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto y byly skutečně předloženy. Dále žalobkyně poukázala i na rozsudek Městského soudu v Praze č.j. -170 ze dne 9. 3. 2021, dle kterého je správné posuzovat výdaje žalovaného dle ekonomického modelu, pokud žalovaný neuvede měsíční platby domácnosti.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se dne 29. 5. 2024 nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud současně poukazuje, že jednání v této věci bylo opakovaně odročováno, přičemž žalovaná byla o nařízení jednání ve věci opakovaně uvědomována, přesto zůstala vůči soudu či žalobkyni pasivní.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav.

4. Žalovaná s původní věřitelkou Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno dne 17. 1. 2019 podepsaly Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb a téhož dne rovněž i Smlouvu o půjčce na konsolidaci č. hodnota, na základě které se původní věřitelka Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 317 600 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 120 splátkami po 4 180 Kč měsíčně. Splátky v sobě zahrnovaly úrok ve výši 9,9 % ročně. Mezi stranami bylo dohodnuto, že částka 297 600 Kč bude použita na předčasné splacení závazků žalované vůči právnická osoba. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky, Sazebník poplatků. Žalobkyně současně doložila Smlouvu o úvěru, kterou žalovaná sjednala s právnická osobaAnonymizováno dne 11. 10. 2018, včetně splátkového kalendáře.

5. Ze souhrnného výpisu pohybu na účtu za období od 17. 1. 2019 do 11. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná obdržela peněžní prostředky v částce 146 600 Kč a 171 000 Kč dne 21. 1. 2019 Kč. Žalovaná celkově uhradila na poskytnutý úvěr částku 150 157,82 Kč.

6. Dopisem ze dne 17. 4. 2023 původní věřitelka žalovanou informovala o okamžité splatnosti vyčerpané jistiny včetně úroků a dalších závazků z důvodu porušování smluvních povinností a vyzvala ji k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 289 155,21 Kč.

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na stávající žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 12. 6. 2023, odeslaným postupitelkou téhož dne. Součástí byl i seznam postoupených pohledávek.

8. Žalobkyně následně předžalobní výzvou ze dne 28. 8. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v částce 313 502,25 Kč, a to nejpozději do 12. 9. 2023. Žalobkyně tuto výzvu odeslala žalované téhož dne.

9. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta sepsaného původní věřitelkou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného posuzovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce, dále vycházela z informací z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), zohlednila příjem žalované ověřený statistickým modelem a pravidelné výdaje žalované stanovené na základě statistických dat. Žalovanou deklarovaný příjem 23 000 Kč původní věřitelka ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z důvodu obezřetnosti původní věřitelka navýšila deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti na částku 12 886 Kč, z toho výdaje na splátky půjček činily 6 585 Kč, výdaje na bydlení 2 891 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje žalované podle původní věřitelky byly nulové. Původní věřitelka vyhodnotila u žalované 99,26% pravděpodobnost splacení úvěru.

10. Z výpisu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně týkajícího se žádosti žalované o konsolidaci spotřebitelských úvěrů ze dne 16. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovaných dětí, žije v pronájmu, je zaměstnána s měsíčním příjmem 23 000 Kč, její výdaje na živobytí činí 2 000 Kč. Dále je zde původní věřitelkou vyčísleno celkové splátkové zatížení žalované ve výši 6 585 Kč měsíčně, výdaje na domácnost ve výši 2 891 Kč, výdaje na životní náklady ve výši 3 410 Kč a další výdaje 0 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k výsledné platební kapacitě žalované v době žádosti 17 684 Kč. U původní věřitelky neměla dosud sjednány žádné spotřebitelské úvěry. Z kreditního reportu CBL („Manuální vstup Konsolidovaného blacklistu“), mimo jiné z úvěrové zprávy z BRKI, soud zjistil, že ve vztahu k žalované bylo od r. 2014 zjištěno 18 celkových kontraktů u 5 finančních institucí. V době podání žádosti o shora uvedený úvěr byla evidována suma zbývajících splátek 213 265 Kč a 686 178 Kč.

11. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 21. 1. 2019 na základě smlouvy o půjčce na konsolidaci, odpovídající smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu , finanční prostředky v celkové výši 317 600 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, která je tak v souladu s o. z. aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

20. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Před poskytnutím úvěru bylo proto povinností právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet. Z věty druhé sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na ustálenou judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu a aktivity spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud tak poskytovatel neučiní, smlouva je absolutně neplatná.

21. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení (ty zpravidla tvoří podstatnou část výdajů jednotlivce, přičemž je nelze obvykle ihned snížit a jejich výši je nutno vždy zjišťovat a ověřovat), dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces posouzení dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

22. K tomu, jakým způsobem měla být úvěruschopnost žalované prověřována, žalobkyně v obecné rovině uvedla, že původní věřitelka přiměřeně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr na základě lustrací v databázi CBL (BRKI), z níž zjistila stav splátek jiných úvěrů. Co se týče příjmové stránky, právní předchůdkyně žalobkyně se zjevně spokojila pouze s informacemi od žalované. Co se týče výdajů žalované, zde žalovaná ani nepřisvědčila žalovanou tvrzené částce 2 000 Kč a tyto navýšila za použití, soudu nepředložených, aktuálních statistických dat.

23. Z uvedeného plyne, že žalobkyně soudu nedoložila, že si přímo u žalované nebo jiným relevantním způsobem ověřovala výši tvrzených příjmů a že zjišťovala pravidelné výdaje žalované. Nepředložila žádné podklady, z nichž by bylo možné si učinit představu o majetkových poměrech žalované v době sjednávání spotřebitelského úvěru a ze kterých by bylo možné prokázat, že původní věřitelka měla při sjednávání smlouvy k dispozici takové podklady, z nichž by bylo možné učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech jejích případných dalších závazků zbude taková částka, aby mohla pravidelně splácet po sjednanou dobu splátky úvěru.

24. Žalobkyně argumentovala (s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, jehož názorem však není soud v posuzované věci vázán), že postačí, pokud y, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Podle soudu je nutné trvat na tom, že jestliže má soud z úřední povinnosti hodnotit, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal tzv. bonitu spotřebitele, musí mít nejen věřitel, ale také sám soud k dispozici podklady, z nichž je možné ověřit správnost informací sdělených spotřebitelem. Bez toho, aby poskytovatel úvěru doložil soudu veškeré doklady, jež měly být dle žalobních tvrzení spotřebitelem předloženy, nelze mít za prokázané, že tyto doklady byly skutečně prověřeny a jde tak prakticky o pouhá tvrzení. Zásada ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. přitom v ust. , odst. 2 písm. b) a odst. 4 ukládá poskytovateli úvěru povinnost nejenom žádat od spotřebitele y potřebné pro řádné posouzení jeho způsobilosti splatit poskytnutý úvěr, ale rovněž i tyto podklady uchovávat po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

25. Z žalobkyní předložených listinných důkazů nicméně neplyne, jaké doklady žalovaná při žádosti o spotřebitelský úvěr překládala a ani to, že by nějaké dokumenty dokládající její příjmovou či výdajovou stránku měla vůbec k dispozici. Nebylo kupříkladu ani doloženo, že by původní věřitelka zřídila a vedla pro žalovanou účet, z něhož by si mohla učinit představu a jejích pravidelných příjmech a výdajích. Prosté spoléhání se na prohlášení dlužníků v žádosti o úvěr, motivovaných snahou spotřebitelský úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka nestačí, a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Je totiž obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má ze zákona jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení.

26. Co se týče posuzování výdajů dle vlastního ekonomického modelu, je vždy nezbytné, aby zejména náklady na bydlení ale i ostatní nutné náklady byly ze strany poskytovatele úvěru prověřeny, neboť tyto se mohou u každého člověka významně lišit a statistické údaje tak nemusí být u konkrétní osoby vypovídající. Soud proto v posuzované věci nepovažuje za přiléhavý odkaz žalobkyně ani na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. -170, podle kterého, pokud klient neuvede žádné měsíční platby domácnosti, lze jeho výdaje posuzovat podle ekonomického modelu. V posuzované věci žalovaná uvedla, že její výdaje na živobytí činí jen 2 000 Kč, přitom měla žít v pronájmu. Své výdaje na bydlení a domácnost zjevně nedoložila, resp. nebylo doloženo, že se tak stalo příslušnými dokumenty (např. nájemní smlouva, výpis SIPO, výpis z účtu). Náklady na bydlení přitom tvoří podstatnou část výdajů každé osoby a které zpravidla není možno v případě potřeby rychle a výrazně omezit, proto by ze strany poskytovatele úvěru měly být pečlivě ověřeny. I pokud právní předchůdkyně žalobkyně používala nějaký ekonomický model, např. pohledem (navýšené) částky životního minima nebo vlastní statistický model, při posuzování tzv. bonity klienta je nutno vycházet z individualizovaných údajů žadatele o spotřebitelský úvěr, které přinejmenším v základu reflektují jeho konkrétní skutečný příjem a pravidelné výdaje. Obecné statistické údaje lze dle soudu použít např. při posuzování hodnověrnosti klientem tvrzených a doložených údajů, avšak nikoliv jako průkazný ukazatel žalované.

27. Z uvedeného je tudíž zjevné, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila v době sjednání spotřebitelského úvěru schopnost žalované dostát svým závazkům. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou smlouvu je proto třeba posuzovat jako absolutně neplatnou. Žalobkyně má vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná měla žalobkyni vrátit jistinu ve výši 317 600 Kč, přičemž z titulu předmětné, absolutně neplatné, smlouvy dosud uhradila 150 157,82 Kč a zbývá jí tak z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit částku 167 442,18 Kč. Částečně důvodným shledal soud požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalobkyně předloženým podacím lístkem doložila, že předžalobní upomínkou vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 9. 2023. Žalobkyni tudíž vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení z částky 167 442,18 Kč od 13. 9. 2023 do zaplacení v zákonné výši 15 % ročně.

28. Co do zbývající požadované částky 97 422 Kč, jdoucí nad rámec dosud neuhrazené jistiny, veškerých smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení (požadovaných za dobu před zesplatněním úvěru) a zbylých úroků z prodlení, tak jak jsou vymezeny ve výroku II. tohoto rozsudku, kdy žalovaná nebyla v prodlení, je žaloba nedůvodná a soud ji v uvedeném rozsahu zamítl.

29. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s , stejně jako lhůtu k plnění stanovenou žalobkyní v předžalobní výzvě, od níž se odvíjí prodlení žalovaného, soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byl zcela pasivní, pročež soudu není známo ničeho o jejích aktuálních finančních možnostech.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s Žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a mělo by jí náležet tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala po žalované ke dni vyhlášení tohoto rozsudku včetně příslušenství zaplacení částky 362 875,98 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 185 333,26 Kč. Jelikož je poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků takřka shodný, soud rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna žalovanou dobrovolně, může se žalobkyně jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.