Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 204/2023-121
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci
žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A
b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A
oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A
2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B
oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B
o 18.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 18.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku 13.007,50 Kč k rukám jejich zástupce Jméno advokáta B, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Návrh, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 18.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku 13.007,50 Kč k rukám jejich zástupce , Jméno advokáta B, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobci se domáhali po žalovaných zaplacení částky 18.000 Kč s příslušenstvím, představující měsíční úhradu ve výši 500 Kč za bydlení, k níž se zavázali žalovaní v darovací smlouvě a smlouvě o věcném břemeni uzavřené mezi účastníky dne datum. Náhrady se domáhají za měsíce květen 2020 až duben 2023, tedy úhrady za 36 měsíců po 500 Kč měsíčně.
2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, když tvrdili, že tato úhrada byla sjednána za užívání bytu v prvém patře v domě č. p. Anonymizováno v adresa, který předmětnou smlouvou darovali do společného jmění žalobcům, a žalobci žalovaným zřídili služebnost doživotního užívacího práva k bytu v prvém patře. V té době v přízemí bydlela matka žalované jméno FO, které rovněž byla zřízena služebnost doživotního užívacího práva, a to k bytu v přízemí a která se zavázala rovněž platit příspěvek na náhradu nákladů, a to ve výši 450 Kč. Darovací smlouva byla uzavřena před dvaceti lety a nikdy v minulosti žalobci po žalovaných nepožadovali sjednanou úhradu a nebyla požadována nikdy ani po paní jméno FO. V průběhu času na výslovnou žádost žalobců žalovaní užívají na místo ve smlouvě sjednaného bytu o velikosti 3 + 1 prvním patře byt o velikosti 2 + 1 v přízemí, a to z důvodu, že žalobci chtěli provozovat v bytě, k němuž měli žalovaní zřízenou služebnost doživotního užívacího práva, prádelnu. Požadovaná úplata byla sjednána mezi účastníky dle článku VI. Smlouvy, jako úplata za užívání bytu o velikosti 3 + 1 v prvém patře, jehož užívání se žalovaní vzdali a na místo tohoto bytu pak užívají po dohodě se žalobci menší byt v přízemí. Novou dohodou o změně rozsahu výlučného užívání části domu jako práva založeného služebností, pak nebyla sjednána žádná úplata za toto užívání.
3. Z darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky a jméno FO dne datum bylo zjištěno, že žalovaní zde vystupovali jako darující a oprávnění z věcného břemene a žalobci jako obdarovaní a povinní z věcného břemene. Další oprávněnou z věcného břemene byla jméno FO. Touto smlouvou žalovaní darovali žalobcům dvoubytový Anonymizováno Anonymizováno č. p. Anonymizováno na stavební parcele p. č. hodnota a pozemek p. č. hodnota, když předmět daru byl oceněn znaleckým posudkem na částku ve výši 671.740 Kč. Obdarovaní zřídili jméno FO věcné břemeno – právo doživotního ničím neomezeného výhradního užívání bytu v přízemí, sestávajícího z kuchyně, dvou pokojů, koupelny s WC a spíže v přízemí rodinného domu za měsíční úhradu ve výši 450 Kč. V článku VI. pak obdarovaní zřídili dárcům právo odpovídající věcnému břemeni, a to právo doživotního, ničím neomezeného výhradního užívání v bytu v prvém patře, který sestává z kuchyně, třech pokojů, koupelny s WC, spíže a chodby s právem spoluužívání zádveří, chodby se schodišti, sušárny a suterénu včetně spoluužívání všech venkovních úprav, přípojek, zpevněné plochy, schodiště, plotů, sušáku na prádlo, trvalých porostů s právem volného přístupu na pozemek p. č. hodnota, včetně práva přijímat v těchto prostorách návštěvy osob příbuzných nebo známých. Tato práva odpovídající věcnému břemeni budou poskytována za měsíční úhradu ve výši 500 Kč.
4. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že darovací smlouva byla uzavřena po oboustranné dohodě, když jsme se dohodli s rodiči, že budou dům rekonstruovat. V té době tam nebydleli. Rodiče užívali byt v prvém patře a babička bydlela v přízemí. Sepis darovací smlouvy zařizovali žalobci, když znalecké ocenění i sepis darovací smlouvy provedl tituly před jménem jméno FO. Žalobci úplatu v minulosti nepožadovali, protože měli dobré vztahy. Poté, co si vzali děti do pěstounské péče, došlo ke zhoršení těchto vztahů, a proto se rozhodli, že dají všechno do pořádku. I pokud by nedošlo ke zhoršení jejich vztahů, úplatu by požadovali. Prostě chtěli mít vše v pořádku a zjistit, jestli na sjednanou úplatu mají nárok nebo ne. Rodiče si zaplatili plyn a nová okna v bytě, který nyní užívají, tedy v bytě v přízemí. V roce 2010 započali s rekonstrukcí bytu 3 + 1, když rodiče v té době již bydleli ve zrekonstruovaném bytu 2 + 1 v přízemí. Po domluvě se žalovaní odstěhovali do bytu v přízemí, z důvodu, že tam nejsou schody a že také stárnou. V průběhu rekonstrukce se rozhodli, že začnou provozovat v bytě 3 + 1 prádelnu. Všechny prostory, které jsou uvedeny v darovací smlouvě, žalovaní mohou užívat. Problémy začaly poté, co si vzali v roce 2021 do pěstounské péče dvě holčičky, když jedna z nich má psychické potíže, a rodiče jim začali mluvit do jejich výchovy. V podstatě šlo o to, jedna z holčiček, která k nim přišla, stále plakala, byla to její obrana, a to vedlo rodiče až k tomu, že na ně šli žalovat na OSPOD, protože slyšeli z jejich bytu pláč, a i když jim záležitost vysvětlovali, tak jejich vysvětlení nepřijali, protože oni mají svoje výchovné metody a žalobci mají svoje výchovné metody. Na to přišel na kontrolu OSPOD, který žádná pochybení neshledal. Obě děti mají stále u sebe. Sjednaná částka 500 Kč za výkon práva věcného břemene měl být příspěvek na drobné opravy. Po dobu, co jsou vlastníky domu, tak udělali novou střechu, plynovou a vodovodní přípojku, okna v části, kterou užívají, fasádu, klempířské prvky, přikoupil se pozemek a provádí se terénní úpravy. Do jejich bytu je také zaveden plyn, ale topí dřevem. Rodiče topí plynem. Protože z jednoho pokoje udělali šatnu, tak bydlí vlastně v bytě 2 + 1 a rodiče mají dole také 2 + 1. Celkem je jich v bytě sedm, protože mají tři vlastní děti, a to 25 let, 20 let a 15 let a děti v pěstounské péče mají tři a pět let. Rodiče každý sám užívají jednu místnost, společně pak příslušenství. Pokud by bydleli v prvním patře, tak by tuto možnost neměli, protože mají kuchyň s obývákem společnou, v podstatě je to tak, že v patře je 2 + kk a dole je 2 + 1. Prádelnu přestali provozovat v roce 2021. Z prádelny si udělali šatnu a technickou místnost. Rekonstrukci topení ve spodním patře platili žalovaní. Babička bydlela v přízemí, a po dobu jeho rekonstrukce bydlela v bytě v prvém patře. Babička jim žádnou částkou za užívání ani spodního a ani horního bytu, nepřispívala. Nic bližšího k užívání spodního bytu si nesjednali, ani to, kdo to bude rekonstruovat, jak to budou užívat apod. Děti, které mají v pěstounské péči, jsou pravnuci žalovaných. Kontakt žalovaným s dětmi umožňují, mohou je kdykoli navštěvovat v jejich bytě. K žalovaným dochází biologická babička dětí. Ani biologická babička, ani matka, nemají zájem o děti. Babička dětí je mladší sestra žalobkyně a matka dětí je její neteř. Měla svojí sestře zaplatit jako vyrovnání daru, který obdržela od rodičů do 10 let od uzavření smlouvy částku 20.000 Kč. Sestra to však po ní nechtěla, takto se dohodly písemně pouze mezi sebou. Rodiče o tom věděli. Měli i bratra, kterému měli také zaplatit 20.000 Kč, ten však po nich nic nechtěl, protože dům dali do pořádku. Děti vzali do pěstounské péče proto, protože sestra naučila fetovat svoji dceru, tedy jejich matku. Když se narodilo mladší dítě, tak neteř z porodnice utekla, dítě mělo srdeční vadu a mělo zdravotní potíže, které souvisely s tím, že jeho matka v těhotenství fetovala a oběma dětem hrozilo umístění do ústavní péče.
5. Z výpovědi Jméno žalované B bylo zjištěno, že k uzavření darovací smlouvy došlo proto, že v dosavadním bydlišti dcera nebyla spokojená a dohodli se na tom, že by si i se zetěm mohli vybudovat bydlení v podkroví domu. Proto se rozhodli uzavřít darovací smlouvu. Když podepisovali smlouvu, bylo jim sděleno ze strany žalobce, že úplata za břemeno tam bude uvedena, ale že nikdy nic platit nebudou. Proč to tam má být uvedeno, jim nesdělili. Smlouvu podepsali s tím, že nikdy nic platit nebudou. Kromě toho, co uvedla dcera, zaplatili i rýny, bednu na plyn pro celý dům, a zaplatili francouzské dveře do zahrádky. Byt 3 + 1 opustili po vzájemné domluvě s dcerou. Když se přestěhovali do bytu v přízemí, žalobci jim nesdělili, že budou požadovat úplatu z užívání bytu. V bytě v prvním patře také mohli mít každý svůj pokoj. Žalobci zakázali, aby je navštěvovala mladší dcera, babička dětí, a nesmí za nimi chodit ani jejich matka, tedy vnučka, zakázali jakékoliv reakce i jejich dětí, které s nimi bydlí v domě. V domě je navštěvuje akorát její bratr. Nemají na zahradě žádné posezení, posezení tam má pouze dcera, které nesmí používat. Žalovaná má sušák na prádlo v zadní části zahrady, ale protože je tam přerostlý černý bez, nemůže s ním otáčet. Když si udělala ze dvora vchod do její zahrádky, tak jí ho žalobce zarovnal dřevem, takže do zahrádky chodí kuchyní francouzským oknem. Mají přístup pouze do kotelny, a dále do části sklepa, kde mají uskladněné věci. O tom, že měla žalobkyně vyplatit své sourozence, věděla. Když se jí na to ptala, zda sourozence vyplatila, tak řekla, že již dostali dost. Poté, co se žalobci nastěhovali, tak za ně mnoho let platila vodu, poté, co přišla složenka na 14.000 Kč, tak jim řekla, že to za ně platit nebude. Měsíčně jim s manželem dávají 300 Kč na vodu. Rovněž se podílí i na placení doplatků za vodu. Elektřinu a plyn si platí každý zvlášť.
6. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že žalobce je jeho bratrem. Bratrovi pomáhal s rekonstrukcí střechy, pomáhal mu s malováním spodního bytu, s podlahou, to bylo v roce 2009, v té době bydleli rodiče žalobkyně v prostředním patře, a po domluvě se žalobci šli dolů. Dále pomáhal s rekonstrukcí bytu, v němž bydlí.
7. Z výpovědi svědka právnická osoba bylo zjištěno, že je bratrem žalované, a strýc žalobkyně. Ví o tom, že než se žalobci do domu nastěhovali, něco na půdě dělali. Předělali si to k obrazu svému. Vztahy mezi účastníky nejsou dobré, nebaví se, nezdraví se.
8. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že je kamarádkou žalované. Vztahy účastníků byly dobré, zhoršily se od té doby, co mají žalobci malé děti, nezdraví se, děti nemohou za žalovanými, a to ani vnuci. Zhoršilo se také užívání nemovitostí tak, že v současné době žalovaní nemohou užívat nic jiného než svůj byt, venku mají pouze sušák na prádlo, kam se v podstatě nedostanou. V minulosti sedávali na lavičce na zahradě, sedávala s nimi i žalobkyně, teď tam není místo, není to kam dát. Neví o tom, že by v minulosti měli žalovaní něco platit.
9. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že vyhotovoval písemné vyhotovení darovací smlouvy, a smlouvy o věcném břemeni a na konkrétní okolnosti sepisu smlouvy si již nepamatuje, neboť byla uzavřena před 20 lety. Její obsah vždy odpovídá dohodě stran. Pokud se strany smlouvy dohodly na tom, že se za věcné břemeno bude platit měsíční úhrada ve výši 500 Kč, tak to byla jejich svobodná vůle. Pokud by se nedohodly na tom, že by se jakákoliv úplata platila, tak mohlo být zřízeno věcné břemeno i bez úplaty.
10. Podle ust. § 3028 odst. 1 , 2 občanského zákoníku účinného od datum tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
11. Podle ust. § 151n odst. 1-3 obč. zák. účinného do datum věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
12. Podle ust. § 151 o) odst. 1 obč. zák. účinného do datum věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.
13. Podle ust. § 151p) odst. 4 obč. zák. účinného do datum patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku3f) přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik.
14. Podle ust. § 516 odst. 1, 2 obč. zák. účinného do datum účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti. Nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.
15. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne datum darovací smlouva, na základě, které bylo žalovaným zřízeno ve smyslu ust. § 151o občanského zákoníku účinného do datum, věcné břemeno odpovídající doživotnímu ničím neomezenému výhradnímu užívání bytu v prvém patře domu, který byl předmětem darování. Ve vztahu k bytu v přízemí pak bylo zřízeno věcné břemeno odpovídající doživotnímu, ničím neomezenému výhradnímu užívání bytu ve prospěch jméno FO. Po její smrti pak došlo k zániku tohoto práva ve smyslu ust. § 151p o. z. účinného do datum, neboť se jednalo o právo odpovídací věcnému břemeni určité osobě. Na základě dohody mezi smluvními stranami pak došlo k přestěhování žalovaných z bytu v prvém patře, ve vztahu, k němuž měli právo odpovídající věcnému břemeni, a dle závěrů soudu pak ve vztahu k tomuto bytu věcné břemeno zaniklo, a to ve smyslu ust. § 151p o. z. účinného do datum, neboť se jednalo o takovou trvalou změnu, že byt v prvém patře již nesloužil potřebám oprávněných osob, které se spokojily s užíváním bytu v přízemí. V řízení nebylo prokázáno, že by se účastníci dohodli ve smyslu ust. § 151n odst. 3 o. z. účinného do datum na tom, že za užívání bytu v přízemí budou platit měsíční úhradu stanovenou ve smlouvě ve výši 450 Kč, kterou měla v minulosti platit jméno FO. Naopak má soud za to, že tím, že žalovaní mnoho let byt v přízemí užívali bez jakékoliv měsíční úhrady, existovala mezi účastníky dohoda o tom, že tento byt budou užívat bezplatně, neboť ani po jméno FO v minulosti žalobci žádnou měsíční úhradu za výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, nepožadovali. Tím, že následně z důvodu pěstounské péče vykonávané žalobci ve vztahu k dětem – vnoučatům sestry žalobkyně a dcery žalovaných, došlo ke zhoršení vzájemných vztahů a žalobci se rozhodli po žalovaných měsíční úhradu požadovat, svědčí pouze o tom, že žádná ze smluvních stran při sjednávání této měsíční úhrady nemínila svoji vůli vážně a že se jednalo pouze o formální ujednání, které následně nebylo nikdy vykonáváno a ani vymáháno. Pokud by nedošlo ke zhoršení vzájemných vztahů mezi účastníky, nepochybně by žalobci na hrazení této úhrady netrvali. Soud má za to, že tím, že se žalovaní přestěhovali z bytu, který byl v prvém patře, do bytu v přízemí, a právo doživotního užívání ve vztahu k bytu v prvém patře nerealizují, došlo k zániku práva žalobců požadovat po žalovaných sjednanou měsíční úhradu, a žalobci neprokázali, že by existovala dohoda mezi účastníky o tom, že za užívání bytu v přízemí budou žalobcům měsíční úhrady platit. Původní závazek uvedený v darovací smlouvě ze dne datum pak byl nahrazen závazkem novým, a to ve smyslu ust. § 516 odst. 1 , 2 o. z. účinného do datum a vzájemná práva a povinnosti z původního závazku označeném v darovací smlouvě, zanikla. Z tohoto důvodu soud návrh zamítnul.
16. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovaní byli ve věci zcela úspěšní a vzniklo jim právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13.007,50 Kč, které sestávají z pěti úkonů právní pomoci po 1.820 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření ze dne datum, účast zástupce u jednání dne datum, datum a datum), dále 4krát režijní paušál po 300 Kč a 1krát režijní paušál po 450 Kč. Celkem soud přiznal spolu s 21 % DPH žalovaným na nákladech řízení částku ve výši 13.007,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného okresního soudu.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.