Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 261/2023-39

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno

o zaplacení 43 329,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 678,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 33 678,30 Kč od 23. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 678,30 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 9 651,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 238,37 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 41 829,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 22. 3. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 651,56 Kč od 23. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 651,56 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 861 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 678,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 33 678,30 Kč od 23. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 33 678,30 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 9 651,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 238,37 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 41 829,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 22. 3. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 651,56 Kč od 23. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 651,56 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 861 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 43 329,86 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne 6. 8. 2020, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v souladu se smlouvou spolu s úrokem a sjednanými poplatky za související služby v pravidelných měsíčních splátkách po 1 139 Kč. Následně se však dostala do prodlení a žalobkyně proto ke dni 14. 3. 2022 úvěr zesplatnila. Žalovaná uhradila jen 16 321,70 Kč. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení vyčerpané jistiny 41 829,86 Kč, poplatků po splatnosti ve výši 1 500 Kč (za 3 výzvy k zaplacení dluhu ze dne 31. 10. 2021, 28. 11. 2021 a 30. 12. 2021 à 500 Kč), úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 41 829,86 Kč ode dne zesplatnění do dne podání žaloby v kapitalizované výši 5 238,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 23. 1. 2023 v kapitalizované výši 3 225,63 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 41 829,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 43 329,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení. Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z výpisu z běžného účtu žalované, výpisu z interních hodnotících systémů a externích informačních databází (insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí, z výpisu z databáze CBCB, CRIF), z příjmů a výdajů žalované a tyto porovnávala se statickým modelem z ČSÚ.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Dne 29. 7. 2020 žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, Žalovaná v žádosti uvedla, že pobírá důchod ve výši 12 276 Kč, žije s rodiči a pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 300 Kč. Nemá osobu blízkou závislou na jejím příjmu. Z předložených dat o žádosti bylo zjištěno, že platební kapacita žalované byla vyhodnocena na 5 249,50 Kč, platební kapacita pro splátku ve výši 1 139 Kč je tedy dostatečná. Z informací z Credit Bureau (CBCB informace) soud zjistil, že žalovaná měla aktivní dvě žádosti o úvěr (osobní a revolvingový). Dále byl předložen výpis z účtu žalované, ze kterého plyne, že žalované byl dne 13. 5. 2020. 12. 6. 2020 a 13. 7. 2020 vyplacen invalidní důchod ve výši 12 236 Kč. Žalobkyně doložila rovněž jednak výpisy z běžného účtu žalované za dobu duben až červenec 2020 a jednak od 13. 1. 2020 do 25. 8. 2020, z nichž plyne, že jediným příjmem žalované byl invalidní důchod. Žalovaná následně v uvedených měsících vždy vybrala částku v rozmezí od 11 000 Kč do 12 000 Kč, případně tuto dále přeposlala. Zůstatky na účtu žalované ke konci měsíce byly vždy mínusové (v řádu desetikorun).

4. Žalobkyně a žalovaná dne 6. 8. 2020 sjednali smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky formou úvěru, který mohla žalovaná čerpat až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, s tím, že úvěr musí být čerpán jednorázově. Výše úrokové sazby byla sjednána na 12,9 % ročně. Žalovaná se zavázal úvěr splatit 12 měsíčními splátkami ve výši 1 139 Kč (poslední splátka činila 1 073 Kč). Žalovaná se současně zavázala hradit poplatek 69 Kč měsíčně za vedení běžného účtu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud žalovaná ve lhůtě 30 dnů od prvního upomenutí neuhradí vzniklý dluh, vzniká žalobkyni právo zesplatnit jistinu úvěru ke dni uvedeném v oznámení. Dále byla sjednána pro případ prodlení žalované smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a žalobkyně byla oprávněna účtovat za upomínku částku 300 Kč a za výzvu 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky. Dále byly předloženy Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru.

5. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 50 000 Kč dne 6. 8. 2020. Dle výpisu z úvěrového účtu je zjevné, že žalovaná sjednané splátky úvěru nehradila řádně a včas a dostala se do prodlení. Naposledy plnila dne 11. 10. 2021. Celkem uhradila 16 321,7 Kč, jak plyne i z vyjádření žalobkyně obsažené v doplnění žaloby.

6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu nedatovanými upomínkami do 31. 10. 2021, do 19. 11. 2021 a do 25. 12. 2021. Nakonec byla vyzvána k úhradě částky 4 947,78 Kč do 29. 1. 2022 i výzvou ze dne 30. 12. 2021 (tuto si žalovaná převzala dne 12. 1. 2022) s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 16. 3. 2022 (odeslaným téhož dne) bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 14. 3. 2022 z důvodu prodlení s úhradou splátek a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 45 815,58 Kč, nicméně bez uvedení konkrétní lhůty k plnění. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy předžalobní výzvou ze dne 2. 1. 2023, odeslanou následujícího dne, s tím, že jinak bude podána žaloba.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 daného ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že účastníci podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Před poskytnutím úvěru bylo proto povinností žalobkyně s odbornou péčí zkoumat schopnost žalované úvěr splácet. Z věty druhé sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na konstantní judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud tak poskytovatel neučiní, smlouva je absolutně neplatná.

14. Má-li být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces posouzení dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

15. Žalobkyně k výzvě soudu předložila výpisy z účtu žalované za dobu zhruba 7 měsíců před uzavřením smlouvy, ze kterých vyplývá, že jediným příjmem žalované byl invalidní důvod ve výši 12 236 Kč. Její příjmové poměry tedy nebyly i vzhledem k výši poskytovaného úvěru zcela příznivé. Sama žalovaná v žádosti uvedla, že jejími jedinými výdaji je částka 300 Kč měsíčně, přitom z pohybů na účtu je zcela zjevné, že toto tvrzení neodpovídá realitě, když se žalovaná ocitla každý měsíc v takřka nulovém, vždy v mírně záporném zůstatku. Poskytnutý invalidní důchod buďto vybrala nebo dále přeposlala na jiný účet. Lze vyjít z toho, že jej tedy vždy spotřebovala. Z ničeho nelze dovodit, že by bylo možné u žalované vycházet z výdajů ve výši 7 026,50 Kč, jak učinila žalobkyně, když tato částka byla zjevně vyšší. Ačkoliv se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované, že žije s rodiči, jí uváděná adresa bydliště se nacházela na Anonymizováno úřadě ve adresa. Přitom ze samotných výpisů z účtu je zřejmé, že všechny platby či transakce z daného bankovního účtu byly po celou sledovanou dobu činěny v rámci okresů adresa, tedy v místech značně vzdálených od obce adresa. Nelze mít tedy za doložené ani to, že žalované v souvislosti s uspokojováním bytových potřeb nevznikají žádné náklady. Výdaje spojené s bydlením přitom představují podstatnou a obtížně redukovatelnou část výdajů každého člověka, a je tedy nutné jim věnovat zvýšenou pozornost, a to zejména tehdy, je-li jejich uváděná výše značně podstandardní či nulová, což nelze nahradit ani statistickými údaji, či zohledněním aktuální výše životního a existenčního minima a normativních nákladů na bydlení. Všechny tyto skutečnosti měly podle soudu vzbudit důvodné objektivní pochybnosti jednak o žalovanou tvrzených údajích a jednak o samotné schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Žalobkyně však soudu nedoložila, že při sjednání úvěrové smlouvy činila kroky, kterými by tyto důvodné pochybnosti odstranila. Jinými slovy řečeno, postup žalobkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalované v kontextu předložených listin indikuje, že žalobkyně nebyla příliš obezřetná a pečlivá, neboť jednak spoléhala na tvrzení žalované, aniž by si je ověřila, jednak nebrala veškerá zjištění ve vzájemně provázané souvislosti (podprůměrný příjem žalované, závislost na dávkách důchodového pojištění, existující úvěrové zatížení, celkově spíše nepříznivá finanční situace patrná z výpisů z účtů apod.). Skutečnost, že žalovaná hradila v prvním roce celé či částečné splátky sama o sobě nesvědčí závěru, že tzv. bonita klienta byla prověřována v intencích zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Na základě uvedeného proto soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že před sjednáním smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou smlouvu je proto třeba posuzovat jako absolutně neplatnou. Žalobkyně má vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má proto vůči žalované právo na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 50 000 Kč, přičemž z titulu předmětné, absolutně neplatné, smlouvy žalovaná již uhradila 16 321,70 Kč a zbývá jí tak z titulu bezdůvodného obohacení vydat částku 33 678,30 Kč.

17. Z hlediska požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Dle současně platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Prodlení žalovaného nastalo na základě oznámení o zesplatnění ze dne 16. 3. 2022, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. I když v dané výzvě nebyla stanovena konkrétní lhůta k plnění, soud vyšel z toho v této, že v této výzvě byla žalovaná nepochybně vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž i toto podání lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Není-li lhůta k plnění stanovena, je třeba za použití o. z. vyjít z toho, že povinnost plnit měla žalovaná bez zbytečného odkladu. Dopis s touto výzvou byl žalované odeslán dne 16. 3. 2022, pročež soud má s ohledem na o. z. za to, že se tak stalo třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 21. 3. 2022. Žalovaná byla na základě výzvy povinna plnit 22. 3. 2022 a následujícího dne, tj. 23. 3. 2022, se dostala do prodlení. Co se týče výsledného nároku na úroky z prodlení, soud zde vyšel z textu žalobního návrhu, podle kterého žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a dále pak úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 23. 1. 2023, tedy v zákonné výši ke dni zesplatnění celého úvěru. S ohledem na to, že soud žalobkyni přiznal právo na úroky z prodlení k datu 23. 3. 2022, soud vázán uplatněnou výší úroků z prodlení, přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně z přisouzené částky 33 678,30 Kč od 23. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a dále v požadované (zákonné) výši 11,75 % ročně z téže částky od 24. 1. 2023 do zaplacení. Soud naopak žalobu zamítl co do zbylého úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 329,86 Kč od 14. 3. 2022 do 22. 3. 2022, kdy žalovaná nebyla v prodlení, dále úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 651,56 Kč od 23. 3. 2022 do 23. 1. 2023 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 651,56 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení.

18. Lhůtu k plnění soud určil ve smyslu jako lhůtu třídenní. Takto stanovou dobu k plnění soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byl dosud zcela pasivní, jak vůči žalobkyni, tak i soudu.

19. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy soud žalobu zamítl také co do požadavku na zaplacení částky 9 651,56 Kč, přesahující požadovanou jistinu, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 5 238,37 Kč a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 41 829,86 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně požadovala po žalované včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku zaplacení částky 60 321,94 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 37 009,38 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 61 % a z 39 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 734 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle odst. 2 , advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby dle vyhlášky činí 500 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny. Celkem tak veškeré náklady řízení činí 3 912 Kč, přičemž žalobkyni vznikl nárok na 22 % z celkových nákladů, tj. na částku 861 Kč. Soud aplikoval vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. , tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Uplatnění nároku z úvěrového vztahu určitého druhu (z konkrétního bankovního produktu) vůči většímu množství žalovaných, s sebou nese typovost (podobnost) návrhů. Tyto návrhy se odlišují toliko obměňovanými údaji v jinak podobném textu žalobkyně. Z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala opakovaně (viz např. řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. , , , , ). Soud nepřiznal žalobkyni samostatně odměnu za doplnění žaloby ze dne 6. 2. 2024, neboť toto podání mělo a mohlo být součástí žaloby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.