Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 221/2024-60
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 77 713,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 54 937 Kč, ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 22 776,36 Kč s úrokem v kapitalizované výši 13 822,69 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 75 313,36 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 575,19 Kč a z částky 77 713,36 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 559,80 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 54 937 Kč, ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 22 776,36 Kč s úrokem v kapitalizované výši 13 822,69 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 75 313,36 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 575,19 Kč a z částky 77 713,36 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 559,80 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 77 713,36 Kč s úrokem v kapitalizované výši 13 822,69 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 75 313,36 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení za období od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 v kapitalizované výši 2 575,19 Kč a z částky 77 713,36 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 15. 7. 2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 80 000 Kč.
2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok je zčásti neoprávněný, neboť žalobkyně dostatečně neposoudila jeho úvěruschopnost. Žalovaný rovněž poukázal na to, že smlouva byla uzavřena dne 15. 7. 2022, ale dne 17. 2. 2023 došlo k významnému navýšení úvěrového rámce do výše 80 000 Kč. Zároveň požádal o rozložení plnění do splátek ve výši 1 500 Kč měsíčně, neboť žije ve společné domácnosti s matkou, které přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně, má 1 exekuci a povolené splátky ve 3 jiných řízeních.
3. Z listin y označené jako „flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota“ ze dne 15. 7. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 17 267 Kč, ve splátkách ve výši 497 Kč měsíčně.
4. Z listin y označené jako „dodatek k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem var. symbol“ ze dne 17. 2. 2023 vzal soud za prokázané, že strany si sjednaly změnu výše úvěrového rámce na částku 80 000 Kč a minimální měsíční splátky na částku 2 648 Kč.
5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad (na č. l. 18 spisu) vzal soud za prokázané, že za období od 18. 7. 2022 do 24. 6. 2024 žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 84 030 Kč a splatil celkem 29 093 Kč.
6. Z tvrzení žalobkyně (na č. l. 42 p. v. spisu) vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údaje o příjmu žalovaného ve výši 30 000 Kč měsíčně a měsíčních výdajích v celkové výši 18 455 Kč, z toho životní minimum ve výši 4 250 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem ve výši 13 338 Kč měsíčně a splátky schváleného úvěru ve výši 497 Kč měsíčně. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2022 vzal soud za prokázané, že rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření (zisk, ztráta) žalovaného činil 173 390 Kč. Z úvěrové zprávy (na č. l. 11 spisu) vzal soud za prokázané, že žalovaný dlužil na osobní úvěr ze dne 30. 5. 2022, přičemž suma zbývajících splátek činila 11 395 Kč a výše měsíční splátky činila (rovněž) 11 395 Kč, na osobní úvěr ze dne 15. 6. 2022, přičemž suma zbývajících splátek činila 13 476 Kč a výše měsíční splátky činila (rovněž) 13 476 Kč, a na povolený debet na běžném účtu / nepovolený debet na běžném účtu ze dne 23. 12. 2020, přičemž využitá částka činila 21 885 Kč, aniž by byla patrná výše měsíční splátky.
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 11. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu na č. l. 28 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu.
8. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy, ani jejího dodatku, řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když údaj o příjmech žalovaného ve výši 30 000 Kč měsíčně nemá podklad v předloženém daňovém přiznání žalovaného, z něhož je patrné, že výsledek hospodaření žalovaného činil 14 449,17 Kč měsíčně, a k výdajům žalovaného si žalobkyně neobstarala podkladový materiál žádný.
13. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 54 937 Kč, která je rozdílem jen mezi načerpanou jistinou spotřebitelského úvěrů v celkové výši 84 030 Kč a plněním v celkové výši 29 093 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, pod ztrátou výhody splátek, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku. Výši splátek přitom určil podle návrhu žalovaného, který považoval za vstřícný, neboť plněním ve výši 1 500 Kč žalovaný splatí celý dluh přibližně za 3 roky, nikoli za 10 let, jak namítala žalobkyně (na č. l. 42 spisu).
14. Žalobkyně nárokovala celkem 106 425,24 Kč (neboť jdoucí úrok ke dni vyhlášení rozsudku činil 6 112,17 Kč a jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 6 201,83 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 54 937 Kč (tj. 51,6 %), má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v rozsahu právnická osoba %, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 109 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 13 854,50 Kč [odměna podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 12 765,50 Kč vč. DPH za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) a paušální částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 089 Kč vč. DPH za 3 úkony právní služby]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), jak je uvedeno v bodě III. výroku.
Poučení:
Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí (nařízení exekuce).