Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 128/2024-49

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 60 076 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 43 276 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 154,12 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 14 266,23 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 971,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 027,03 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 400 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 589,24 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 074,95 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 380,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 604,17 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 400 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 43 276 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 154,12 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 14 266,23 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 971,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 027,03 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 400 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 589,24 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 074,95 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 380,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 604,17 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 400 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala jednak zaplacení částky 37 788 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení částky 25 288 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osobaAnonymizováno (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovaným dne 11. 11. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 27 888 Kč, tj. poskytnutou částku spolu s pevným úrokem, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradou za administrativní činnost a úhradou za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště do 11. 1. 2023. Úvěruschopnost měla být s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovaným před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy, když žalobkyni uhradil pouze 1 600 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 16. 2. 2022. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 25 288 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 30. 6. 2021, uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s pevným úrokem, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradou za administrativní činnost a úhradou za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit do 30. 8. 2022. I v případě této smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného posuzována s odbornou péčí na základě jím sdělených informací a jejich následným ověřením z předložených dokladů a výsledků nahlédnutí do veřejných registrů. Žalovaný však nedostál svým povinnostem ze smlouvy. Obě pohledávky za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 postoupeny žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 30. 6. 2021 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného ve výši 2 700 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a předpis splátek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p. a. Ve smlouvě dále bylo sjednáno, že pokud zákazník řádně a včas nesplní povinnost uhradit splátku ani ve 30denní lhůtě po výzvě věřitele, stanou se dosud neuhrazená část celkové výše úvěru, úhrada za poskytnutí úvěru i náklady na vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené lhůty. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (zjištěno ze znění smlouvy o úvěru, předpisu splátek). Žalovaný celkem uhradil dne 11 600 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 16. 2. 2022 (zjištěno z transakční historie).

4. Žalovaný v žádosti o poskytnutí tohoto úvěru uvedl, že je zaměstnán, bydlí Anonymizováno Anonymizováno, je Anonymizováno a má Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Jeho příjem činí 27 778 Kč. Dle žádosti dále celkové měsíční výdaje žalovaného činily 10 590 Kč, z toho 1 000 Kč na bydlení a energie, 9 090 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, a dále splátky stávajících půjček ve výši 500 Kč. K žádosti žalovaný připojil pracovní smlouvu ze dne datum, výplatní pásky za měsíce 3/2021 a 5/2021 a částečný výpis z internetového bankovnictví, z nichž vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osobaAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, a jeho čistý měsíční příjem za měsíc březen 2021 činil 28 449 Kč, za měsíc květen 2021 činil 26 740 Kč. Příjem za měsíc duben 2021 činil 28 815 Kč.

5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dále dne 11. 11. 2021 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota o poskytnutí částky 15 000 Kč, kterou se žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného ve výši 2 700 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a předpis splátek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % p. a. Ve smlouvě dále bylo sjednáno, že pokud zákazník řádně a včas nesplní povinnost uhradit splátku ani ve 30denní lhůtě po výzvě věřitele, stanou se dosud neuhrazená část celkové výše úvěru, úhrada za poskytnutí úvěru i náklady na vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené lhůty. V případě prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o úvěru, předpisu splátek). Žalovaný uhradil dvě splátky v celkové výši 1 600, poslední dne 16. 2. 2022, jiné úhrady provedeny nebyly (transakční historie).

6. Žalovaný v žádosti o poskytnutí tohoto úvěru uvedl, že je zaměstnán, bydlí Anonymizováno Anonymizováno, je Anonymizováno a má Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. U výše příjmu byl nejprve uveden údaj 18 850 Kč, tento údaj byl poté přepsán na 22 171 Kč a opatřen parafou „Anonymizováno“. Žalovaný dále uvedl, že jeho celkové měsíční výdaje činí 17 282 Kč, z toho 3 000 Kč na bydlení a energie, 12 290 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, a dále splátky stávajících půjček ve výši 1 992 Kč (žádost o úvěr). Žádost byla opět doplněna pracovní smlouvou, výplatními páskami za měsíce 9/2021 a 10/2021 a výpisem z účtu ze dne 10. 9. 2021, z nichž vyplývá, že průměrný čistý příjem žalovaného ze zaměstnání činil v tomto období 24 445 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 byly pohledávky za žalovaným z obou smluv postoupeny žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Žalovaný byl o postoupení obou pohledávek vyrozuměn oznámeními právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 8. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl předžalobními upomínkami ze dne 1. 11. 2024, odeslanými následujícího dne, vyzván k úhradě dluhu z obou smluv o úvěru do 16. 11. 2024 (předžalobní upomínky, podací lístek).

8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

14. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě kterých byly žalovanému v hotovosti vyplaceny peněžní prostředky ve sjednané výši, a žalovaný se u obou smluv o úvěru zavázal vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu s pevným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za administrativní činnost a poplatkem za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště. Následně byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z.

17. Jelikož žalovaný v obou smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně je podnikající právnickou osobou, je třeba vzniklé závazkové vztahy mezi účastníky posuzovat jako spotřebitelský úvěr. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto ve smyslu aktuální judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. Žalobkyně uváděla, že její právní předchůdkyně před uzavřením obou smluv žádala od žalovaného informace ohledně finanční situace i rodinných, majetkových, pracovních i jiných poměrech, k čemuž si také údajně nechala předložit patřičné doklady, a to pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z účtu. Soudu však byly předloženy pouze detaily pohybu na účtu týkající se dvou konkrétních přijatých plateb, podrobné výpisy, z nichž by byly zřejmé pohyby na účtu žalovaného a to zejména co se týká výdajových plateb, předloženy nebyly.

19. Z uvedených listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uváděla, že ze žalovanou doložených dokladů měla právní předchůdkyně ověřen příjem žalovaného, a ten byl také skutečně soudem z předložených dokladů zjištěn, je však nutno podotknout, že výdajová stránka žalovaného a její ověřování nebylo prokázáno.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že výdaje žalovaného, ať již výdaje na bydlení, jídlo či další osobní náklady, právní předchůdkyní žalobkyně nebyly zřejmě vůbec ověřovány vůbec, a to ani u jedné z uzavřených smluv, a věřitelka pouze převzala výdaje tvrzené žalovaným a nijak je neověřovala. Právě uváděné výdaje ve výši 3 000 Kč a předtím 1 000 Kč na Anonymizováno bydlení pro žalovaného a jeho Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno jsou zcela nereálné. Soud podotýká, že náklady na bydlení zpravidla představují základní a zároveň často nejvyšší položku pravidelných výdajů každé osoby, kterou obecně nelze ani operativně snížit. Bylo by tedy na místě očekávat od předchůdkyně žalobkyně, že bude od svých klientů požadovat, a to zvláště v případě, kdy tvrzená částka nákladů na bydlení je až překvapivě nízká, a tudíž zjevně nevěrohodná, aby zájemce o úvěr alespoň tuto část výdajů doložil. Toto přitom není spojeno s žádnými podstatnými obtížemi. Bylo v zájmu předchůdkyně žalobkyně po žalovaném žádat doložení dokladů, které souvisí s náklady za bydlení a souvisejícími službami, toto však neučinila. S názorem žalobkyně, že uvedená částka ve výši 3 000 Kč v případě smlouvy č. hodnota je částkou akceptovatelnou, se soud neztotožňuje. Za současného stavu a vývoje na trhu nemovitostí je obecně známo, že dlouhodobým trendem je nejen růst cen samotných nemovitostí ale také růst nájemného, kdy Anonymizováno bydlení, byť pro jednu osobu dosahuje částek několikanásobně vyšších, než je částka 3 000 Kč. Považovat tuto částku za náklad na Anonymizováno bydlení pro Anonymizováno rodinu (žalovaný uváděl, že je Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno), včetně nákladů s bydlením spojených, je proto zcela nereálné. Větší obezřetnost předchůdkyně žalobkyně měla vynaložit i v souvislosti s krátkou časovou prodlevou mezi výdaji žalovaného v červnu 2021 a v listopadu 2021, kdy ještě v červnu měl žalovaný Anonymizováno Anonymizováno bydlet Anonymizováno Anonymizováno, ale v listopadu již Anonymizováno Anonymizováno, přičemž výdaje se zvýšily v této souvislosti o pouhé 2 000 Kč. Žalovaný také avizoval dluhy z jiných smluvních vztahů, kdy v červnu jeho dluhové zatížení mělo být pouze 500 Kč, v listopadu již 1 992 Kč. Přitom mu v červnu na základě smlouvy s předchůdkyní žalobkyně přibyla ke splácení částka 2 656 Kč měsíčně po dobu 14 měsíců, ale v listopadu uvádí dluhové zatížení jen 1 992 Kč. Tedy ani jeho tvrzené výdaje na jiné dluhy nejsou uvěřitelné ani pravděpodobné.

21. Lze tedy uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně a s náležitou péčí posuzována a ověřována, a soudu tak nezbylo než posoudit obě smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků. Bylo však prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč (15 000 Kč na základě každé smlouvy), a žalovaný je tak od počátku povinen vrátit žalobkyni poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť mu byly poskytnuty bez právního důvodu. Žalovaný dle sdělení žalobkyně i předložené transakční historie uhradil částku 11 600 Kč na pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 6. 2021 a částku 1 600 Kč na pohledávku ze smlouvy ze dne 11. 11. 2021, celkem tedy 13 200Kč. Soud jej tedy výrokem I. tohoto rozsudku zavázal k úhradě zbývajících dosud nesplacených částí jistiny ve výši 16 800 Kč.

22. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z přiznané jistiny podle o. z. ve spojení s , a to od 17. 11. 2023. Vzhledem k absenci zákonné úpravy doby plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně prokázala, že žalovanému byly dne 2. 11. 2023 zaslány předžalobní upomínky, v nichž byl vyzván k úhradě do 16. 11. 2023. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení tak žalobkyni vzniká až ode dne následujícího po marném uplynutí této lhůty, tj. od 17. 11. 2023 a od tohoto data byl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení žalobkyni ve smyslu ustanovení o. z. také přiznán, a to v zákonné výši.

23. Ve zbytku soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť je zřejmé, že co do zaplacení částky 43 276 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 154,12 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 14 266,23 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 971,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 027,03 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 400 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 589,24 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 074,95 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 380,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 604,17 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 400 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení není žaloba důvodná.

24. Co se týče nákladů řízení, na jejich náhradu by podle ustanovení měl mít právo žalovaný, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a tudíž mu ani nemohla být přiznána jejich náhrada, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.