Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 176/2024-24
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B
o zaplacení 143 342,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku v částce částka kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 30. 4. 20024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od 15. 6. 20024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku v částce částka, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, úroku ve výši 24,36 % ročně z částky částka od datum 34 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do placení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku v částce , částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 26,16 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 30. 4. 20024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od 15. 6. 20024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku v částce , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení v částce , částka, , úroku ve výši 24,36 % ročně z částky , částka, od , datum, 34 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do placení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva“) a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „Smlouva 2“), které žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „původní věřitel“)
2. Ve vztahu ke Smlouvě žalobkyně uvedla, že žalovanému byla původním věřitelem poskytnuta částka částka v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal do datum splatit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po částka, a to spolu s úrokem ve výši 24,36 % ročně kapitalizovaným celkem částkou částka, dále pak administrativním poplatkem v částce částka a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení v částce částka. Žalovaný na tento dluh uhradil toliko částku částka s tím, že poslední úhradu provedl dne datum. Ve vztahu ke Smlouvě 2 žalobkyně uvedla, že žalovanému byla původním věřitelem poskytnuta částka částka v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal do datum splatit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po částka, a to spolu s úrokem ve výši 26,16 % ročně kapitalizovaným celkem částkou částka, dále pak administrativním poplatkem v částce částka a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení v částce částka. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku částka s tím, že poslední úhradu provedl dne datum.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi původním věřitelem a žalobkyní, pak byly výše uvedené pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl informován o změně v osobě věřitele, ničeho však neuhradil, a to ani na předžalobní výzvu.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Z šetření soudu bylo zjištěno, že projednávaná věc má cizí prvek, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice; soud se tedy nejprve zabýval otázkou pravomoci a rozhodného práva a dospěl k závěru, že pravomoc soudu je dána podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.) a rozhodným právem je podle čl. 48 odst. 2 uvedené smlouvy právo české.
6. První jednání ve věci bylo nařízeno na den datum. Žalovaný, jenž byl řádně a včas vyrozuměn o konání jednání, se k jednání bez omluvy nedostavil. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bylo proto jednáno v nepřítomnosti žalovaného.
7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru:
8. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku splatit spolu s úrokem ve výši 43 % ročně kapitalizovaným celkem částkou částka, dále pak se zavázal v rámci splátek uhradit administrativním poplatkem v částce částka, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v částce částka, a to vše v 20 pravidelných měsíčních splátkách po částka a poslední 21. splátce ve výši částka. Celkem se tedy žalovaný zavázal k úhradě částky částka. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (dále jen „RPSN“) byla žalobkyní ve smlouvě vypočtena ve výši 56,61 % (Smlouva).
9. Původní věřitel před uzavřením Smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaný konkrétně uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a pracuje jako jednatel obchodní společnosti právnická osoba., IČO: IČO s čistým měsíčním příjmem v částce částka. Své pravidelné měsíční výdaje žalovaný odhadl na částku částka s tím, že také splácí jiný spotřebitelský úvěr částkou částka měsíčně. Jako účel úvěru žalovaný uvedl neočekávané výdaje. Tyto žalovaným tvrzené údaje byly údajně ověřeny pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu (Žádost o spotřebitelský úvěr).
10. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil toliko 5 splátek v celkové částce částka, přičemž poslední úhradu provedl dne datum (Tabulka umoření).
11. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva 2, dle níž poskytl původní věřitel žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli zaplatit spolu s úrokem ve výši 86,06 % ročně kapitalizovaným celkem částkou částka, a dále zaplatit administrativní poplatek v částce částka a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení v částce částka, a to v 20 pravidelných měsíčních splátkách po částka a poslední 21. splátce ve výši částka. Celkem se tedy žalovaný zavázal k úhradě částky částka. RPSN přitom byla ve smlouvě uvedena ve výši 135,56 % (Smlouva 2).
12. Původní věřitel i před uzavřením Smlouvy 2 posuzoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaný konkrétně uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu a pracuje jako řidič obchodní společnosti právnická osoba., IČO: IČO s čistým měsíčním příjmem v částce částka. Své pravidelné měsíční výdaje žalovaný odhadl na částku částka s tím, že také splácí spotřebitelský úvěr ze Smlouvy, kdy výše splátky činí částku částka měsíčně. Jako účel úvěru žalovaný uvedl neočekávané výdaje. Tyto žalovaným tvrzené údaje byly údajně ověřeny pracovní smlouvou a ověřením o příjmu (Žádost o spotřebitelský úvěr 2).
13. Žalovaný pak na dluh ze Smlouvy 2 uhradil toliko 2 splátky v celkové částce částka, přičemž poslední úhradu provedl dne datum (Tabulka umoření 2).
14. Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla dne datum uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným vzniklé ze Smlouvy a Smlouvy 2 postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován, avšak ani na předžalobní výzvu neuhradil ničeho (Smlouva o postoupení pohledávek + Seznam postoupených pohledávek; Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum + Podací lístek ze dne datum; Předžalobní výzva ze dne datum + Podací lístek z téhož dne).
15. Zjištěný skutkový stav věci soud po právní stránce dle následujících ustanovení:
16. § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“
17. § 580 odst. 1 o. z. „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“
18. § 588 o. z. „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“
19. § 1968 o. z. „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“
20. § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“
21. § 2395 a násl. o. z. „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
22. § 2396 o. z. „Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.“
23. § 2399 odst. 1 o. z. „Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.“
24. § 2991 o. z. odst. 1 „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“
25. § 2993 o. z. „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“
26. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“
27. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“
28. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“
29. Po stránce právní soud zjištěný skutkový stav posoudil dle citovaných ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když původní věřitel ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
30. Ve smyslu § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností původního věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný o spotřebitelské úvěry na neočekávané výdaje žádal dvakrát v rozmezí tří měsíců, přičemž údaje, jež uvedl v předmětných žádostech, se od sebe zásadně odlišují; v takto krátkém časovém úseku se např. osobní status žalovaného údajně změnil ze „svobodný“ na „rozvedený“ a z pracovní pozice jednatele obchodní společnosti s čistým měsíčním příjmem v částce částka zaznamenal žalovaný kariérní růst na řidiče téže obchodní společnosti s čistým měsíčním příjmem v částce částka. Také žalovaným uváděné výdaje (s přihlédnutím k tvrzení, že žije v nájmu) shledal soud nevěrohodnými, a to přesto, že vzal v úvahu jistý rozdíl cen roku 2022 oproti současnosti. Soud navíc důvodně pochybuje o tom, že žalovaným uváděné údaje byly původním věřitelem vůbec ověřovány; před uzavřením Smlouvy byl příjem žalovaného např. údajně ověřen pracovní smlouvou ze dne datum, zatímco před uzavřením Smlouvy 2 pak pracovní smlouvou ze dne datum. Pokud byl tedy žalovaný řidičem s výše uvedeným příjmem již v době uzavírání Smlouvy, neměl důvod tuto skutečnost neuvést a je otázkou proč původní věřitel tuto zvláštnost před uzavřením Smlouvy 2 nezaznamenal, ověřoval-li skutečně žalovaným uváděné údaje. V případě úvěru poskytnutého žalovanému na základě Smlouvy 2, je pak dalším důkazem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného také skutečnost, že žalovaný uhradil toliko dvě splátky v celkové výši částka. Jelikož měl tedy původní věřitel k dispozici dostatek indicií, které v něm měly vyvolat důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěry splácet, a přesto úvěry žalovanému poskytnul, jednal v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou Zákona, pročež byl soud podle § 87 odst. 1 Zákona nucen shledat obě smlouvy o úvěru absolutně neplatnými.
31. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona o spotřebitelském úvěru.
32. V posuzovaném případě bylo ve Smlouvě a Smlouvě 2 uvedeno, že RPSN činí 56,61 % a 135,56 %, fakticky však činí 72 % a 184 % (do výpočtu soud zahrnul i sjednané poplatky za administrativní zpracování, kapitalizovaný úrok a poplatek za komfortní splácení. U poplatku za komfortní splácení žalobkyně namítala, že se jedná o fakultativní službu volenou žalovaným, která se do výpočtu RPSN nezahrnuje, nicméně sama tuto platbu přinejmenším zčásti do výpočtu RPSN zahrnula a vzhledem k nastavení smlouvy, kdy sjednání této služby je podmínkou pro výplatu úvěru v hotovosti, dlužníkovi prakticky možnost volby nedává). Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu únoru 2022 činila 8,40 % a v květnu 2022 9,10. Ve smlouvě byla tedy více než 8násobná a v případě Smlouvy 2 dokonce více než 20násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 ), nikoli 8násobkem či 20násobkem.
33. Ani v případě, že by smlouva nebyly neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnosti a za komfortní splácení, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za zpracování zápůjčky dle smlouvy zahrnuje zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace; doručením zápůjčky se rozumí činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky; administrativní činnost dle smlouvy zahrnuje upozornění na neuhrazené splátky, podporu prostřednictvím zákaznické linky a vystavení kopie příslušné smluvní dokumentace v případě její ztráty. Z uvedeného vyplývá, že právnická osoba na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). To platí zejména ohledně poplatku za zpracování, neboť tyto činnosti představují samotné sjednání smlouvy a z podstaty věci se nejedná o jakoukoliv nadstandardní službu. Ohledně poplatku za administrativní činnost je nutno zdůraznit, že náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši.
34. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní splácení, který zahrnuje činnosti související s hotovostním režimem splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas a není ani přesně a srozumitelně stanovena, jak a v jakých termínech tyto inkasní návštěvy probíhají, tedy konkrétní termíny splatnosti jednotlivých splátek (uvedeno pouze období jednoho měsíce). Není ani zohledněn případ, kdy by při jedná inkasní návštěvě dlužní plnil splátky na více úvěrů, a i kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a původní věřitel by nemusel namísto sjednaných 21 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a původnímu věřiteli by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Žalobkyně sice namítala, že sjednání této služby je nepovinné, tomu však nelze přisvědčit, když jedna sama tyto náklady (přinejmenším zčásti) zahrnula do výpočtu RPSN (srovnej § 133 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru), jednak je sjednáním této služby podmíněna výplata úvěru v hotovosti, tedy lze říci, že možnost volby dlužníka je pouze formální.
35. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou původní věřitel své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok dle § 2991 o. z., resp. § 2991 o. z. pouze na vydání toho, co žalovanému plnila, tj. na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil na Smlouvu celkem částka a na Smlouvu 2 celkem částka, tedy na jistinu zbývá uhradit částka. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.
36. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako cele, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Tou je v posuzované věci výzva ze dne datum, podaná k poštovní přepravě dne datum (čtvrtek). Podle domněnky doby dojití ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, do prodlení se tak žalovaný dostal uplynutím 10 denní lhůty k plnění v této výzvě stanovené, počítané od data dojití, tj. od datum. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal.
37. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše pro absolutní neplatnost smlouvy.
38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci méně než poloviční procesní úspěch a žalovanému žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.
39. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.