Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 141/2023-29

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 11 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 17. 8. 2005 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 400 Kč od 17. 8. 2005 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 495 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 17. 8. 2005 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 400 Kč od 17. 8. 2005 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 495 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 400 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Na základě této smlouvy žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, které se zavázala splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 400 Kč, a to v 31 týdenních hotovostních splátkách po 400 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 9. 8. 2005. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 1 000 Kč a žalobkyni tak nadále dluží částku 11 400 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 354,84 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 4 045,16 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 388,72 Kč (z dlužné částky 11 400 Kč za dobu od 17. 8. 2005 do 18. 12. 2020) a dále úroku z prodlení z částky 11 400 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne 30. 12. 2004 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta v uvedený den částka 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 400 Kč, a to v hotovosti v 31 týdenních splátkách po 400 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. V jejich čl. 6 bylo ujednáno, že v případě, že zákazník řádně a včas neuhradí splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Dle zákaznické karty žalovaná pobírala v době žádosti o půjčku mzdu ve výši 8 500 Kč a její celkové výdaje činily 4 500 Kč měsíčně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným dne 1. 2. 2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021, odeslanou žalované dne 12. 11. 2021.

4. Soud v dané věci aplikoval , , účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť s ohledem na , , který s účinností od 1. 1. 2014 uvedený zákon zrušil, se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

6. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Soud žalobu posoudil jako důvodnou co do dosud nezaplacené části jistiny. Žalobu naopak zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení neuhrazené částky souhrnného poplatku. Ujednání o souhrnném poplatku považuje soud za neplatné a neurčité a jako takové v rozporu s § 37 odst. 1, § 39 a § 56 odst. 1 obč. zák. Z předložené smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek není zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy ke konkrétní výši souhrnného poplatku, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen uhradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky, pročež ze smlouvy není zřejmé, zda byl úrok vůbec dohodnut a v jaké výši. Smlouva ani smluvní podmínky rovněž neobsahují ani případné ujednání, z něhož by bylo možné určit, v jakém poměru bude každá splátka započítána na případné dílčí složky souhrnného poplatku. I pokud tedy souhrnný poplatek v sobě obsahoval zčásti úrok, soud by nemohl posoudit, zda byl sjednán v přiměřené výši. Soud nezpochybňuje právo věřitele na úhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s poskytnutím půjčky a na přiměřenou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, nicméně tak musí již při uzavírání smlouvy ujednat dostatečně konkrétním způsobem, aby spotřebiteli bylo zřejmé, za jaké konkrétní služby má tento poplatek uhradit a za jakou odměnu mu věřitel peněžní prostředky poskytuje. Tento závěr je navíc posílen faktem, že se zde jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, v němž je třeba spotřebiteli jakožto slabší straně poskytnout zvýšenou ochranu. Ze všech uvedených důvodů považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními (v této souvislosti lze poukázat rovněž na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách).

7. Nadto lze dále uvést, že i pokud by souhrnný poplatek představoval pouze úrok za půjčení peněžních prostředků, soud by konstatoval, že byl sjednán v nepřiměřené výši a tudíž v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 obč. zák. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z databází časových řad ARAD ve vztahu k prosinci 2004, dostupných na www.cnb.cz, týkajících se úrokových sazeb úvěrů poskytovaných bankami domácnostem soud zjistil, že v době sjednání smlouvy o zápůjčce činila průměrná výše úrokových sazeb u půjček splatných do jednoho roku 13,85 % ročně. Vzhledem k tomu, že původní věřitelka požadovala na souhrnném poplatku - úroku – zhruba 92 % celé jistiny za rok, je zřejmé, že taková výše úroku zcela zásadně převyšuje obvyklou úrokovou míru.

8. Na základě posuzované smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč. Žalovanou uhrazenou částku 1 000 Kč soud započítal na dlužnou část jistiny, neboť jak už bylo řečeno, ujednání o povinnosti zaplatit souhrnný poplatek považuje soud za absolutně neplatné. S ohledem na § 457 obč. zák. platí, že pokud je smlouva (sic jen zčásti) neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co na základě takového neplatného ujednání dostal. V řízení o žalobě o vrácení plnění z (částečně) neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. ). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

9. Žalobkyni proto vzniklo z titulu předložené smlouvy právo na zaplacení zbylé částky jistiny ve výši 7 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 17. 8. 2005 do zaplacení, který žalobkyně požadovala ve výši odpovídající ve znění S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila důkazy, a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila a proti zažalovanému nároku ničeho nenamítala, soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Co do zbylé požadované částky 4 440 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky je žaloba nedůvodná a ohledem na částečnou neplatnost smlouvy, a proto ji soud v tomto rozsahu zamítl, jak vyplývá z II. výroku tohoto rozsudku.

10. Soud pro úplnost poukazuje, že smlouva o půjčce byla sjednána za účinnosti , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a současně před uplynutím transpoziční lhůty pro provedení směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ani z úřední povinnosti nezabýval tím, zda a jak původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované, a to s ohledem na skutečnost, že v rozhodné době právní úprava uvedenou povinnost poskytovatele úvěru vůbec neupravovala (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. nebo ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

11. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s , neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 11 400 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 7 000 Kč (příslušenství nemá na poměr úspěchu a neúspěchu vliv). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 61 % a z 39 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátem ve výši 900 Kč podle vyhl. č. , advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) činí náhrada nákladů řízení částku 2 252 Kč. Žalobkyně má nárok na 22 % z těchto nákladů, tj. 495 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona