Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

69 Co 530/2024-275

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Markéty Čermínové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: název, IČO sídlem adresa za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované

o zaplacení částky částka Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. 9. 2024, č. j. -218,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku I. o věci samé ohledně částky částka s úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 11,75 % od datum do zaplacení mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku a v zamítavém výroku II. o věci samé potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částka do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku I. o věci samé ohledně částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 11,75 % od , datum, do zaplacení mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku a v zamítavém výroku II. o věci samé potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů , částka, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím (výrok I.), žalobu co do částky částka s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka (výrok III.). Takto soud prvního stupně rozhodl o požadavku žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena nezákonným podezřelý výraz stíháním vedeným u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka (dále též jen „posuzované řízení“).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně byla nezákonně trestně stíhána na základě usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství adresa. oddělení hospodářské kriminality ze dne datum, č.j. číslo, pro podezřelý výraz a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, 4 písm. b) tr. z. Žalobkyně byla rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, sp.zn. spisová značka, uznána vinnou ze skutku popsaného v obžalobě, přičemž soud právně kvalifikoval věc jako podezřelý výraz a nepravdivého znaleckého číslo odst. 1 tr. zákoníku, a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti měsíců s podmínečným odložením na dobu 18 měsíců. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, vrátil věc soud prvního stupně k novému projednání. Po doplnění dokazování byla žalobkyně rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, sp.zn. spisová značka, zproštěna obžaloby podle ustanovení § 226 písm. b) tr. řádu. Proti zprošťujícímu rozsudku podali odvolání státní zástupce a poškozený (Obvodní státní zastupitelství pro adresa a Úřad práce ČR). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, byla obě odvolání zamítnuta a žalobkyně byla zproštěna obžaloby. Právní moci nabylo toto usnesení dne datum.

3. Na základě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že v daném případě se mu nejeví samotné konstatování porušení práva jako dostačující. Vyšel při tom z příslušných ustanovení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále též jen „OdpŠk“), a z hledisek vymezených judikaturou Nejvyššího soudu.

4. Soud prvního stupně provedl srovnání obdobných případů, které měl k dispozici. Žalovaná označila dva případy, a to rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. spisová značka a spisová značka, přičemž obě se týkala odškodnění pro podezřelý výraz související se znaleckou činností, a to za nepravdivý znalecký posudek, kdy bylo poskytnuto za nemajetkovou újmu v prvním uvedeném případě částka a ve druhé případě částka. Ze seznamu Ministerstva spravedlnosti nebylo možno zjistit, zda se rozsudky vztahující se k ekonomické trestné činnosti týkají nepravdivých znaleckých posudků. Pokud jde o výši poskytovaného zadostiučinění, nenalezl soud prvního stupně rozsudek, který by vykazoval všechny shodné znaky, tj. ekonomická trestná činnost, odsouzení k odnětí svobody, podezřelý výraz do profesní sféry a zejména do rodinné sféry. Nalezl však rozhodnutí, kde se výše zadostiučinění pohybovala v rozmezí částka až částka, přičemž zásah do osobní sféry i rodinné a pracovní sféry s odškodněním částka našel např. u věci vedené Městským soudem v Praze pod sp.zn. spisová značka. Soud prvního stupně bral v úvahu taktéž skutečnost, že v projednávaném případě se jednalo o ženu, která obecně vnímá odsouzení k odnětí svobody jinak než muž. Navíc šlo o ženu samoživitelku pečující o dvě nezaopatřené děti, přičemž její podezřelý výraz se promítlo i do vztahu k dětem. V důsledku podezřelý výraz a následných psychických problémů přišla o značný majetkový zisk ze znalecké činnosti. Oba žalovanou označené rozsudky a taktéž srovnávané případy v nich jsou z roku 2016 a 2018 a soud prvního stupně přisvědčil názoru žalobkyně, že se jedná již o delší časový posun, kdy za proběhlé období došlo k výrazné změně cenové úrovně a i ke zvýšení životní úrovně, což by se mělo promítnou do zvýšení přiznané výše finančního odškodnění. V obou srovnávaných případech označených žalovanou žádný z odškodňovaných mužů neměl následky v profesním životě. V profesním životě se následky u žalobkyně značně projevily, a to ukončením znalecké činnosti. V osobním životě se neprojevily následky u žalobce v případě sp.zn. spisová značka. V případě sp.zn. spisová značka se projevilo poškozením dobré pověsti v místě bydliště a u potencionálních zákazníků. Soud prvního stupně měl za to, že srovnatelným je případ zmíněný v rozhodnutí sp.zn. spisová značka a sp.zn. spisová značka, kdy bylo poskytnuto zadostiučinění částka, i když za podezřelý výraz v délce přes 6 let, avšak rodinný život měl tento žalobce v pořádku a neměl žádné pracovní postižení. Soud prvního stupně hodnotil i rozhodnutí předložená žalobkyní, z nějž bylo zjištěno, že žalovaná poskytla v roce 2014 zadostiučinění policejnímu prezidentu za nezákonné podezřelý výraz v částce částka za každý den trvajícího zásahu do jeho práv v celkové výši za 428 dnů, celkem v částce částka. K tomuto rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že, na rozdíl od žalobkyně, jde o osobu vysoce mediálně sledovanou a jde o vysoce postaveného zaměstnance státu, takže míra zásahu je vyšší než u žalobkyně.

5. Na základě těchto úvah dospěl soud prvního stupně k závěru, že v daném případě je namístě poskytnou žalobkyni zadostiučinění v penězích, a za přiměřené zadostiučinění považoval částku částka.

6. Proti tomuto rozsudku, jeho zamítavému výroku II., podala žalobkyně včasné odvolání. V něm nesouhlasila s výší přiznaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Soud prvního stupně nevzal v úvahu judikaturu Ústavního soudu, podle které výše přiznané peněžité náhrady nesmí být symbolická, ale musí vždy naplnit požadavky plynoucí z y a principu demokratického právního státu podle y. Výše odškodnění nemateriální újmy totiž jistým způsobem vypovídá i o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí. Mohlo by být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují nově přiznávaná, byla opravdu dostatečná (viz např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Závěrem svého odvolání proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobkyni přiznal další finanční odškodnění.

7. Žalovaná podala odvolání proti vyhovujícímu výroku I. Za klíčovou považovala skutečnost, že z obsahu podezřelý výraz spisu jednoznačně vyplývá, že podezřelý výraz žalobkyně bylo zahájeno z toho důvodu, že žalobkyně vypracovala posudek pro potřeby dražby nemovitosti, přičemž cenu této nemovitosti určila nesprávně. Žalovaná nepolemizovala se závěrem, že se o podezřelý výraz nejednalo, neboť chyběla subjektivní stránka podezřelý výraz nepravdivého znaleckého posudku, ale v těchto okolnostech spatřuje důvod, proč za postačující kompenzaci považuje konstatování a omluvu. Pokud jde o výši přiznaného zadostiučinění předložila žalovaná dvě rozhodnutí týkající se odškodnění podezřelý výraz za shodný podezřelý výraz - podání nepravdivého znaleckého posudku (sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka), kde byla poskytnuta satisfakce částka resp. částka. Žalovaná má za to, že použila srovnávací případy přiléhavé. Soud prvního stupně však komparoval s případy skutkově zcela odlišnými. Např. ve věci citované soudem prvního stupně - sp. zn. spisová značka, šlo o stíhání zaměstnance obce za zpronevěru, tedy pro podezřelý výraz vnímaný společností významně negativněji. Zcela nepřiléhavý je pak odkaz na odškodnění poskytnuté v případě nezákonného stíhání podezřelý výraz, tedy případem nejen skutkově naprosto odlišným ale zejména rozsáhle a soustavně medializovaným. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil a žalobu zamítl.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v mezích podaných odvolání napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( a ), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné. Odvolání žalobkyně důvodné není.

9. Odvolací soud především odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, když soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ( ) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i v zásadě přiléhavě právně posoudil.

10. Při posouzení nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné podezřelý výraz stíhání soud prvního stupně nepochybil, když při svém rozhodování vyšel z hledisek vymezených zejména v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy podezřelý výraz věci, z délky podezřelý výraz stíhání a z dopadů podezřelý výraz stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby s tím, že forma a případná výše zadostiučinění přitom nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Po promítnutí správných skutkových zjištění, která na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně učinil, a ze kterých vyplynuly zjevné závažné negativní vlivy, které posuzované podezřelý výraz stíhání mělo na její osobní a rodinný i pracovní život, pak rovněž přiléhavě uzavřel, že je i z tohoto titulu namístě jí přiznat odškodnění finanční.

11. V intencích judikatury Nejvyššího soudu, reprezentované například rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, provedl soud prvního stupně srovnání s obdobnými případy nezákonných trestních stíhání, kdy poškozeným v těchto případech byla při obdobných sociálních dopadech vyplacena částka odškodnění ve výši částka a částka. Odvolací soud souhlasí s námitkami žalované, že ostatní soudem prvního stupně srovnávané případy neodpovídají projednávané věci. Je však správný i poukaz žalobkyně na argumentaci Ústavního soudu, podle které „Jestliže stát zasáhne do života člověka nedůvodným podezřelý výraz, poškodí či dokonce zničí jeho postavení ve společnosti a mnohdy i v rodině, musí výše odškodnění odpovídat takovému zásahu. Výše odškodnění nemateriální újmy totiž jistým způsobem vypovídá i o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí. A mohlo by být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují nově přiznávaná, byla opravdu dostatečná. A zda je správná cesta je stále následovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

12. Odvolací soud v návaznosti na shora uvedené a při zohlednění veškerých zásahů posuzovaného podezřelý výraz řízení do života žalobkyně tak, jak jsou podrobně popsány v rozhodnutí soudu prvního stupně (a na něž odvolací soud plně odkazuje), a při zohlednění doby, která od trestních stíhání ve srovnávaných případech uplynula (rok 2016, resp. 2018), dospěl k závěru, že v dnešních ekonomických podmínkách by zadostiučinění za útrapy žalobkyně spojené s posuzovaným řízením ve srovnatelné výši (částka) bylo pouze symbolické, nenaplňující požadavky plynoucí z y a principu demokratického právního státu podle y. Odvolací soud zohlednil i okolnost, že na rozdíl od žalovanou předložených srovnatelných případů byla žalobkyně nejprve odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem, než odvolací soud toto rozhodnutí zrušil a až následně soud prvního stupně žalobkyni obžaloby zprostil. Poté však žalobkyně čelila ještě odvolacímu řízení vyvolanému státním zástupcem a poškozeným, než byla definitivně obžaloby zproštěna. I z tohoto důvodu musela žalobkyně vnímat dopady posuzovaného podezřelý výraz do její osobnostní sféry citlivěji, než v porovnávaných případech.

13. Námitka žalované v duchu, že si žalobkyně snad měla podezřelý výraz stíhání zavinit sama, neboť vypracovala posudek pro potřeby dražby nemovitosti, přičemž cenu této nemovitosti určila nesprávně, a proto jí postačí konstatování porušení práva a omluva, není opodstatněná. Podle judikatury Nejvyššího soudu zavinění obviněného na zahájení podezřelý výraz se vztahuje k takovému případnému zaviněnému jednání, kterým přispěl k tomu, že podezřelý výraz proti němu bylo či muselo být zahájeno. Příčinnou souvislost je přitom třeba hledat nikoliv v jednání obviněného, kterým podle orgánů činných v podezřelý výraz řízení naplnil skutkovou podstatu podezřelý výraz, pro který byl stíhán, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením podezřelý výraz, popřípadě v jeho průběhu. Nejde tedy o to, zda se obviněný dopustil skutku, pro který byl stíhán a jímž vyvolal podezření, že byl spáchán podezřelý výraz, ale o to, zda svým jiným či dalším jednáním ovlivnil postup orgánů činných v podezřelý výraz před zahájením podezřelý výraz nebo v jeho průběhu tak, že bez tohoto jednání by k zahájení (pokračování) podezřelý výraz nedošlo (např. uváděním nepravdivých skutečností, doznáním se k činu, který nespáchal atd.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. Z uvedeného je zřejmé, že ani situace, kdy by jednání žalobkyně, pro které byla trestně stíhána, bylo shledáno přestupkem, by neodůvodňovala poskytnutí zadostiučinění pouze ve formě konstatování porušení práva a omluvy.

15. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud uzavřel, že výše přiměřeného zadostiučinění odpovídající projednávané věci činí částka. Zadostiučinění v této výši odpovídá všem zákonem a judikaturou vyšších soudů vymezeným hlediskům pro odškodnění nezákonně vedeného podezřelý výraz a jeho dopadů do života žalobkyně.

16. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. o věci samé podle jako věcně správný potvrdil. Ve vyhovujícím výroku I. odvolací soud napadený rozsudek podle změnil jen tak, že žalobu zamítl (ještě) ve výši částka s příslušenstvím, jinak jej v tomto výroku co do částky částka s příslušenstvím podle potvrdil.

17. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle ve spojení s , 2 v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

18. Žalobkyně měla v řízení před soudem prvního stupně ve věci plný úspěch a náleží jí tak náhrada nákladů řízení tak, jak byla vypočtena soudem prvního stupně v napadeném rozsudku, vyjma dvou úkonů právní služby po částka (písemné vyjádření z datum a doplnění žaloby z datum), které odvolací soud nepovažuje za účelně vynaložené na uplatňování či bránění práva ve smyslu Doplnění žaloby z datum totiž neobsahuje žádná tvrzení, která by nemohla žalobkyně uvést již v žalobě. Písemné vyjádření ze dne datum je pouze průvodním dopisem k předloženému důkazu (není tedy písemným podáním ve věci). Žalobkyni tedy náleží odměna za 11 úkonů právní služby po částka, dva úkony ve výši jedné poloviny z částka, 13 paušálních náhrad po částka, což spolu se soudním poplatkem (částka) a DPH činí v celkové výši částka.

19. V odvolacím řízení náleží žalobkyni odměna za zastoupení advokátem podle § 9a odst. 2 písm. a) a vyhl. č. 177/96 Sb. celkem za dva úkony právní služby po částka (z přiznané částky částka) a dva režijní paušály po částka (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), celkem tedy spolu s DPH částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jehož přípustnost přezkoumá za podmínek stanovených v dovolací soud.