Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 2/2025-43
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
pro 10 460 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 10. 2024 do zaplacení, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 625 Kč od 26. 11. 2023 do 24. 10. 2024, zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 625 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení, zaplacení částky 1 335 Kč a 2 500 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 10. 2024 do zaplacení, zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 625 Kč od 26. 11. 2023 do 24. 10. 2024, zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 625 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení, zaplacení částky 1 335 Kč a 2 500 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady 6 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 11. 2023 do zaplacení, se smluvním poplatkem z prodlení 0,1 % denně ve výši 1 335 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Uvedla, že účastníci uzavřeli 26. 10. 2023 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále jen „jistina“), které byly žalovanému zaslány na účet č. č. č. účtu dne 26. 10. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 625 Kč spolu s jistinou, celkem tedy 6 625 Kč do 25. 11. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil. Kromě jistiny a poplatku se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 1 335 Kč a 2 500 Kč za 5 odeslaných výzev po 500 Kč dle čl. 2.3 smlouvy.
2. Podáním doručeným soudu 16. 1. 2025 žalobkyně doplnila a upřesnila žalobu v tom smyslu, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, má za to, že by měl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil (právní zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání omluvil). Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Ze smlouvy o zápůjčce a ze všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které žalovaný dle vlastní volby nastavil dostupné parametry, tj. splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a zadal své osobní údaje, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Smlouva byla podepsána elektroniky (PINem), který žalovanému žalobkyně zaslala na jím uvedené telefonní číslo tel. čísloelektronický podpis). Na základě zápůjčky, která byla uzavřena 26. 10. 2023 žalobkyně žalovanému poskytla na účet, který jí sdělil, č. č. účtu dne 26. 10. 2023 finanční prostředky ve výši 5 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu a zprávou právnická osoba.). Na základě smlouvy se žalovaný zavázal uhradit kromě jistiny také poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 625 Kč dne 25. 11. 2023, který byl splatný i s jistinou. Žalovaný neuhradil ničeho. Ve smlouvě účastníci v čl. 2.3 dojednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a částku vynaložených nákladů za písemné výzvy, a to za jednu 500 Kč. Žalobkyně tvrdila a soudu doložila 5 písemných výzev adresovaných žalovanému. Požadovala tak 2 500 Kč. Žalobkyně nedoložila, že by výzvy byly žalovanému odeslány (bližším hodnocením shora uvedeného se soud nezabývá s ohledem na závěr, který níže učinil).
5. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by jakoukoliv částku žalobkyni uhradil.
6. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), bylo namístě, aby žalobkyně doplnila tvrzení, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a nabídla důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Pokud by se žalobkyně (právní zástupce) dostavila k jednání, bylo by jí soudem uděleno v tomto směru poučení v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se zástupce žalobkyně k jednání nedostavil, nemohl být ze strany soudu o povinnosti tvrdit a prokázat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy poučen, když poučovací povinnost soudu se váže toliko k jednání (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010 ).
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. V daném případě žalobkyně nedostála odborné péče při zkoumání aktivní stránky majetkových poměrů žalovaného a úvěruschopnost nezkoumala. Poskytla-li mu tedy spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 ZoSÚ neplatná. Podle § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud k neplatnosti takovéhoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (viz ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ , kdy vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci, je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, viz např. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 11. 4. 2019, čj. spisová značka). Z tohoto důvodu soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
10. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a úroku. S ohledem na shora uvedené soud nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prokazatelně čerpal finanční prostředky v rozsahu 5 000 Kč (tato částka byla žalobkyní zaslána na jeho účet) a tuto částku nevrátil. Soud tedy přiznal nárok na zaplacení 5 000 Kč žalobkyni z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. a zavázal jej k úhradě 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Zákonný úrok z prodlení byl přiznán od 25. 10. 2024, když žaloba byla žalovanému doručena 21. 10. 2024 a dle předžalobní výzvy měl žalovaný plnit do tří dnů. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na shora uvedené zamítnuta.
12. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.