Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 21/2024-53
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 23 564,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19.987,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši
15 % p.a. z částky 19.987,71 Kč od 23. 12. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto
rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 3.576,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 15
% p.a. z částky 22.424,61 Kč od 14. 5. 2023 do 22. 12. 2023 a z částky 2.436,90 Kč od 23. 12. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 178,56 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.628,60 Kč k rukám
advokáta Jméno advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19.987,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši15 % p.a. z částky 19.987,71 Kč od 23. 12. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohotorozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 3.576,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 22.424,61 Kč od 14. 5. 2023 do 22. 12. 2023 a z částky 2.436,90 Kč od 23. 12. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 178,56 Kč, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.628,60 Kč k rukámadvokáta , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 23.564,11 Kč s příslušenstvím. Skutkově tvrdí, že dne 16. 5. 2020 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěrovém rámci č. hodnota, jejímž předmětem bylo přidělení úvěrového rámce ve výši 20.000 Kč, přičemž první čerpání bylo provedeno platbou na účet prodejce ve výši 14.039 Kč. Zbývající část úvěrového rámce měla být čerpána prostřednictvím kreditní karty po její aktivaci, k níž došlo dne 5. 11. 2022 výběrem částky 1.899,91 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou pěti měsíčních splátek (splátka splatná dne 14. 12. 2022 ve výši 945 Kč – v této splátce činila jistina 356,13 Kč, splátka splatná dne 14. 1. 2023 ve výši 995 Kč – v této splátce činila jistina 497,53 Kč, splátka splatná dne 14. 2. 2023 ve výši 985 Kč – v této splátce činila jistina 511,93 Kč, splátka splatná dne 14. 3. 2023 ve výši 985 Kč – v této splátce činila jistina 558,86 Kč a splátka splatná dne 14. 4. 2023 ve výši 985 Kč – v této splátce činila jistina 533,65 Kč), čím došlo k zesplatnění všech závazků. Přípisem ze dne 23. 4. 2023 označeným jako zesplatnění pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaný celkem vyčerpal částku 19.987,71 Kč, která je požadována jako jistina nesplacená do rozhodného dne ve výši 17.529,61 Kč a jako jistina obsažená v dlužných splátkách splatných do dne zesplatnění ve výši 2.458,10 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení pěti neuhrazených předepsaných splátek v celkové výši 4.895 Kč, ve kterých je obsažena jistina do dne zesplatnění ve výši 2.458,10 Kč, zesplatněné jistiny ve výši 17.529,61 Kč, poplatku za odeslání upomínky ve výši 450 Kč a ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 489,50 Kč (10 % z pěti dlužných splátek). Příslušenství se domáhá z jistiny nesplacené do rozhodného dne ve výši 17.529,61 Kč a z pěti neuhrazených předepsaných splátek ve výši 4.895 Kč, a to zákonného úroku z prodlení v procentní výši z částky 22.424,61 Kč od 14. 5. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 178,56 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení.
2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že si je vědoma své zákonné povinnosti, vycházela z informací, které si sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně nebo neveřejně. Vycházela z historických informací o spotřebiteli, z bankovních a nebankovních registrů, z registru SOLUS, ostatních registrů a databází, příjmů a výdajů žalovaného, finanční rezervy, limitu kreditní karty a skóringového modelu. Získané informace si komplexně analyzovala. Žalovaný uvedl své příjmy ve výši 24.000 Kč, příjem celé domácnosti ve výši 39.000 Kč. Byl ověřen zaměstnavatel žalovaného. Žalovaný prohlásil, že s ním není vedeno jednání o ukončení pracovního poměru a že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Jako své výdaje žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši 8.000 Kč, potvrdil, že nemá vyživovací povinnost a je svobodný. Kromě doplnění tvrzení o úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila žádné listinné důkazy, pouze tabulku „posouzení č. hodnota“, ve které je uvedeno jméno Jméno žalovaného, datum 16. 5. 2020 a názvy registrů.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o.s.ř.
5. Z úvěrové smlouvy č. hodnota bylo zjištěno a prokázáno, že byla uzavřena dne 16. 5. 2020 žalobkyní coby věřitelem, za něhož jednala společnost právnická osobana straně jedné, a žalovaným na straně druhé. Byl dohodnut úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč s tím, že první část úvěrového rámce ve výši 14.039 Kč bude čerpána převodem na účet prodejce. Ve 24 měsíčních splátkách po 723,20 Kč je obsažena jistina a úrok s roční úrokovou sazbou 21,26 %. Ve smlouvě je označen žalovaný coby fyzická osoba nepodnikatel s kontaktními údaji, je uveden jeho zaměstnavatel, zaměstnání od 2. 1. 2020, čistý měsíční příjem ve výši 24.000 Kč, měsíční příjem domácnosti ve výši 39.000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 8.000 Kč, rodinný stav svobodný, typ bydlení podnájem/pronajatý byt (dům). I když je uveden způsob úhrady splátek bankovním převodem, není číslo účtu klienta uvedeno. Připojen je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Čerpání úvěru bylo prokázáno z výpisů, ve kterých je uveden úvěrový rámec, čerpaná částka, výše splátek. Poslední výpis je ke dni 31. 3. 2023 s uvedením celkové čerpané částky ve výši 19.987,71 Kč. Dne 20. 12. 2022 byl žalovaný upozorněn na neuhrazení splátky splatné ke dni 14. 12. 2022. Dnem 20. 1. 2023 je adresovaná upomínka žalovanému, další upomínka před zesplatněním je ze dne 20. 2. 2023 a dne 23. 4. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dne 26. 10. 2023 a dne 7. 12. 2023 ve lhůtě do 23. 12. 2023 (zjištěno a prokázáno výpisy, upomínkami, oznámení o zesplatnění, výzvou před podáním žaloby).
7. K tvrzení o úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zaslala listin u „posouzení č. hodnota, ve které jsou vypsány veřejně dostupné zdroje a u toho kterého je uvedeno „nenalezeno“, „bez záznamu“, „OK“, „nedotazováno“. Jiné listin y např. pracovní smlouva, mzdové listy, výpisy z účtu, doložení měsíčních výdajů apod. nebyly předloženy.
8. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že dne 16. 5. 2020 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, byl dohodnut úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč. První čerpání bylo provedeno platbou na účet prodejce ve výši 14.039 Kč, dále byly čerpány částky výběrem z automatu, celkem byla ke dni 31. 3. 2023 vyčerpaná částka 19.987,71 Kč. Žalovaný byl v prodlení se splátkami.
9. Žalobkyně opakovaně upomenula žalovaného o zaplacení, oznámila mu zesplatnění pohledávky a upomenula ho před podáním žaloby.
10. Byla uzavřena smlouva o úvěru (podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky). S ohledem na okolnost, že smlouvu uzavřel žalovaný jako fyzická osoba a že se zavázal kromě jistiny vrátit úroky i poplatek, je nepochybné, že mezi stranami se jedná o spotřebitelský úvěr a že předmětem podnikání žalobkyně je právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné uzavřené smlouvě a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu (§ 2395 a násl. o. z.), dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (ZSÚ).
11. Neposoudí-li úvěrující s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ schopnost spotřebitele zápůjčku řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZSÚ) a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 15 Co 246/2022 ).
12. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná podle § 87 ZSÚ a § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž podle ustálené judikatury českých soudů i Soudního dvora EU jde svou povahou o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). Věřitel přitom nedostojí této své povinnosti, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ); informace od spotřebitele musí být dostatečné a jeho případná pouhá prohlášení musí být podepřena doklady (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. prosince 2014 ve věci C449/13). Poskytovatel úvěru je tedy povinen vyžadovat doložení údajů poskytnutých spotřebitelem tak, aby si mohl ověřit správnost těchto údajů. Posouzení úvěruschopnosti přitom není jen mechanické odečtení výdajů od příjmů, ale poskytovatel úvěru musí být schopen provést jednoduchou analýzu, zda mu údaje pro řádné posouzení úvěruschopnosti stačí; jinými slovy, zda na jejich základě může učinit závěr, že spotřebiteli po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky.
13. V posuzované věci se podává, že úvěruschopnost žalovaného posouzena řádně nebyla. Věřitel především dostatečným způsobem neprověřil ani příjmovou ani výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného, tj. nevyžádal si od žalovaného relevantní doklady o příjmu, o výši plateb za bydlení, inkaso a jiné pravidelné výdaje. Soudu nebyly v tomto ohledu předloženy výpisy z účtu, výplatní pásky ani pracovní smlouva či jiné listin y, které by jednoznačně prokazovaly příjmy a výdaje žalovaného a další rozhodné skutečnosti pro řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného. Bylo povinností věřitele majetkovou stránku žalovaného řádně prověřit, když se jinak nabízela důvodná pochybnost o reálné schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně neměla podklady pro to, aby mohla učinit relevantní závěr o reálné schopnosti žalovaného úvěr splatit, a to bez ohledu na výši úvěrového rámce či výši splátek.
14. Smlouvu je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu a nároky z této neplatné smlouvy je třeba vypořádat podle ustanovení § 2993 o. z., a to z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo. V případě neplatné smlouvy představuje ochuzení věřitele pouze to, oč jím poskytnutá částka přesahuje dlužníkem poskytnutá plnění.
15. Speciálním ustanovením je § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Toto zákonné ustanovení v případě neplatné smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 19.987,71 Kč, která nebyla žalovaným vrácena. Jedná se o nesplacenou jistinu do rozhodného dne ve výši 17.529,61 Kč a jistinu obsaženou v dlužných splátkách splatných do dne zesplatnění ve výši 2.458,10 Kč. Úroky z prodlení v zákonné výši z přiznané jistiny byly přiznány od 23. 12. 2023 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ve lhůtě do 22. 12. 2023, od následujícího dne je v prodlení se zaplacením. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta (rozdíl mezi žalovanou a přiznanou částkou, rozdíl mezi požadovaným a přiznaným příslušenstvím).
16. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k vrácení (dne 20. 12. 2022, 20. 1. 2023, 20. 2. 2023, 23. 4. 2023, 26. 10. 2023, 7. 12. 2023). Lhůta stanovená soudem pro vrácení jistiny s příslušenstvím je doba přiměřená, neboť žalovaný již měl několik možností dlužnou částku vrátit, sama žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ve lhůtě do 22. 12. 2023.
17. Náklady řízení byly podle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznány žalobkyni, neboť žalobkyně měla částečný úspěch ve věci. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu okresní soud vychází z žalované částky ve výši 23.742,67 Kč, ve které je zahrnut i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 178,56 Kč (100 %) a z přiznané částky ve výši 19.987,71 Kč (84 %). Odečtením neúspěchu od úspěchu činí celkový úspěch žalobkyně 68 %. Tomu odpovídají přiznané náklady řízení ve výši 1.628,60 Kč. Při úspěchu 100 % by měla žalobkyně nárok na náklady řízení ve výši 2.395 Kč, neboť se jedná o nárok formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který se opírá o skutková tvrzení o nesplnění smluvního závazku žalovaným ze závazkového vztahu, přičemž žalobkyně obdobné nároky uplatňuje v právně obdobných věcech opakovaně. Je tedy nutno aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 písm.a) , b), c) vyhlášky č. 120/2014 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.