Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 23/2025-21
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 37 598 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 21,69 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 21,69 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“) uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „Anonymizováno“), a žalovanou. Anonymizováno poskytl žalované částku částka v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou úrokovou sazbou a s poplatkem za zpracování úvěru, a to ve 30 týdenních splátkách po částka. Žalovaná však řádně nesplácela. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ).
právnická osoba řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav:
5. Anonymizováno coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl žalované částka. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit Anonymizováno celkovou dlužnou částku částka v 30 týdenních splátkách po částka s tím, že pevná zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 50,50 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr byla sjednána ve výši 67,36 % (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota). Žalovaná uhradila Anonymizováno po uzavření smlouvy celkem částka (přehledem plateb – tabulkou umoření ke dni datum), což současně žalobkyně potvrdila tvrzením uvedeným v žalobě. Anonymizováno dne datum uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným dne datum (oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, podacím lístkem ze dne datum).
6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Anonymizováno a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které Anonymizováno poskytl žalované částku částka. Žalovaná se zavázala zaplatit Providentu celkovou dlužnou částku částka ve 30 týdenních splátkách po částka. Provident vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
10. Dle soudu nelze uzavřít, že by Anonymizováno zkoumal úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Vyjma ničím nepodložených tvrzení v žalobě, že žalovaná předložila před uzavřením smlouvy své osobní doklady a doklady ověřující příjmy, není zřejmé, jakým konkrétním způsobem Provident posuzoval úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty vyplývá pouze to, že žalovaná v době uzavření smlouvy pracovala jako administrativní pracovnice s příjmem částka měsíčně a měla odhadované výdaje částka měsíčně, s tím, že byly doloženy výpisy z bankovního účtu za dva předcházející měsíce. Neuvedla však žádné konkrétní závěry, k jakým provedeným šetřením finanční situace žalované dospěla. Takový způsob prověřování úvěruschopnosti je obecně zcela nedostatečný a nelze z něj zjistit konkrétní informace o hospodaření žalované a její schopnosti úvěr splácet. Už jen z tohoto důvodu by proto byla smlouva o úvěru absolutně neplatná.
11. Soud však jako stěžejní důvod pro neplatnost úvěrové smlouvy, k níž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, shledal nepřiměřenou výši sjednaného úroku z úvěru. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.
12. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 67,36 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v Anonymizováno Anonymizováno 7,53 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli téměř devítinásobkem.
13. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou Anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná, jak vyplývá z tabulky umoření i z tvrzení samotné žalobkyně, splatila celkem již celkem částka, má žalobkyně nárok na zaplacení částky částka (částka mínus částka). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné ji započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. Celkem tedy činí nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení částku částka, což je částka, jež byla žalované uložena k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části žalované jistiny soud žalobu zamítl (výrok II.).
14. Co se úroku z prodlení a úroku z úvěru týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Dle názoru soudu pak má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni, kdy se žalovaná dozvěděla o povinnosti uhradit dluh, tj. po oznámení postoupení pohledávky ze strany žalobkyně, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě až dne datum. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalované dne datum, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od datum (když poslední den lhůty k plnění bylo datum). Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal, ve zbývající části úrok z prodlení zamítl. Vzhledem k tomu, že pro absolutní neplatnost smlouvy žalobkyně nemá nárok na úhradu smluveného příslušenství (úroku z úvěru) a poplatků za zpracování úvěru, soud žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, by náležela náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že na ně žádný z účastníků nemá právo (výrok III.).
16. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.