Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 99/2024-118

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně

se sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

se sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 68 916,31 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 68 916,31 Kč s úrokem z částky 66 791,75 Kč ve výši 7,9 % p.a. od 20. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 7 082,30 Kč, s úrokem z prodlení z částky 66 791,75 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 20. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 4 934,15 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 68 916,31 Kč s úrokem z částky 66 791,75 Kč ve výši 7,9 % p.a. od 20. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 7 082,30 Kč, s úrokem z prodlení z částky 66 791,75 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 20. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 4 934,15 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 68 916,31 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 16. 11. 2017 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o povoleném přečerpání do výše stanoveného úvěrového limitu. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky nejméně 1x v období 6ti měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splácení. Protože se s úhradou pravidelných splátek dostala do prodlení a dluh neuhradila ani po opakovaných výzvách, byly všechny pohledávky z titulu smlouvy o úvěru ke dni 15. 2. 2023 prohlášeny za splatné. Žalovaná částka pak sestávala z dlužné jistiny ve výši 66 791,75 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 124,56 Kč. Na úvěr žalovaná uhradila celkem částku 151 012 Kč.

K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a zejména pak z výpisu z jejího běžného účtu č. č. účtu za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru. Výše závazků žalované a její platební morálka pak byla prověřena z databází úvěrových, bankovních a nebankovních registrů (v době žádosti o úvěr neměla žalovaná žádné negativní záznamy ohledně platební morálky). Popsaným způsobem bylo zjištěno, že deklarovaný příjem žalované činil 15 869 Kč, výdaje 7 767 Kč (tyto byly vypočteny na základě informací žalované, životního minima, nákladů na bydlení a nákladů na splátky). Žalované tedy zůstalo dostatek finančních prostředků pro úhradu sjednané splátky 2 331 Kč.

2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 10. 5. 2024, když žalované byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 30. 4. 2024).

3. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 16. 11. 2017 vzal soud za prokázané, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 150 000 Kč s tím, že peněžní prostředky mohly být čerpány ke dni 16. 11. 2017; úrok byl sjednán ve výši 7,9 % p.a. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 84 měsíčních anuitních splátkách po 2 331 Kč (první splátka dne 15. 12. 2017).

Dopisem ze dne 19. 2. 2023 žalobkyně žalované sdělila, že z důvodu prodlení s hrazením splátek prohlašuje k 15. 2. 2023 všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné. Zároveň žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky 71 924,07 Kč do 26. 2. 2023.

Čerpání úvěru ve výši 150 000 Kč dne 16. 11. 2017 žalobkyně doložila výpisem z účtu žalované č. č. účtu, tvrzenou výši dluhu pak výpisem z úvěrového účtu.

8. Ze žádosti o poskytnutí úvěru (účel úvěru: konsolidace) soud zjistil, že žalovaná deklarovala svůj čistý měsíční příjem ve výši 15 869 Kč. Dále uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v družstevním bytě. Příjem měl být doložen historií běžného účtu v ČSOB.

9. Výpisem z účtu č. č. účtu vzal soud za prokázané, že příjmy žalované činily za období od září 2017 do listopadu 2017 15 869 Kč, 15 855 Kč, 11 400 Kč a 16 729 Kč.

10. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze žádost o poskytnutí úvěru předloženou žalovanou (v této nebyly specifikovány žádné pravidelné výdaje žalované) a výpisy z běžného účtu žalované, ze kterých bylo možno ověřit pouze příjmy žalované, nikoli její výdaje a měsíční bilanci účtu. Žalobkyně tedy nepředložila žádné důkazy ohledně konkrétních měsíčních výdajů žalované (např. nájemní smlouvu, SIPO, účty za telefon apod.). Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Z předložených listin vyplývá, že příjmy žalované byly poměrně nízké (žalobkyně sama uvedla, že kalkulovala s příjmem žalované 15 869 Kč měsíčně), výdaje žalované pak řádně ověřeny nebyly. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. S ohledem na to, že žalované byla poskytnuta částka 150 000 Kč, na kterou uhradila 151 012 Kč, nezbylo soudu, než žalobní návrh v plném rozsahu zamítnout.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když plně úspěšné žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.