Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 58/2024-25
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum narození bytem adresa
o zaplacení 23 412,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 550 Kč za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 16 862,06 Kč s úrokem kapitalizovaným za dobu do 11. 7. 2023 ve výši 5 375,38 Kč, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 10 726,04 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do 11. 7. 2023 ve výši 3 728,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši
8,25 % p.a. z částky 11 461,56 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 2. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 4 911,56 Kč za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6 550 Kč za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 16 862,06 Kč s úrokem kapitalizovaným za dobu do 11. 7. 2023 ve výši 5 375,38 Kč, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 10 726,04 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do 11. 7. 2023 ve výši 3 728,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši8,25 % p.a. z částky 11 461,56 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do 2. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 4 911,56 Kč za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 1. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost právnická osoba (dále jako společnost právnická osoba) uzavřela dne 28. 6. 2019 s žalovaným v písemné formě Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jako Smlouva o úvěru), na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy o úvěru, a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s kapitalizovaným úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy o úvěru 7 350 Kč, s poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč vrátit společnosti právnická osoba formou čtrnácti měsíčních splátek á 1 992 Kč, tedy celkem měl vrátit 27 888 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne 28. 8. 2020. Žalovaný však porušil svůj závazek vrátit úvěr řádně a včas a na jistině nadále dluží částku 10 726,04 Kč, na kapitalizovaném úroku 735,52 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 5 122,96 Kč, na poplatku za vyhodnocení úvěru 971,57 Kč a na inkasním poplatku 1 881,91 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 byla pohledávka s účinností ke dni 7. 8. 2023 postoupena žalobkyni. Žalobkyně touto žalobou požaduje po žalovaném celou dlužnou částku popsanou výše, a dále smluvní pokutu 3 974,06 Kč, úrok vyčíslený z dlužné jistiny za dobu od 29. 8. 2020 do 11. 7. 2023 ve výši 5 375,49 Kč, běžící úrok ve výši 15 % p.a. z jistiny 10 726,04 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení vyčíslený za dobu do 11 7. 2023 ve výši 3 728,72 Kč a běžící úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 11 461,56 Kč (jistina 10 726,04 Kč + neuhrazený úrok 735,52 Kč) za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení. Žalovaný tuto pohledávku žalobkyni neuhradil ani poté, co jej o to žalobkyně upomínala naposledy předžalobní upomínkou z 2. 11. 2023. Při jednání dne 18. 7. 2024 přítomný zástupce žalobkyně na žalobním návrhu setrval.
2. Žalovaný se k žalobě, u níž fikce jejího doručení do vlastních rukou na adrese evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu nastala dne 2. 5. 2024 (obálka čl. 15 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 17), nevyjádřil. K jednání dne 18. 7. 2024 se nedostavil, ačkoli fikce doručení předvolání k tomuto jednání nastala společně s fikcí doručení žaloby.
3. Při jednání dne 18. 7. 2024 soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil:
- z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně;
- ze Smlouvy o úvěru č. hodnota (CEPR), že společnost právnická osoba jako věřitelka uzavřela s žalovaným jako dlužníkem dne 28. 6. 2019 smlouvu , kterou se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný podpisem Smlouvy o úvěru potvrdil jeho převzetí a zavázal se tento úvěr společně s úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb ve výši 2 700 Kč vrátit formou čtrnácti měsíčních splátek po 1 992 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy o úvěru a s tím, že podpisem Smlouvy o úvěru žalovaný zároveň potvrdil, že částku ve výši úvěru v místě svého bydliště v hotovosti převzal;
- z transakční historie (CEPR), že žalovaný v době mezi 29. 6. 2019 do 30. 11. 2020 zaplatil celkem částku 8 450 Kč;
- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 (CEPR), že společnost právnická osoba jako postupitel oznámila žalovanému, že její pohledávka za ním ze Smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni.
- z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze 29. 5. 2022 (CEPR), že žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 33 318,10 Kč.
- ze statistiky úrokových sazeb ČNB (čl. 11), že průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů v měsíci 6/2019 činila 8,37 % p.a. a průměrná úroková sazba nových úvěrů z kreditních karet v měsíci 6/2019 činila 24,20 % p.a.
4. Přes výzvu a poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 14. 3. 2024 zůstala rozhodná tvrzení stran toho, jakým způsobem (a zda vůbec) společnost právnická osoba před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nedotvrzena. Přes výzvu a poučení soudu rovněž nebylo prokázáno, že by výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému ze strany žalobkyně skutečně doručena.
5. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost právnická osoba se žalovaným dne 28. 6. 2019 uzavřela Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb 2 700 Kč společnosti právnická osoba splatit formou 14-ti měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Celkem žalovaný dle transakční historie splatil částku 8 450 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek z 2. 8. 2023 postoupila společnost právnická osoba pohledávku žalobkyni. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných v měsíci 6/2019 domácnostem bankami činila dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou 8,37 % p.a.
6. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla doručena předžalobní upomínka. Nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno, že by společnost právnická osoba před uzavřením Smlouvy o úvěru šetřila úvěruschopnost žalovaného.
7. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. z zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř. ) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle ust. § 419 o.z. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 576 o.z. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o.z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1796 o.z. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření Smlouvy o úvěru (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
10. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z předloženého oznámení společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky.
11. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl především k závěru, že Smlouva o úvěru je koncipována nevyváženě, v neprospěch žalovaného jako slabší smluvní strany. S přihlédnutím k charakteru společnosti právnická osoba coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je generování zisku, soud předesílá, že nejenom úrok, ale i další poplatky (za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu, za hotovostní inkaso plateb) představují nikoli úplatu za nějaké služby, ale zisk, který společnost právnická osoba za půjčení finančních prostředků generovala. Tyto „poplatky“ celkem ve výši 11 444 Kč tedy v podstatě plní funkci dalších úroků, jinak řečeno celá částka navýšení úvěru 12 888 Kč je ziskem, tedy v podstatě úrokem (odměnou za půjčení peněz). Sazba tohoto úroku je pak dle aplikace „úvěrová kalkulačka“ na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator/ 115,2 % p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami přitom činily dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou v měsíci červnu roku 2019, kdy společnost právnická osoba žalobci zápůjčku poskytla, 8,37 % p.a., a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 24,20 % p.a., čili pětkrát méně. Úrok (odměna za půjčení peněz) 115,2 % p.a. je dle názoru soudu v případě úvěru na dobu jednoho roku (zcela zjevně) nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm obsažené ve Smlouvě o úvěru je příkladem neplatného právního jednání naplňujícího znaky popsané v cit. ust. § 1796 o.z.
12. Moderace ve smyslu § 577 o.z. dle názoru soudu nepřipadá do úvahy, protože její podmínkou je závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (§ 576 o.z.). V daném případě však nelze předpokládat, že by k uzavření Smlouvy o úvěru došlo i bez neplatné části (v níž byly sjednány předmětné poplatky), protože s ohledem na výše uvedený charakter podnikání společnosti právnická osoba, při němž žádá vysoké odměny za půjčení peněz (ať už v podobě úroků, nebo různých poplatků) kompenzující podnikatelské riziko při poskytování nebankovních úvěrů (obvykle) osobám se zhoršenou platební morálkou, které by u bankovních subjektů úvěr pravděpodobně nezískaly, je evidentní, že by společnost právnická osobaAnonymizovánoSmlouvu o úvěru bez těchto poplatků neuzavřela.
13. Pokud je Smlouva o úvěru jako celek neplatným právním jednáním ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., je nutno práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 2993 o.z. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku 15 000 Kč a provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný jí vrátil pouze částku 8 450 Kč. Byl to tedy žalovaný, kdo měl případně tvrdit a prokazovat, že zaplatil více, nebo že jeho dluh zanikl jiným způsobem. To však neučinil a soudu tak nezbylo, že žalovanému uložit, aby částku 6 550 Kč žalobkyni zaplatil, a to dle cit. ust. § 1970 o.z. spolu s úrokem z prodlení, který žalobkyně žádala pouze ve výši 8,25 % p.a., tedy méně, než vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. odvíjí až od doručení žaloby žalovanému soudem dne 2. 5. 2024. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 3. 5. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
14. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že i pokud by nedovodil neplatnost Smlouvy o úvěru z cit. ust. § 1796 o.z., nemohl by přehlédnout, že žalovaný při uzavírání Smlouvy o úvěru nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti, zatímco skutečnost, že společnost právnická osoba při uzavírání Smlouvy o úvěru splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z., je evidentní. Soud by proto v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ musel provést posouzení předmětného právního jednání (uzavření Smlouvy o úvěru mezi společností právnická osoba a žalovanou) i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. Ze strany žalobkyně přitom přes výzvu a poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. nebylo ani tvrzeno (natož prokázáno), že by společnost právnická osoba před uzavřením Smlouvy o úvěru jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností vyplývající z cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ. Důsledkem je pak neplatnost Smlouvy o úvěru dle cit. ust. § 87 ZSÚ, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 588 o.z., nikoli pouze relativní, když ohledně tohoto závěru lze odkázat jak na bohatou judikaturu soudů nižších stupňů, tak zejména i na závěry, k nimž Ústavní soud dospěl ve svém usnesení ze dne 6. 10. 2021 sp.zn. Pl.ÚS 3/20 , při němž vycházel z dřívějšího rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 sp.zn. C-679/18).
15. Soudu by pak za této situace stejně nezbylo, než vztah mezi účastníky posoudit podle cit. ust. §§ 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení s přihlédnutím k ust. § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, přičemž ve věci samé by dospěl k prakticky stejnému rozhodnutí.
16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že z procesního hlediska převážně úspěšnému žalovanému soudě podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.