Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

64 Co 537/2024-44

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Timma Šmehlíka ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 48 044,64 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 9. 7. 2024, č. j. -23

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba o 1 765,36 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 765,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 31. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4 327,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba o 1 765,36 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 765,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 31. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4 327,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 734,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 31. 8. 2022 do 27. 9. 2023 a od 28. 9. 2023 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Ve zbývající částce 2 765,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 31. 8. 2022 do 27. 9. 2023 a od 28. 9. 2023 do zaplacení a dále částce 22 544,64 Kč a úroku ve výši 1 622,57 Kč a ve výši 18,18 % ročně z částky 25 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal (výrok III).

2. Po skutkové stránce soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 25. 5. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 666045618 ve znění smluvních podmínek, na základě které mu poskytla částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s částkou 25 310 Kč (která zahrnovala smluvený úrok vypočtený za dobu trvání smlouvy ve výši 15 302 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč, poplatek za hotovostního inkaso splátek ve výši 6 948 Kč a pojištění ve výši 1 560 Kč) v 52 týdenních splátkách po 1 064 Kč, poslední splátku do 24. 5. 2023. Tuto povinnost žalovaný porušil, podle žalobních tvrzení zaplatil pouze 5 500 Kč, z toho poslední splátku dne 23. 8. 2022, takže ke dni 15. 1. 2023 dlužil na jistině 25 500 Kč a na poplatcích 22 544,64Kč. Žalobkyně, které byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, což bylo žalovanému oznámeno, proto žádala přiznání celkové částky 48 044,64 Kč se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení, které vyčíslila za dobu ode dne 31. 8. 2022 (následujícího po splatnosti poslední splátky) do dne 27. 9. 2023 (kdy smlouvy o postoupení pohledávky nabyla účinnosti), ve výši 1 622,57 Kč na úrocích a ve výši 4 175,63 Kč na úrocích z prodlení. K tomu žalobkyně žádala přiznání úroku ve výši 18,18 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 25 500 Kč vždy od 28. 9. 20193 do zaplacení.

3. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, na základě které se do jeho dispozice dostala částka 30 000 Kč, jako neplatnou. Poukázal na to, že smluvní podmínky zahrnující ujednání o smluvních pokutách, dalších úrocích, sankcích a ustanovení o zániku smlouvy, jsou nepřehledné, a navíc ani nebyly žalovaným podepsané. Jedná se proto o nepřiměřená ujednání, která zásadním způsobem narušují rovnost povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele ve smyslu a násl. občanského (o. z.), a z toho důvodu k nim nelze přihlédnout. Kromě toho ale v situaci, kdy právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného podle , o spotřebitelském úvěru, ale pouze pasivně převzal údaje žalovaného o tom, že je v zaměstnaneckém poměru na základě pracovní smlouvy sjednané na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 27 061 Kč a že jeho blíže nespecifikované a jednoznačně podhodnocené měsíční výdaje činí 4 000 Kč, aniž si je řádně ověřil listinami, jedná se o smlouvu absolutně neplatnou.

4. Soud prvního stupně proto žalobní nárok posoudil podle § 2991 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že pokud žalovaný z poskytnuté částky 30 000 Kč uhradil částku 4 500 Kč a také další částku 2 765,36 Kč, tedy celkem zaplatil 7 265,36 Kč (což dovodil z tvrzení žalobkyně, že na jistině zbývá zaplatit 25 500 Kč a na poplatcích zbývá zaplatit 22 544,64 Kč), žalobkyni přiznal rozdíl ve výši 22 734,64 Kč. Spolu s touto částkou jí přiznal podle § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, a to od žalobkyní požadovaného dne 31. 8. 2022, až do zaplacení. Ve zbývající části, kterou specifikoval ve výroku II rozsudku, tedy v podstatě ohledně částky 25 310 Kč (2 765,36 Kč + 22 544,64 Kč) s uvedeným příslušenstvím, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle a s přihlédnutím k tomu, že úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

5. Proti výroku II rozsudku, a to výhradně do části, v níž byl zamítnutý požadavek na zaplacení částky 1 765,36 Kč se „zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 765,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 765,36 Kč od 31. 8. 2022 do 27. 9. 2023“, se žalobkyně včas odvolala. Namítla, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, což pak vedlo k nesprávnému rozhodnutí. Žalobkyně zdůraznila, že právní závěr soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu porušení povinnosti věřitelem podle § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě kterého jí bylo přiznáno jen právo na vrácení bezdůvodného obohacení, nijak nezpochybňuje. Soud prvního stupně však v rámci posouzení tohoto nároku dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalovaný uhradil celkem 7 265,36 Kč a že mu tak zbývá zaplatit částku 22 734,64 Kč. Ve skutečnosti, jak už plyne z jejího žalobního tvrzení, že „žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 5 500 Kč" a že „za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho" a také z provedených důkazů, tj. tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023, žalovaný skutečně kromě částky 5 500 Kč nic dalšího nezaplatil. Z toho důvodu její nárok na vydání bezdůvodného obohacení představuje 24 500 Kč (30 000 Kč - 5 500 Kč). Z těchto důvodů žalobkyně žádala, aby odvolací soud výrok II rozsudku změnil a žalovanému uložil povinnost zaplatit jí ještě částku 1 765,36 Kč (24 500 Kč - 22 734,64 Kč) s příslušným zákonným úrokem z prodlení od 31. 8. 2022 do zaplacení a aby jí rovněž přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Žalovaný se k odvolání žalobkyně, stejně jako před tím k žádnému jinému podání, nevyjádřil.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu včetně řízení, které mu předcházelo, podle a a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Z hlediska skutkového stavu se soud prvního stupně skutečně dopustil chyby při zjištění, jakou částku žalovaný zaplatil. Stalo se tak nesprávnou interpretací žalobních tvrzení uvádějících, kolik žalovaný dluží na jistině zápůjčky a kolik dluží na souhrnném poplatku, přestože žalobkyně na druhou stranu zároveň uvedla, že zaplatil pouze částku 5 500 Kč. Je třeba dát žalobkyni za pravdu v tom, že z jejích tvrzení a předložených důkazů bylo nepochybné, že žalovaný zaplatil pouze 5 500 Kč a nikoli soudem prvního stupně uvedenou částku 7 265,36 Kč, k níž dospěl na základě nesprávné úvahy. Z toho důvodu odvolací soud výrok II rozsudku v napadené části podle , písm. a) změnil a žalobkyni oprávněně jí požadovanou částku 1 765,36 Kč, která je souladu s 991 a násl. o. z., přiznal. Spolu s ní žalobkyni přiznal podle o. z. úrok z prodlení, jehož výše je určena Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od jí požadovaného dne následujícího po postoupení pohledávky až do zaplacení, aniž by jej bylo nutno pro určité období kapitalizovat.

9. Vzhledem k této změně rozsudku odvolací soud v souladu s rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně tak, že je žádnému z účastníků podle nepřiznal.

10. V odvolacím řízení, jehož předmětem byla částka 1 765,36 Kč, bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle a 2, a a žalobkyni jako zcela úspěšné byla přiznána náhrada za zaplacený soudný poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (odvolání a účast při jednání) po 1 000 Kč a dva režijní paušály, z toho první ve výši 300 Kč a druhý ve výši 450 Kč, podle , bod 3 a , advokátního tarifu, ve znění účinné od 1. 1. 2025, a náhrada za 21 % DPH ve výši 577,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v Dovolání se podává u Nejvyššího soudu, prostřednictvím soudu prvního stupně, do dvou měsíců od jeho doručení.