Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 184/2024-136

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

t. č. neznámého pobytu naposledy hlášen na adrese Adresa žalovaného

zastoupený opatrovníkem advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 30 474,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 474,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 374,09 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 045,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 474,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 374,09 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 045,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 30. 10. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 474,09 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektrické energie ze dne datum jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN Anonymizováno: Anonymizováno, nacházejícím se na adrese adresa za období od 23. 6. 2022 do 9. 11. 2022. Za toto období bylo žalovanému nejprve vystaveno vyúčtování č. hodnota ze dne datum s přeplatkem ve výši 1 650,82 Kč (dále i jen jako „původní vyúčtování“). V rámci tohoto vyúčtování přitom bylo počítáno pouze s odhadnutou spotřebou elektřiny. Přeplatek byl žalovanému dílem započten na úhradu jiných splatných pohledávek a dílem vyplacen žalovanému ve formě poštovní složenky. Následně bylo vystaveno opravné vyúčtování č. RČ ze dne datum na částku 30 374,09 Kč se splatností do 14. 2. 2023 (dále i jen jako „opravné vyúčtování“). Toto opravné vyúčtování přitom nenahrazuje, ale doplňuje původní vyúčtování. V opravném vyúčtování je vycházeno z konečného stavu elektroměru, který nahlásil sám žalovaný v návrhu na ukončení smlouvy ze dne datum. V opravném vyúčtování je zohledněna již uhrazená cena podle původního vyúčtování, které skončilo přeplatkem.

2. Žalovaný uplatněný nárok ani z části neuznal. Namítal, že část spotřebované elektřiny je žalovanému účtována dvakrát, když opravné vyúčtování nenahrazuje, nýbrž doplňuje původní vyúčtování, přičemž obě vyúčtování vycházejí ze shodného počátečního stavu elektroměru (0,447 MWh), avšak obsahují rozdílný stav konečný (původní 0,794 MWh a opravné 3,934 MWh). Dále žalovaný namítá, že žalobkyně netvrdí a neprokazuje, jak konkrétně bylo naloženo s přeplatkem z původního vyúčtování a že není patrné, kdo a na základě čeho uplatnil reklamaci vyúčtování a proč vůbec bylo činěno opravné vyúčtování. Žalovaný též namítá, že nebyl zcela prokázán konečný stav elektroměru, když soud neučinil dotaz u provozovatele distribuční soustavy. S ohledem na to, že žalovaný je neznámého pobytu a v řízení byl zastoupen opatrovníkem, který se s žalovaným nemohl nijak spojit, nemohl opatrovník též vyloučit existenci objektivních důvodů, pro které by žalovaný mohl podat reklamaci proti vyúčtování dodávky elektřiny.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil ze sdělení policie ČR ze dne 11. 6. 2024 na č. l. 47, že žalovaný do listopadu 2023 bydlel na adrese adresa, tedy na adrese předmětného odběrného místa. Jelikož žaloba byla v této věci podána již dne 30. 10. 2023, soud dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc tuto věc rozhodovat podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis, když žalovaný měl toho času bydliště na území České republiky. Jelikož se však soudu ani přes rozsáhlé pátrání nepodařilo dohledat aktuální místo bydliště žalovaného a současně žalovaný nemá v České republice evidováno místo pobytu cizince (poslední evidovaná adresa adresa byla platná pouze do 31. 12. 2015), soud žalovaném z důvodu neznámého pobytu ustanovil opatrovníka.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Na základě telefonického hovoru žalovaného se zaměstnanci žalobkyně dne datum následným podpisem písemné smlouvy žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. EAN Anonymizováno: Anonymizováno, nacházejícím se na adrese adresa, kde v té době žalovaný bydlel na základě nájemní smlouvy ze dne datum se svou partnerkou a 5 dětmi, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie ve výši 2 550 Kč, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Součástí smluvních ujednání byla i smluvní pokuta ve výši 100 Kč pro každý jednotlivý případ prodlení žalované s úhradou jakékoli platby podle smlouvy přesahující 10 dní. Ve smlouvě byla chybně uvedena adresa odměrného místa adresa (poslední evidovaná adresa místa pobytu žalovaného), namísto správné adresy adresa, která byla následně opravena v dokumentu označeném jako souhrn údajů ke smlouvě ze dne datum zaslaném žalovanému poštou /viz nesporná tvrzení stran, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na č. l. 87, obchodní podmínky na č. l. 83, obchodní podmínky na č. l. 100-103, ceník na č. l. 94, souhrn údajů ke smlouvě na č. l. 79, nájemní smlouva na č. l. 80-82, plán záloh a plateb na budoucí období na č. l. 127/. Na základě telefonického hovoru ze dne datum mezi žalovaným a zaměstnanci žalobkyně se strany dohodly na elektronickém typu komunikace, kdy žalovaný sdělil emailovou adresu e-mail /viz nesporná tvrzení stran, souhrn údajů evidovaných k zákazníkovi na č. l. 82 p. v./. K ukončení smlouvy došlo dohodou, kdy žalovaný podal žalobkyni návrh na ukončení smlouvy ze dne datum, v němž sdělil adresu pro zaslání ukončovací faktury na adresu odběrného místa a dále sdělil stav elektroměru Anonymizováno. Návrh byl žalobkyní akceptován dne datum a k ukončení smlouvy došlo dne datum /viz návrh na ukončení smlouvy na č. l. 84, akceptace návrhu na ukončení smlouvy na č. l. 84 p. v./.

5. Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování dodávky elektřiny č. hodnota ze dne datum za účtovací období od 23. 6. 2022 do 9. 11. 2022, které skončilo přeplatkem ve výši 1 650,82 Kč. V tomto vyúčtování je vycházeno z počátečního stavu elektroměru ve výši 0,447 MWh a konečného stavu ve výši 0,794 MWh, celkem je tak účtováno za spotřebu 0,347 MWh v ceně 4 249,16 Kč. U stavu elektroměru je v kolonce ZO (způsob odečtu) uveden symbol 03, kdy z poznámky ve vyúčtování vyplývá, že se jedná o automatický propočet. Cena za dodávku elektřiny je navýšena o smluvní pokutu za pozdní platbu ve výši 100 Kč a od takto zjištěné celkové ceny je odečtena částka 6 000 Kč představující uhrazené zálohy žalovaným /viz vyúčtování na č. l. 90-91/. Oznámením ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému jednostranný zápočet vzájemných pohledávek, kdy proti pohledávce žalovaného na přeplatek z původního vyúčtování žalobkyně započetla svou pohledávku za žalovaným na úhradu poplatku ve výši 49 Kč za asistenční službu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno splatného dne 15. 8. 2022, dále pohledávku na úhradu poplatku ve výši 220 Kč za pojištění domácnosti splatného dne 15. 8. 2022 a dále smluvní pokuty za upomínání ve výši 200 Kč splatné dne 12. 11. 2022. Zbývající část pohledávky žalovaného na přeplatek ve výši 1 181,82 Kč byla žalovanému vyplacena poštovní poukázkou znějící na částku 1 142 Kč, k čemuž žalobkyně tvrdí, že zbývající rozdíl ve výši 39,82 Kč byl použit na úhradu poplatku za odeslání poštovní poukázky /viz oznámení o provedeném zápočtu ze dne datum na č. l. 126, plán záloh a plateb na budoucí období na č. l. 127, uvítací dopis Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno na č. l. 128, podací stvrzenka k poštovní poukázce na č. l. 125/.

6. Následně žalobkyně žalovanému vystavila opravné vyúčtování dodávky elektřiny č. hodnota ze dne datum za účtovací období od 23. 6. 2022 do 9. 11. 2022, se splatností dne 14. 2. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 30 374,09 Kč. V tomto vyúčtování je vycházeno z počátečního stavu elektroměru ve výši 0,447 MWh a konečného stavu ve výši 3,934 MWh, tedy z údaje o stavu elektroměru, který sdělil žalovaný v návrhu na ukončení smlouvy. Celkem je tak účtováno za spotřebu 3,487 MWh v ceně 34 623,25 Kč. U stavu elektroměru na straně 3 vyúčtování je účtovací období rozděleno na dvě období od 23. 6. 2022 do 30. 9. 2022 a následně od 1. 10. 2022 do 9. 11. 2022. V prvním období je v kolonce ZO (způsob odečtu) uveden symbol 03, kdy z poznámky ve vyúčtování vyplývá, že se jedná o automatický propočet, a u druhého období je v kolonce ZO (způsob odečtu) uveden symbol 02, kdy z poznámky ve vyúčtování vyplývá, že se jedná o odečet nahlášený zákazníkem. Z přehledu na straně 2 vyplývá, že z celkové ceny za dodávku elektřiny ve výši 34 426,25 Kč je odečtena částka 4 249,16 Kč zúčtována již v původním vyúčtování, a proto celkový nedoplatek podle opravného vyúčtování činí částku pouze ve výši 30 374,09 Kč /viz opravné vyúčtování na č. l. 88-89/. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku podle opravného vyúčtování, vyúčtovala žalobkyně žalovanému dále i smluvní pokutu za pozdní úhradu ve výši 100 Kč, a to vyúčtováním ze dne datum č. hodnota a současně byl žalovaný vyzván upomínkou z téhož dne k úhradě dluhu /viz vyúčtování smluvní pokuty na č. l. 92, upomínka na č. l. 83 p. v./. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínka včetně podacího archu na č. l. 92 p. v. – 93/.

7. Soud zamítl návrh na provedení důkazu vyžádáním sdělení u provozovatele distribuční soustavy, jaké byly stavy měřícího zařízení na předmětném odběrném místě, a to pro nadbytečnost, neboť výše konečného stavu elektroměru v odběrném místě byla již zjištěna z jiného listinného důkazu, konkrétně z návrhu na ukončení smlouvy ze dne datum podaného žalovaným. Skutečný konečný stav elektroměru tak byl zjištěn na základě faktického odečtu provedeného samotným žalovaným. Za této situace soud shledal za nadbytečné zjišťovat tuto skutečnost dalším důkazem, když nadto žádným z účastníků nebyly tvrzeny žádné konkrétní skutečnosti, které by zpochybňovaly věrohodnost návrhu na ukončení smlouvy. Konečný stav elektroměru soud taktéž hodnotí za přiměřený běžně očekávanému chodu věcí, když žalovaný byl podle předmětné smlouvy povinen hradit měsíční zálohy na dodávku elektřiny ve výši 2 550 Kč, a tedy za dané zúčtovací období měl uhradit zálohy zhruba ve výši 12 750 Kč. Jak je obecně známo, výše záloh odpovídá průměrné spotřebě průměrného zákazníka. Pokud pak podle vyúčtování měl žalovaný zaplatit za služby dodávky elektřiny celkem částku 34 623,25 Kč, pak tuto výši soud hodnotí jako přiměřenou, když rodina žalovaného sestávala z celkem 7 osob – žalovaného a jeho partnerky a 5 dětí, jak vyplývá z předložené nájemní smlouvy, a tedy šlo o domácnost, která se počtem členů významně vymykala průměru.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , , (dále jen „o. z.”) a , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle ust. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

10. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, a to i na základě nesporných skutečností, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny za zúčtovací období od 23. 6. 2022 do 9. 11. 2022, kdy na základě dohody stran došlo k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Co se týče vyúčtování soud uzavírá, že v řízení nebylo zjištěno, proč došlo ke dvojímu vyúčtování, kdy nejprve původním vyúčtováním ze dne datum učiněným pouze na základě odhadnutého stavu elektroměru byl žalovanému vyfakturován přeplatek ve výši 1 650,82 Kč, a až teprve opravným vyúčtováním ze dne datum byl žalovanému vyfakturován nedoplatek ve výši 30 374,09 Kč na základě skutečného konečného stavu elektroměru, který byl získán od samotného žalovaného v návrhu na ukončení smlouvy ze dne datum. Důvod dvojího vyúčtování však soud považuje za irelevantní a blíže tuto skutečnost nezkoumal. Podstatné je, že na základě dvojího vyúčtování, kdy opravné vyúčtování pouze doplňuje původní vyúčtování, ale nenahrazuje jej, došlo k vyúčtování celkové skutečné spotřeby elektřiny a dalších služeb za zúčtovací období. Provedeným dokazováním pak byla vyvrácena námitka žalovaného, že část spotřebované elektřiny byla žalovanému účtována dvakrát, když v opravném vyúčtování na straně 2 je uvedena celková cena za spotřebu energie za celé zúčtovací období ve výši 34 623,25 Kč, od níž je však odečtena částka 4 249,16 Kč, která byla žalovanému vyúčtována již v původním vyúčtování, kde byly též vypořádány uhrazené zálohy na spotřebu elektřiny, a dle opravného vyúčtování je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni pouze částku ve výši 30 374,09 Kč.

12. Soud dále uvádí, že se blíže nezabýval tím, zda došlo k platnému započtení přeplatku podle původního vyúčtování na jiné splatné pohledávky žalobkyně za žalovaným tak, jak jsou tyto pohledávky vypočteny v oznámení o provedeném zápočtu ze dne datum, neboť žádná z těchto pohledávek není předmětem tohoto řízení. Předmětem tohoto řízení je výlučně pohledávka žalobkyně z titulu dodaných služeb dodávky elektřiny podle předmětné smlouvy na základě opravného vyúčtování. Pohledávky z obou vyúčtování jsou samostatnými pohledávkami, které taktéž lze samostatně uplatnit žalobou. Pokud tak bude mít žalovaný za to, že nedošlo k platnému započtení pohledávek, nic mu nebrání se samostatně domáhat vyplacení přeplatku. Nadto však žalobkyně v tomto řízení prokázala, že převážná část přeplatku ve výši 1 181,82 Kč (respektive 1 142 Kč při zohlednění poplatku za odeslání poštovní poukázky ve výši 39,82 Kč) byla žalovanému fakticky vyplacena prostřednictvím poštovní poukázky.

13. Pro toto řízení je tak podstatné, že žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 30 374,09 Kč podle opravného vyúčtování, celková spotřeba energie byla zjištěna na základě faktického odečtu provedeného žalovaným, který žalobkyni sám sdělil konečný stav elektroměru, nedošlo ke dvojímu účtování za část spotřebované energie, neboť část spotřeby vyúčtovaná v původním vyúčtování byla v opravném vyúčtování odečtena od celkové ceny za zúčtovací období, a žalovanému je tak účtován pouze rozdíl těchto částek. Jelikož žalovaný dlužnou částku 30 374,09 Kč podle opravného vyúčtování žalobkyni dosud neuhradil, soud žalobě v této části vyhověl a uložil žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni uhradit.

14. Dále pak soud vyhověl žalobě i ohledně částky ve výši 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou peněžité povinnosti přesahující 10 dní, konkrétně v daném případě jde o prodlení s úhradou ceny podle opravného vyúčtování, když tato povinnost byla mezi účastníky sjednána přímo v předmětné smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. o. z. ve výši dle ust. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 045,57 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 220 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 474,09 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, podání žaloby) podle a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve spojení s čl. II , a z částky 2 340 Kč za jeden úkon uvedený v a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 2. 2025 náhrada 1 877,41 Kč za 160 ujetých km v částce 1 277,41 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 467,41 Kč ve výši 1 358,16 Kč. Ohledně aplikace ust. a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust.

18. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně ve vyčíslení náhrady nákladů řízení požadovala uhradit cestovní náhradu pouze ve výši ½ její celkové výše, neboť v příslušené kolonce u počtu soudních jednání konaných téhož dne u téhož soudu je vyplněna číslovka 2. Jak však vyplývá z přehledu soudních jednání v databázi soudu ISAS, zástupce žalobkyně se toho dne u zdejšího soudu žádného dalšího jednání neúčastnil. Soud proto žalobkyni přiznal cestovní náhradu v plné výši.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.