Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 355/2024-68
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 12 208 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.kamali.cz) smlouvu o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši částka s tím, že žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši částka. Úvěr byl splatný dne datum. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly poplatek za korunový odklad ve výši částka. U žalovaného došlo ke korunovému odkladu dne datum a datum. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly poplatek za desetiprocentní odklad ve výši částka. U žalovaného došlo k desetiprocentnímu odkladu dne datum. Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal podpisovým SMS kódem. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopií dokladu totožnosti, vlastnictví účtu žalovaného potom zasláním ověřovacího poplatku ve výši částka z bankovního účtu žalovaného na účet žalobkyně. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy byla žalobkyní posouzena příjmová a výdajová stránka. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze částka. Žalovanou částku ve výši částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, účelně vynaložené náklady ve výši celkem částka a smluvní pokuty za prodlení se splacením úvěru ve výši celkem částka (2 x částka), poplatek za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši částka a poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši částka, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného od datum do datum ve výši částka a z následně běžícího zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně sestavila úvěrovou smlouvu s datem datum, která obsahuje podpis žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je uvedeno číslo „555494“. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které měl žalovaný vrátit spolu s příslušenstvím a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, celkem tedy částka. Úvěr byl sjednán na 30 dnů od jeho poskytnutí /viz úvěrová smlouva na č. l. 24-27 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 19 spisu, kopie OP na č. l. 35 spisu, sazebník na č. l. 32-34 spisu, informační memorandum na č. l. 20-23 spisu, výpis z OR na č. l. 16-18 spisu/. Částka ve výši částka byla dle této smlouvy žalovanému žalobkyní zaslána na účet dne datum. Za dobu od datum do datum uhradil žalovaný celkem částka /viz opis výpisu proplacení smlouvy na č. l. 37 spisu, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 36, sdělení banky na č. l. 47 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 44-46 spisu, bankovní výpis č. l. 65-66 spisu/. Před poskytnutím úvěru ověřila žalobkyně bonitu klienta, a to provedením lustrace žalovaného v registrech NRKI, a ISIR, vždy s negativním výsledkem. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. V daném případě žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši částka a z příjmů ostatních členů domácnosti ve výši částka. Měsíční splátky jiným společnostem žalovaný splácel ve výši částka a interní splátky ve výši částka. Žalovanému byly dle úvěrové zprávy schváleny 4 žádosti o splátkový úvěr a 6 jich bylo odmítnuto /viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta na č. l. 28 spisu, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 29-30 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 31 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 54-59 spisu, dohledání informací o činnosti klienta na č. l. 60 spisu/. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou k plnění ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum s úhradou nejpozději do 14 dnů od odeslání výzvy/viz předžalobní výzva k plnění na č. l. 38 spisu včetně poštovní podacího archu na č. l. 39 spisu/.
5. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán úvěrovou smlouvou ze dne datum s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení se skutečností, že žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši částka a žalovaný částečně plnil. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum sp. zn. spisová značka, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o úvěru ve znění předloženém žalobkyní, posoudil soud ve vztahu k částce částka, kterou žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částka, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne datum odeslaná dne datum prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.), tedy dne datum. Dle této výzvy měl být dluh ze strany žalovaného uhrazen do 14 dnů od odeslání výzvy, tj. do datum. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to ve výši 12,75 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky částka a dále co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ve zbytku ji s ohledem na uvedené zamítl (výrok I. a II. tohoto rozsudku).
16. Nadto soud pro úplnost dodává, že i kdyby bylo uzavřeno, že žalovaný projevil vůli být předloženou smlouvou vázán, nebylo by možno uzavřít, že k jejímu uzavření došlo poté, co žalobkyně s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumala majetkové a rodinné poměry žalovaného. K tomuto soud nad rámec podotýká, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z údajů o žalovaném uvedených v žádosti o úvěr, tj. z objektivně nedoloženého prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ze skutečností žalobkyní tvrzených a z provedených důkazů však nebyla taková odborná péče ze strany žalobkyně zjištěna.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne datum, neboť ačkoliv tak žalobkyně činila k výzvě soudu, jednalo se o doplnění skutečností, které měly být již součástí žaloby (nelze proto takový úkon považovat z hlediska náhrady za účelný).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.