Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 304/2024-17
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 28 187,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 132,30 Kč se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 912,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 20 912,10 Kč jdoucím od 9. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení částky 7 275,30 Kč,
zákonného úroku z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 7 275,30 Kč jdoucím od 9. 11. 2023 do zaplacení,
kapitalizovaného úroku za období od 24. 11. 2022 do 8. 11. 2023 ve výši 10 405,49 Kč
se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 132,30 Kč se zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 912,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 20 912,10 Kč jdoucím od 9. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba o zaplacení částky 7 275,30 Kč,zákonného úroku z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 7 275,30 Kč jdoucím od 9. 11. 2023 do zaplacení,kapitalizovaného úroku za období od 24. 11. 2022 do 8. 11. 2023 ve výši 10 405,49 Kčse zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobu doručenou Okresnímu soudu adresa-město 9. 9. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 28 187,40 Kč sSpolu se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem, dále pak náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným 23. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru pod názvem Pronto půjčka č. hodnota. Při uzavírání smlouvy žalovaný poskytl kopii svého občanského průkazu. Žalobkyně pro prověření úvěruschopnosti nahlédla do veřejně přístupných rejstříků a evidencí vedených státními orgány. Nenalezla negativní záznam. Dále provedla kontrolu příjmů a výdajů žalovaného na základě výpisu z jeho bankovního účtu, o schopnosti žalovaného úvěr splácet na základě těchto údajů neměla pochybnosti. Žalovanému poskytla žalobkyně 25 000 Kč dne 29. 11. 2020 převodem na číslo účtu č. účtu. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 161,1 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru nebyl sjednán. Pro případ prodlení s úhradou sjednané měsíční splátky strany také sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč, další smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky byla sjednána pro případ, že dlužné splátky nejsou uhrazeny ani v dodatečné lhůtě. Žalobkyně eviduje dluh 26 208 Kč, úvěr byl zesplatněn 8. 11. 2023. Je tvořen nesplacenou jistinou 20 912,10 Kč, smluvní pokutou 0,1 % denně z dlužné částky počítáno do 9. 9. 2024 ve výši 5 876,30 Kč, smluvní pokuty 499 Kč, nesplaceným poplatkem za upomínky 900 Kč. Do doby zesplatnění je také kapitalizován úrok 11 537,79 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku ze dne 24. 6. 2024. Dne 3. 1. 2025 žalobkyně doplnila, že žalovaný deklaroval měsíční příjem 25 588 Kč, toto bylo ověřeno z výplatní pásky a účtu žalovaného. Výdaje žalobkyně posuzovala podle údajů právnická osoba, podle kterých je měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti 13 253 Kč. K této částce přičetla žalobkyně ještě částku 3 744 Kč představující pravidelné splátky žalovaného. Měsíčně, tedy zbývalo žalovanému k dispozici 8 591 Kč, což postačuje k hrazení měsíční splátky. Žalobkyně dále uvedla, že ani úrokovou sazbu 161,1 % ročně z dlužné jistiny nepovažuje za úrok, který by byl v rozporu s dobrými mravy. Navíc je zřejmé, že žalobou byl požadován pouze do zesplatnění úroku, nicméně přesto bere žalobu zpět v části kapitalizovaného úroku a navrhuje zastavení řízení, nadále tedy žádá pouze přiznání úroku z prodlení. Ve výroku I tedy soud řízení o zaplacení částky 1 132,30 Kč zastavil s odkazem na ustanovení § 96 o.s.ř.
2. Před částečným zpětvzetím žaloby byl ve věci 16. 9. 2024 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Soud dále nařídil jednání, ke kterému se zástupce žalobkyně omluvil a žalovaný se nedostavil.
3. Soud tedy vycházel z předložených listinných důkazů. K prokázání svých tvrzení předložila žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru pod číslem hodnota, kde na straně úvěrovaného klienta je uveden žalovaný, specifikovaný datem narození a rodným číslem, číslem občanského průkazu, trvalým bydlištěm, telefonním číslem, emailovou adresou a číslem bankovního účtu. Ve smlouvě se uvádí poskytnutí částky 25 000 Kč jako neúčelového spotřebitelského úvěru za zápůjční úrokovou sazbu 161,10 % ročně. Denně se jedná o úrok ve výši 110,34 Kč. Splatnost byla sjednána 18 měsíců. Celkem měl žalovaný uhradit 67 392 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 744 Kč počínaje 23. 12. 2022. V článku I se uvádí, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, ve smlouvě samotné sankce za neplnění uvedeny nejsou. Shodné údaje jsou uvedeny ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde navíc jsou ještě uvedena sankční ujednání. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu 499 Kč při prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky, náklady na poplatek za upomínku 450 Kč a smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, se kterou je v prodlení žalovaný. Tento formulář je žalovaným také podepsán, přílohou smlouvy byl splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek, ze kterého je patrné, na co je každá ze splátek určena. K posouzení úvěryschopnosti byla předložena úvěrová zpráva, která se podle označení v záhlaví týká žalovaného, u kterého byl zjištěn jeden existující splátkový kontrakt, u něhož zbývá uhradit 13 250 Kč. Dále pak bylo zjištěno, že žalovaný má revolvingový úvěr. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady právnická osoba. má soud za prokázané, že žalovanému bylo vyplaceno na jeho bankovní účet 25 000 Kč. Výpisem z tohoto účtu dokladoval žalovaný pravidelný příjem od společnosti HP Pelzer s.r.o. K předžalobním jednáním byly provedeny upomínky ze dne ze dne 28. 7. 2023, 12. 8. 2023, 24. 8. 2023. Přípisem ze dne 10. 11. 2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně 24. 6. 2024. Podle statistických údajů České národní banky činila průměrná úroková sazba z úvěrů nefinančním podnikům cca 6–8 %. Další důkazy prováděny nebyly.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni poskytnutí finančních prostředků poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změně závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o spotřebitele a pokud je to nezbytné, i databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1 jedna zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věty druhé, je smlouva neplatná, spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde soud pouze doplňuje, že s ohledem na aplikaci evropského práva je třeba vycházet z absolutní neplatnosti takové smlouvy, nikoliv z neplatnosti relativní, jak je uvedena naším zákonodárcem.
8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Z provedených listinných důkazů soud uzavírá, že posoudil předloženou smlouvu o úvěru jako neplatnou. V první řadě žalobkyně vůbec neprokázala, že by příjmová a výdajová stránka financí žalovaného byla řádně prověřena, podle názoru soudu je zcela nedostačující odkaz pouze na statistická data, jedná-li se o výdaje domácnosti. Nebylo ověřeno, jaké jsou skutečné náklady na bydlení, jaký je počet osob v domácnosti žalovaného, zda je povinen k výživě dalších osob a podobně, když se podle názoru soudu jedná o informace pro posouzení výdajové složky hospodaření zásadní. Soud konstatuje, že žalobkyně měla dostatek prostoru pro to, aby konkretizovala úkony spojené s posouzením úvěruschopnosti žalovaného, což neučinila, k nařízenému jednání se nedostavila. Soudu proto nezbylo, než vycházet pouze z listin založených ve spise a z těch dospěl k závěru, že žalobkyně své povinnosti v tomto směru řádně nesplnila a na smlouvu je třeba pohlížet jako na neplatnou.
10. Nicméně podle názoru soudu nelze uvedenému právnímu jednání poskytnout právní ochranu ani z důvodu výše úrokové sazby, která byla za poskytnutí peněz sjednána. Žalobkyně poskytla žalovanému na 18 měsíců částku 25 000 Kč, za její vrácení požadovala 42 392 Kč. Sama uvádí zápůjční úrokovou sazbu 161,10% ročně. Jedná se o naprosto nepřiměřený zisk, vysoce přesahující úrokové sazby sjednávané v daném období bankovními institucemi, i pokud by soud uvažoval o rizikových úvěrech v podobě kreditních karet. S odkazem na § 580 a § 588 občanského zákoníku soud i z důvodu naprosté nemravnosti uvedeného ujednání posoudil smlouvu jako neplatnou a nárok žalobkyně posoudil jen z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že na jistině dluží žalovaný 20 912,10 Kč, tato částka včetně zákonného úroku z prodlení byla uložena k úhradě. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladu řízení, neboť poměr jejich úspěchu a neúspěchu ve věci lze hodnotit v podstatě jako totožný.
12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. Žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.