Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 17/2024-29

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 21 100,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 179,32 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 920,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 747,97 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 65,23 Kč, úrokem ve výši 26,9 % ročně z částky 20 883,91 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 883,91 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 145 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 179,32 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 920,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 747,97 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 65,23 Kč, úrokem ve výši 26,9 % ročně z částky 20 883,91 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 883,91 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 145 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 21 100,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. RČ, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a tato se je zavázala vrátit v 60 splátkách po 800 Kč měsíčně. Žalovaná dosud na dluh uhradila pouze 5 820,68 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud nařídil ústní jednání na datum, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast soudu omluvila.

4. U ústního jednání soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to:

 návrhem na uzavření smlouvy o půjčce, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba. navrhla žalované poskytnout částku 25 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 26,9 %,

 akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, ze které soud zjistil, že právnická osoba. akceptovala návrh na poskytnutí půjčky na částku 25 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 26,9 %,

 bankovními výpisy žalované, které jsou za období datum do datum, ze kterých soud zjistil, že dne datum byla na účet žalované připsána platba ve výši 25 000 Kč pod variabilním symbolem č. RČ, soud dále z výpisu zjistil, že konečný zůstatek na účtu v říjnu rok byl mínus 10 231,23 Kč, v září rok mínus 5 631,64 Kč, v srpnu rok mínus 7 582,87 Kč, v červenci rok mínus 10 073,06 Kč, v červnu rok plus 9 214,49 Kč, v květnu rok mínus 1 196,32 Kč,

 mimořádnými výpisy z účtu žalované, ze kterých soud nezjistil žádné relevantní informace, když se jedná o výpisy za období od datum do datum,

 vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne datum a datum, ze kterých soud zjistil, že právnická osoba. oznámila postoupení pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. RČ na Anonymizováno a.s.,

 oznámeními o postoupení pohledávky ze dne datum, ze kterých soud zjistil, že Anonymizováno oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni,

 předžalobní výzvou ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky společnosti právnická osoba. na žalobkyni a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky,

 výpisem z úvěru žalované, ze kterého vyplývají splátky úvěru žalovanou,

 prohlášením o splatnosti závazku ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že právnická osoba. (jako právní nástupce právnická osoba.) oznámila žalované, že vzhledem k tomu, že neplní poskytnutý úvěr řádně a včas, prohlásila celý dluh za splatná a vyzvala ji k úhradě částky celkem 23 913, 36 Kč,

 smlouvami o postoupení pohledávek, ze kterých soud zjistil, že dne datum byla uzavřena smlouva mezi právnická osoba. a Anonymizováno o postoupení pohledávky za žalovanou na společnost Anonymizováno a.s., a dne datum byla uzavřena smlouva mezi IAnonymizováno a žalobkyní o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni,

 rámcovou smlouvou o poskytování služeb ze dne datum, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba. a žalované se dohodly vstoupit do vzájemného vztahu, v rámci něhož bude banka poskytovat žalované služby.

5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

6. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutkový závěr:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. (nyní právnická osoba.) se dne datum dohodla s žalovanou, že jí poskytne peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit v 60 měsíčních splátkách po 800 Kč. Dne datum právnická osoba. žalované převedla na její účet částku 25 000 Kč. Žalovaná uhradil na předmětný závazek dosud celkem 5 820,68 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu, bezvýsledně. Pohledávka za žalovanou byla převedena nejprve na společnost Anonymizováno poté na žalobkyni.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum do datum (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i , jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem ( ).

14. Podle je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele - žalované, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří, nebo neověří dostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

15. Pokud jde tedy o úvěruschopnost žalované, k tomu žalobkyně pouze obecně uvedla, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů a veřejných databázích, a dále že vycházela z informací poskytnutých žalovanou o svém rodinném stavu, vzdělání, způsobu bydlení, o svém zaměstnání včetně výše čistého příjmu, přičemž příjem ověřila prostřednictvím výpisu z běžného účtu. Žalobkyně blíže neuvedla, jaké konkrétní údaje v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované zjistila, resp. jaké údaje jí žalovaná sdělila, jaké měla měsíční příjmy a výdaje. Sice z výpisů z účtu lze vysledovat, že žalovaná měla určitý příjem, lze z něj také zjistit, že konečný zůstatek na účtu byl téměř vždy mínusový - konečný zůstatek na účtu v říjnu rok byl mínus 10 231,23 Kč, v září rok mínus 5 631,64 Kč, v srpnu rok mínus 7 582,87 Kč, v červenci rok mínus 10 073,06 Kč, v červnu rok plus 9 214,49 Kč, v květnu rok mínus 1 196,32 Kč. Nelze tak v žádném případě učinit závěr, že vůbec byla posuzována úvěruschopnost žalované, natož že byla posuzována s odbornou péčí. Žalobkyně se o své vlastní vůli nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, nemohla tak být poučena ve smyslu , 3 , aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované.

16. Na základě toho nelze dospět k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalované bylo dostačující a správné, a proto žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou v souladu se zněním , protože je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v ve znění účinném od 29. 5. 2022.

17. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu a na žalované pak bylo vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalované částku 25 000 Kč, přičemž žalovaná dosud uhradila 5 820,68 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k úhradě částky 19 179,32 Kč a žalobu zamítl co do zbytku žalované jistiny, poplatků i co do úroků, když tyto vzhledem k neplatnosti celé smlouvy o zápůjčce nebyly platně sjednány.

18. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost jistiny nenastala. Z , které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v , totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroků z prodlení. K tomu lze odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. , který tuto rozhodovací praxi rovněž respektuje. Jelikož žalovaná dle tvrzení žalobkyně dosud téměř ničeho neuhradila, je naprosto zjevné, že zatím nebylo v jejích možnostech uvedený dluh zcela splnit. Soud tak zamítl žalobu i co do požadovaných úroků z prodlení.

19. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná ve výši 91 % a žalovaná ve výši 9 % (vycházeje z žalované částky 21 100,16 Kč), proto soud ve výroku III. tohoto rozsudku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 82 % v souladu s Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 845 Kč a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 900 Kč, plus 3 x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle , odst. 5 , plus DPH 21 % (nikoli ze soudního poplatku), tj. 252 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 297 Kč, z toho 82 % činí 2 145 Kč. Soud na tento případ aplikoval citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za sepis podání ze dne datum, když tvrzení v něm uvedené již mohly a měly být uvedeny v samotné žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.