Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 215/2024-104

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

právně zastoupena Jméno Zástupce, advokátem

se sídlem Jméno advokáta/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného,

trvale bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky 167 030,98 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se zastavuje co do úroku ve výši 1,99 % ročně z částky 5 972,50 Kč jdoucího od 2. 11. 2023 do zaplacení a co do úroku ve výši 1,99 % ročně z částky 157 292,48 Kč jdoucího od 2. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 140 460,08 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 570,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 898,45 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 972,50 Kč jdoucím od 2. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 157 292,48 Kč jdoucím do 2. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 167 030,98 Kč jdoucím od 2. 11. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 31 392 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do úroku ve výši 1,99 % ročně z částky 5 972,50 Kč jdoucího od 2. 11. 2023 do zaplacení a co do úroku ve výši 1,99 % ročně z částky 157 292,48 Kč jdoucího od 2. 11. 2023 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 140 460,08 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení.III. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 570,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 898,45 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 972,50 Kč jdoucím od 2. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 157 292,48 Kč jdoucím do 2. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 167 030,98 Kč jdoucím od 2. 11. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 31 392 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 167 030,98 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. (dále také i jen „jméno FO“), uzavřela se žalovaným dne 20. 12. 2022 Smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla jméno FO žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splácet v jméno FO čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve Smlouvě a hradit spolu se splátkami úrok z úvěru ve výši 16,99 % ročně a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, jméno FO jej upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Následně jméno FO úvěr s účinností ke dni 2. 8. 2023 zesplatnila. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 jméno FO postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 22. 11. 2023. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 163 264,98 Kč sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 157 292,48 Kč, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 5 972,50 Kč, úroků ve výši 5 898,45 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a poplatků ve výši 3 766 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. Žalobkyně k výzvě soudu, aby doplnila svá tvrzení a doložila, jakým konkrétním způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, z jakých konkrétních skutečností dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splatit, jaké jsou současné poměry žalovaného ke splácení dlužné jistiny, uvedla, že Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím systému internetového bankovnictví s ověřením SMS, která je elektronickým podpisem. jméno FO posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jeho příjmu, dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Současně žalobkyně vzala částečně zpět žalobu co do části požadovaného příslušenství, soud proto v této části řízení zastavil.

4. Soud ve věci nařídil jednání na 14. 1. 2025, k tomuto jednání se dostavila žalobkyně, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 20. 12. 2022 (č.l. 20 spisu) soud zjistil, že jméno FO se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokovým navýšením a dalšími poplatky uhradit v 95 splátkách po 2 918 Kč. Smlouva byla podle poslední strany Smlouvy podepsána elektronickým podpisem.

6. Z Poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 1. 7. 2023 (č.l. 38 spisu) soud zjistil, že jméno FO vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 12 170 Kč nejpozději do 2. 8. 2023 s tím, že pokud tato částka do uvedeného termínu uhrazena nebude, bude jméno FO požadovat okamžité splacení celého úvěru.

7. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 2. 8. 2023 (č.l. 39 spisu) soud zjistil, že jelikož ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu, byla od 2. 8. 2023 celá zbývající částka úvěru splatná.

8. Ze Smlouvy a postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 soud zjistil, že pohledávka mj. také za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

9. Z y označené jako Podklady pre súdne konanie je (č.l 47 spisu) soud zjistil, že ze strany žalovaného byla celkem uhrazena částka 9 539,92 Kč.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2023 (č.l. 50 spisu) soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni; oznámení bylo žalovanému adresováno doporučeným dopisem. Následně rovněž doporučeným dopisem byla žalovanému dne 16. 1. 2024 zasílána předžalobní výzva.

11. Z y označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta (č.l. 66 spisu) soud zjistil, že žádost byla poskytnuta přes interní klientské call centrum, kdy klient v žádosti uvedl příjem ve výši 20 141 Kč, který pracovník centra zkontroloval na základě doložených výpisů klientova účtu z jiné banky. jméno FO dále ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, v tomto insolvenčním řízení nebyl ani zaměstnavatel klienta. S informací z CBCB jméno FO ověřila předchozí splátkovou morálku klienta, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klient neměl žádné relevantní negativní informace. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 4 000 Kč, jméno FO na základě dat sdělených klientem stanovila životní výdaje na částku 8 466 Kč. Z dotazu na registr CCB jméno FO zjistila, že žalovaný má sjednán úvěrový limit 50 000 Kč od 21. 10. 2022.

12. Z výpisu z běžného účtu za měsíc listopad 2022 (č.l. 67 spisu) soud zjistil, že je zde zaznamenána příchozí částka 18 297 Kč od společnosti právnická osoba, dále je zde zaznamenána splátka půjčky ve výši 896 Kč u právnická osoba., dále pak z větších položek dne 11. 11. 2022 dvě odchozí platby v částce 9 000 Kč a 4 000 Kč. Dále účet obsahuje pohyby představující běžné výdaje. Počáteční zůstatek účtu byl 757,25 Kč a konečný zůstatek 1 875,64 Kč.

13. Z výpisu z běžného účtu za měsíc září 2022 (č.l. 70 spisu) soud zjistil, že je zde zaznamenána příchozí platba 21 794 Kč od společnosti právnická osoba, dále pak téhož dne dvě odchozí platby ve výši 3 000 Kč a 4 000 Kč. Dále výpis z účtu obsahuje běžné výdaje a platby. Počáteční zůstatek účtu byl -18,67 Kč a konečný zůstatek činil 39,62 Kč.

14. Z výpisu z účtu za měsíc říjen 2022 (č.l. 72 spisu) soud zjistil, že je zde zaznamenána příchozí platba 20 330 Kč od společnosti právnická osoba Dále je zde zaznamenána odchozí úhrada ve výši 4 000 Kč, 21. 10. 2022 je zaznamenána příchozí platba 50 000 Kč jako půjčka od právnická osoba. Výdaje na účtu dosáhly částky 75 640,37 Kč. Počáteční zůstatek na účtu činil 39,62 Kč a konečný zůstatek 757,25 Kč.

15. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno.

16. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. poskytla žalovanému dne 20. 12. 2022 peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Splácet tyto peněžní prostředky spolu s dalším poplatkovým a úrokovým navýšením měl žalovaný v 95měsíčních splátkách po 2 918 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem se pohyboval v rozmezí 18 297 Kč do 21 794 Kč. Dne 21. 10. 2022 byla žalovanému na účet na základě jiného úvěrového vztahu připsána částka 50 000 Kč. Žalovaný v měsíci říjen 2022 utratil všechny peněžní prostředky na účtu včetně půjčky 50 000 Kč a konečný zůstatek na účtu činil 757,25 Kč. Minimální zůstatky na účtu žalovaného jsou zaznamenány i v měsíci září a listopadu roku 2022. Výdaje žalovaného na bydlení v částce 4 000 Kč jméno FO nikterak neověřovala, sama stanovila životní výdaje žalovaného na částku 8 466 Kč.

17. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

22. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.

23. Z výše citovaných rozhodnutí vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka, tak není závislé na námitce dlužníka a soud tedy porušení této povinnosti zkoumá z úřední povinnosti.

24. Soud je toho názoru, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečným způsobem splnil svoji povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto osoby žádající o spotřebitelský úvěr. Povinností věřitele je nejenom se podívat do veřejně dostupných registrů a dotázat se spotřebitele na údaje důležité pro posouzení jeho úvěruschopnosti, tedy na údaje, z nichž je možné zjistit informace o výši měsíčních příjmů a výdajů spotřebitele a osob žijících s ním ve společné domácnosti. Povinností věřitele je také tyto informace ověřit a správně vyhodnotit.

25. Žalobkyně soudu nedoplnila skutková tvrzení a nedoložila, s jakým výsledkem zkoumala měsíční výdaje žalovaného, zejména pak údaje o výši nájemného ve výši 4 000 Kč, která se soudu jeví jako nepřiměřeně nízká. Bez řádného prověření všech dostupných registrů a rovněž tak měsíčních výdajů žalovaného není možné kvalifikovaně a zodpovědně posoudit, zda finanční situace umožňovala dlužníkovi úvěr řádně splácet. Kusé údaje, které právní předchůdce žalobkyně měl, totiž neposkytují dostatečné informace o tom, zda a případně jakou finanční rezervu dlužník měl. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že žalovanému, přestože dne 21. 10. 2022 si půjčil u jiné banky částku 50 000 Kč, nezbývala mu na účtu již v ten samý měsíc téměř žádná částka, kterou by měl žalovaný jako rezervu. Z toho bylo jednoduchou matematikou možné dovodit, že žalovaný měl finanční potíže a právnická osoba. měla být při uzavírání Smlouvy obezřetnější; tím spíš, že jde o renomovaný finanční ústav. Je otázkou, zda právnická osoba zkoumala, zda žalovaný není ve výpovědní době, když pracovní poměr žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba skončil dne 1. 2. 2023. Z výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že zůstatky na těchto účtech se pravidelně blížily k nule, kdy vykazovaly stav v řádu desetikorun, maximálně stokorun. Součet obou úvěrových závazků u právnická osoba. a u právnická osoba. dosáhl částky 200 000 Kč, což není částka zanedbatelná. Žalovaný uhradil na svůj závazek u právnická osoba. pouze částku 9 539,92 Kč, když do prodlení se dostal již s úhradou únorové splátky. Z uvedeného je zřejmé, že již v době sjednávání úvěrového závazku u právnická osoba. byla finanční situace žalovaného natolik špatná, že tento nebyl záhy po vyplacení úvěru schopen tento úvěr splácet. Za povšimnutí rovněž stojí, že Smlouva byla uzavírána pouze elektronicky, což v sobě nese riziko, že úvěruschopnost dlužníka nebude prověřena dostatečně. Vzhledem k tomu, že podle názoru soudu právnická osoba. nedůsledně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, posoudil soud Smlouvu jako neplatnou.

26. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně toliko částku 9 539,92 Kč. Byla-li ze strany původního věřitele poskytnuta žalovanému částka 150 000 Kč, tak podle názoru soudu na vrácení této částky dluží žalovaný částku 140 460,08 Kč. V této části soud považuje žalobu za důvodnou a žalobě vyhověl.

27. Nedůvodná pak je žaloba z části, v níž se žalobkyně domáhala částky převyšující přiznanou částku 140 460,08 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný není doposud v prodlení s vrácením nesplacené části poskytnuté jistiny (s odvoláním na výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR), byla zamítnuta žaloba i v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení.

28. Vzhledem k tomu, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka – spotřebitele dlužnou jistinu uhradit (k tomu viz Nejvyšší soud ČR sp. zn. spisová značka).

29. Ze strany žalobkyně soud neobdržel žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy ke zjištění možnosti spotřebitele poskytnutou jistinu vrátit. Soud proto uvážil, že je v možnostech žalovaného poskytnutou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, když vychází z toho, že je-li spotřebitel chráněn před důsledky neplatně sjednaného úvěrového závazku (vzniklého porušením povinnosti věřitele), jenž nebyl sjednán v souladu s právní úpravou přijatou právě k ochraně spotřebitele, měl by být chráněn i před neúměrným zatížením vrátit nesplacenou jistinu najednou ve smyslu ust. .

30. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně co do částky 140 460,08 Kč, což procentuálním vyjádření představuje 84 %, neúspěšná byla co do částky 26 570,90 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje 16 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně představuje 68 % a tímto koeficientem byly vynásobeny náklady řízení ve výši 46 164,30 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 682 Kč, odměna advokáta ve výši 31 630 Kč podle a , advokátní tarif, za čtyři úkony právní služby po 7 820 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. podání žaloby, 4. účast u jednání soudu dne 14. 1. 2025), tři paušální náhrady po 300 Kč podle advokátního tarifu, jedna paušální náhrada ve výši 450 Kč podle advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH. Podle vypočteného procesního úspěchu na nákladech řízení náleží žalobkyni částka 31 392 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhrady za účtované úkony právní služby vyjádření ze dne 24. 8. 2024, neboť v tomto vyjádření doplňovala žalobkyně chybějící skutková tvrzení, která měla být obsahem již samotné žaloby, a vyjádření ze dne 23. 5. 2024, které není úkonem, za který náleží odměna ve smyslu adv. tarifu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.