Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 178/2024-74

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 64 490 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do:

a) částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení,

b) částky částka,

c) zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum,

d) úroku ve výši 85,48 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka,

e) úroku ve výši 14,75 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do:a) částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení,b) částky , částka, ,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,d) úroku ve výši 85,48 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, ,e) úroku ve výši 14,75 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. RČ, kterou žalovaný podepsal dne datum, na jejímž základě poskytla žalovanému částku částka, a to převodem na účet dne datum. Žalovaný se zavázal hradit z poskytnutého úvěru kromě jistiny i úrok se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 85,48 % ročně a pojistné, to vše v pravidelných 48 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, ocitl se tak v prodlení s úhradou dlužné částky, následkem čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Před zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný pouze dvě splátky po částka, tedy celkem částka. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady zbylé části nesplacené jistiny a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění k úvěru, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně, smluvních pokut ve výši částka a částka, náhrady nákladů žalobkyně vzniklých s prodlením žalovaného ve výši částka, úhrady pojistného ve výši částka, úroku ve výši 85,48 % ročně z částky částka (zbývající dlužná původní jistina úvěru) od datum do datum, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalovaný přes výzvy žalobkyně zbytek dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne datum vydaným Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v tomto seznamu jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a má k této činnosti povolení.

5. Z dokumentu nazvaného Podpis na dálku soud zjistil obecný způsob uzavírání smluv na dálku žalobkyní včetně procesu ověřování identity druhé smluvní strany.

6. Z dokumentu s názvem návrh na uzavření úvěrové smlouvy/smlouva o úvěru č. RČ včetně její přílohy 1 a dodatku č. hodnota smlouvy o úvěru, kopie cestovního dokladu žalovaného, hodnocení klienta , předsmluvního formuláře, y s názvem pojištění schopnosti splácet úvěry, y s názvem přihláška do pojištění, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě a dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně se pokusila se žalovaným, prostředky komunikace na dálku, uzavřít smlouvu o úvěru č. RČ, kdy žalovaný tento dokument podepsal dne datum a žalobkyně úvěr schválila dne datum (dále jen „úvěrová smlouva“). Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal, spolu s úrokem ve výši 85,48 % ročně (RPSN ve výši 128,36 %), splácet v 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únorem 2024, to vše dle splátkového kalendáře.

7. Z prohlášení klienta, zpráv právnická osoba., výpisu z registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací a y s názvem hodnocení klienta má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela zkoumat úvěruschopnost žalovaného, kdy zjistila, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí částka ze zaměstnání, ostatní příjmy nemá. Měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny v souvislosti s bydlením v částce částka, se splátkami žalobkyni ve výši částka a částkou životního minima ve výši částka. Dále je zde uvedeno, že žalovaný žije sám a pracuje na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru a zaslané SMS má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému dne datum vyplatila částku ve výši částka na vrub jeho bankovního účtu č. 1153316300257/0100.

9. Z předložené karty klienta má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni dne datum částku ve výši částka a dne datum částku částka.

10. Z oznámení žalobkyně a výzev k zaplacení má soud za prokázané, že žalobkyně se pokusila žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky.

11. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby dne datum vyzván k úhradě celkové dlužné částky.

12. Z databáze časových řad ARAD vedené ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření úvěrové smlouvy (leden 2024) činila průměrná úroková sazby ze spotřebitelských úvěrů 9,23 % ročně.

13. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

15. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná.

27. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála.

28. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť soudu předložila pouze vlastní smlouvu o úvěru, předsmluvní formulář, zprávy právnická osoba., výpis z registru SOLUS, výpis z nebankovního registru klientských informací a u s názvem hodnocení klienta.

29. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, aniž by je ověřovala (např. z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy). Samotné zjištění žalobkyně, že žalovaný byl dle výpisů z „registrů dlužníků“ osobou bez dalších závazků nemůže vést k závěru, že žalovaný byl osobou způsobilou splácet úvěr. Co se týče výdajů (životních nákladů) žalovaného, tak žalobkyně vycházela z úředně stanovené částky životního minima ve výši částka, která o situaci žalovaného nic nevypovídá, nákladů na bydlení ve výši částka a nákladů na splátky ve výši částka, které žalobkyni sdělil sám žalovaný. Tato částka se ovšem sama o sobě jeví jako nereálně nízká vzhledem k cenám bydlení v roce 2024 a tomu, že žalovaný neuvedl žádnou další osobu, se kterou by se na nákladech bydlení podílel. Žalobkyně se tuto disproporci nepokusila nijak objasnit. Ostatní výdaje žalovaného žalobkyně vůbec nezjišťovala, což rovněž činí posouzení jeho finanční situace nekompletním. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, soudu proto nezbývalo než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného v okamžiku uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila.

30. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let. Výše uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele řádně posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr, a to s přihlédnutím k výdajům žalovaného, nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny a přiloženy.

31. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že věřitel skutečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně žalobní tvrzení nedoplnila a důkazy neoznačila.

32. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, uložená poskytovateli (žalobkyni, resp. právnímu předchůdci), přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém dospěl k závěru, „že v stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“). Ačkoliv znění zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srov. o. z.).

33. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru č. RČ uzavřené distančním způsobem mezi žalobkyní a žalovaným, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc.

34. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum vyplatila částku ve výši částka na vrub jeho bankovního účtu č. 1153316300257/0100, žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby uhradil celkem částku částka, jeho bezdůvodné obohacení tak činí částku částka.

35. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky částka a vzhledem k tomu, že žalovaný byl ke dni datum dle výzvy k plnění odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně (výzva ze dne datum s lhůtou k plnění v délce trvání 15 dnů) v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v , v platném znění (výrok I.).

36. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout (výrok II.).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”). Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího, zkapitalizovaného, ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Po zohlednění těchto částek soud dospěl k závěru, že úspěch účastníků v řízení byl téměř shodný, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.