Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 88/2024-100
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 16 121 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 121 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 121 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 121 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 121 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 121 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se žalovaným uzavřela dne 27. 6. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 1 000 Kč, následně byla částka úvěru navýšena na 12 000 Kč; žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit do 4. 3. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě po provedení registrace žalovaného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. K tomu, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích a také z lustrací provedených v příslušných registrech; žalobkyně však doklady o tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích ani výstupy z daných registrů nedisponuje. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak po žalovaném požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 605 Kč, smluvní pokuty ve výši 516 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 121 Kč za dobu od 12. 10. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 27. 6. 2022 byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím splatit nejpozději do 25. 7. 2022; doba splatnosti tak činila 28 dnů. Strany se dohodly, že k prodloužení doby splatnosti může dojít na základě zaslání poplatku za prodloužení smlouvy do data splatnosti. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 290 Kč. Následně dne 28. 6. 2022 byl k této smlouvě uzavřen dodatek, z něhož plyne, že výše úvěru byla navýšena na částku 1 600 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 410 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 2 300 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 550 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 3 100 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 713 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 3 800 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 874 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 3 800 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 874 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 4 400 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 012 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 5 100 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 173 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 5 500 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 265 Kč. Dalším dodatkem ze dne 28. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 6 100 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 403 Kč. Dodatkem ze dne 29. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 6 600 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 518 Kč. Dalším dodatkem ze dne 29. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 7 000 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 610 Kč. Dalším dodatkem ze dne 29. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 7 500 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 725 Kč. Dodatkem ze dne 30. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 8 100 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 863 Kč. Dalším dodatkem ze dne 30. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 8 600 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 1 978 Kč. Dalším dodatkem ze dne 30. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 11 000 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 2 530 Kč. Dalším dodatkem ze dne 30. 6. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 11 800 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 2 714 Kč. Dodatkem ze dne 1. 7. 2022 byla výše úvěru navýšena na částku 12 000 Kč, datum splatnosti zůstalo 25. 7. 2022. Za každé prodloužení doby splatnosti o 30 dnů byl sjednán poplatek ve výši 2 760 Kč. Dodatkem ze dne 8. 8. 2022 byla doba splatnosti úvěru prodloužena na 72 dnů, tedy do 7. 9. 2022. Z dodatku taktéž plyne, že žalovaný za prodloužení doby splatnosti zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 2 760 Kč. Dodatkem ze dne 11. 10. 2022 byla doba splatnosti úvěru prodloužena na 136 dnů, tedy do 10. 11. 2022. Z dodatku taktéž plyne, že žalovaný za 2 prodloužení doby splatnosti zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 520 Kč. Dodatkem ze dne 14. 11. 2022 byla doba splatnosti úvěru prodloužena na 166 dnů, tedy do 10. 12. 2022. Z dodatku taktéž plyne, že žalovaný za 3 prodloužení doby splatnosti zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 280 Kč. Dodatkem ze dne 19. 12. 2022 byla doba splatnosti úvěru prodloužena na 205 dnů, tedy do 18. 1. 2023. Z dodatku taktéž plyne, že žalovaný za 4 prodloužení doby splatnosti zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 11 040 Kč. Dodatkem ze dne 2. 2. 2023 byla doba splatnosti úvěru prodloužena na 250 dnů, tedy do 4. 3. 2023. Z dodatku taktéž plyne, že žalovaný za 5 prodloužení doby splatnosti zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 13 800 Kč. Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku. Podmínkami čerpání byla dle smlouvy jednak identifikace klienta (zaslání kopie občanského průkazu a zaslání identifikační platby), jednak splnění podmínek úvěruschopnosti a další poskytovatelem úvěru stanovené podmínky. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, dle nichž udělil žalovaný souhlas s lustrací jeho osoby v registru SOLUS, CNCB a CBCB.
4. Odeslání verifikační platby ve výši 0,01 Kč dne 25. 1. 2021 (tedy pravděpodobně před uzavřením první smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) dokládá výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, na němž je u názvu protiúčtu viditelné jméno žalovaného.
5. Z dalších výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně plyne, že na účet žalovaného byla dne 27. 6. 2022 zaslána částka 1 000 Kč, dne 28. 6. 2022 částka 600 Kč, 700 Kč, 800 Kč, 700 Kč, 600 Kč, 700 Kč, 400 Kč a 600 Kč, dne 29. 6. 2022 částka 500 Kč, 400 Kč a 500 Kč, dne 30. 6. 2022 částka 600 Kč, 500 Kč, 2 400 Kč a 800 Kč, dne 1. 7. 2022 částka 200 Kč.
6. Dopisem ze dne 11. 10. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši 16 221 Kč.
7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve spojení s přílohou k této smlouvě byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 17. 8. 2023.
8. K úhradě dlužné pohledávky do tří dnů byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 8. 2023 odeslanou dle podacího lístku téhož dne.
9. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku : „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“
10. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.
11. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“
12. Způsob, jakým měla právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“
13. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“
14. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“
15. I podle rozsudku Nejvyššího soudu, ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).
16. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací stran lustrace žalovaného v příslušných registrech a stran jeho tvrzených příjmů a výdajů. Soud tak uzavírá, že žalobkyně ničím neprokázala, že její právní předchůdkyně dostála své povinnosti zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného.
17. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“
18. Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pouze poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, tak jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku : „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“ Pohledávka za žalovaným byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku , který stanoví, že „věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.
19. Z listin předložených žalobkyní vyplynulo, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích za prodloužení doby splatnosti celkem uhradil částku 13 800 Kč, tedy ještě více, než kolik byl povinen. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byl zcela úspěšný žalovaný, jemuž by náležela náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín).