Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 380/2024-30
Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 52 064 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 7,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s 7,5 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylé části se žaloba zmítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovanou byla nejprve dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka (dále též „první půjčka“), a následně dne datum smlouva o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka (dále též „druhá půjčka“), u obou částek došlo k jejich vyplacení v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v podobě první půjčky se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek (úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce částka, odměnu za administrativní činnost v částce částka a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce částka). Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v podobě druhé půjčky se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek (úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce částka, odměnu za administrativní činnost v částce částka a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce částka). Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná řádně a včas neplnila závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovanou postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum. Do postoupení pohledávek žalovaná na první půjčku uhradila celkem částka a na druhou půjčku celkem částka, po postoupení pohledávek však ani na jednu půjčku neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy požadovala u první půjčky zaplacení dlužné částky částka (dlužná jistina ve výši částka a dlužná část poplatku ve výši částka), kapitalizovaných úroků v částce částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce částka a úroků při úrokové sazbě ve výši 21 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 7,75 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od datum do zaplacení. U druhé půjčky pak požadovala zaplacení dlužné částky částka (dlužná jistina ve výši částka a dlužná část poplatku ve výši částka), kapitalizovaných úroků v částce částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce částka a úroků při úrokové sazbě ve výši 21 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 7,50 % ročně, u obou počítaných z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Smlouvou o půjčce č. hodnota a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem v částce částka a poplatky (administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso v částce částka) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka (poslední splátka měla být ve výši částka). Smlouvou o půjčce č. hodnota a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem v částce částka a poplatky (administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso v částce částka) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka (poslední splátka měla být ve výši částka). Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek písemně dopisem ze dne datum. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení částky částka. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalované nebylo zjištěno ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
5. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
9. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že „[n]icméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva rozporná s dobrými mravy (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. […] Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno).
10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce (č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum) jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jelikož při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované dané spotřebitelské úvěry splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované před uzavřením obou smluv o půjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalované a jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, když ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala. Soud poučil žalobkyni podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), tedy v jakém směru měla doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem, žalobkyně však žádný návrh na doplnění dokazování nevznesla.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě předmětné smlouvy neplatnými podle § 39 obč. zák. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované rozhodoval podle § 451 odst. 1 obč. zák. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení totiž bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětné pohledávky za žalovanou platně a účinně postoupila žalobkyni). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku celkem částka (částka + částka). Jelikož žalovaná dle tvrzení žalobkyně na tento dluh dosud uhradila celkem částku částka (částka + částka), má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku částka (částka + částka) jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnila jinak, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávek, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení (při úrokové míře požadované žalobkyní) z uvedené částky částka, a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož žalované jako procesně úspěšnější žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).