Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 157/2024-28
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 16 277,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
1.Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum doma proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru č. RČ, a to dne datum. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně neplnila své závazky vyplývající z úvěru smlouvy, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. Smlouvy, dle kterého platí, že pokud žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se věru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlé již ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši částka. Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru oznámením ze dne datum. Žalovaná se mimo jiné v čl. 6.5. Smlouvy zavázala žalobkyně pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovanou se v čl. 6.9. Smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše částka. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne datum, č. j. spisová značka bylo rozhodnuto mimo jiné o tom, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6.1. a 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši částka a částka. Částka ve výši částka přitom představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, a to za období prodlení žalované s úhradou této nové jistiny úvěru do datum. vzhledem k tomu, že prodlení žalované s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu datum dožaduje se touto žalobou žalobkyně úhrady další smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy či 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to za období od datum do datum celkem v částce částka. Uvedenou smluvní pokutu žalovaná neuhradila přes písemnou upomínku žalobkyně.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor, kde uvedla, on, že jí byla zapůjčena částka částka a nyní chce žalobkyně po ní tří násobek, a to chvíli, kdy z titulu shodné úvěrové smlouvy již proti nyní běží exekuce.
3. Na základě provedených listinných důkazů, a to návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, oznámení ze dne datum, poštovního podacího archu ze dne datum, obsahu spisu zdejšího soudu spisová značka a spisová značka vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně za půjčila žalované částku částka, a to převodem nám účet označený žalovanou, kdy žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkem částku částka, a to v 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy nejpozději do každého 11. dne kalendářního měsíce, zápůjčka úroková sazba byla sjednána ve výši 54,18 % ročně, předpokládaná RPSN ve výši 69,88 %. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, a to v prodlení se splátkou ve výši částka splatnou dne datum, datum a datum. V důsledku uvedeného v prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka, kdy dle uzavřené smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek číslo hodnota, 5, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení v délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2× částka. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka, kdy dle uzavřené smlouvy bylo sjednáno, žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek číslo hodnota, 4, 5. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tím dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále mezi účastníky sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo dále mezi účastníky sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Rozsudkem ze dne datum č. j. spisová značka bylo z titulu předmětné úvěrové smlouvy zdejším soudem rozhodnuto pravomocně o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkem částku částka s příslušenstvím a smluvní pokutou, když uvedená částka představuje dlužnou novou jistinu úvěru v celkové výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované z její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, celkem částka, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka od datum do zaplacení. Na základě uvedeného pravomocného rozsudku je v současné době vedená u zdejšího soudu exekuce pod sp. zn.spisová značka. Touto žalobou se přitom žalobkyně domáhá úhrady navazující smluvní pokuty od datum do datum ve výši částka, kterou žalovaná přes písemnou výzvu žalobkyně neuhradila.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
7. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., a to i přes právní názor vyjádřený v souvisejícím řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka.
10. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval ujednání účastníků, obsažená v předmětné ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z., která dle názoru soudu způsobují ve svém souhrnu absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Úrok sjednaný ve smlouvě tedy soud s odkazem na uvedené shledává v rozporu s dobrými mravy. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí kromě smluvního úroku z prodlení, i jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Funkcí smluvního úroku z prodlení, obdobně jako u smluvní pokuty, je funkce preventivní, uhrazovací a sankční. Přiměřenost smluvního úroku z prodlení soud poměřoval okolnostmi, za kterých byla smlouva uzavřena (prostřednictvím komunikace na dálku), shodně tak přihlédl k výši poskytnuté částky žalobkyní. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši částka soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud pokládá jak ujednání o smluvní pokutě, tak ujednání o sjednaném poplatku, ve svém souhrnu jako ujednání nemravná a tudíž neplatná.
11. Pokud se tedy touto žalobou žalobkyně z titulu cit. smlouvy o úvěru domáhala navazující smluvní pokuty, soud s ohledem na vyjádřený právní názor o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, nemohl než žalobu v plném rozsahu zamítnout, kdy pokud je základní závazek shledán neplatným, nelze na navazující smluvní pokutu, která je předmětem tohoto řízení, hledět jinak než jako na rovněž zcela neplatné smluvní ujednání viz. výše.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s . ř., kdy žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, náklady řízení jí nicméně nevznikly, proto soud rozhodl ve výsledku tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.