Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 46/2024-35
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 15 866,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 450 Kč
s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 3 550 Kč jdoucím od 29. 6. 2023 do zaplacení,
s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 2 900 Kč jdoucím od 29. 6. 2023 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 450 Kčs 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 3 550 Kč jdoucím od 29. 6. 2023 do zaplacení,s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 2 900 Kč jdoucím od 29. 6. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 12. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 15 866,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 30. 12. 2021 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, přičemž před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a dále poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkové služby, za nichž si zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 180 Kč představující poplatek za životní pojištění a ve výši 540 Kč představující poplatek za asistenční služby. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 222 Kč počínaje od 6. 1. 2022, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 23. 2. 2023. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena do 23. 2. 2023, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7 000 Kč od 24. 2. 2023 až do zaplacení, dále úrokem ve výši 22,32 % ročně sjednaným ve smlouvě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 3 450 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho.
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba došlo dne 15. 10. 2021 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, přičemž před uzavřením této smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, přičemž se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná dále zvolila doplňkové služby ve formě poplatku za životní pojištění ve výši 240 Kč a poplatku za asistenční služby ve výši 540 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 313 Kč počínaje od 22. 10. 2021, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 12. 2022. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, proto se stala neuhrazená jistina ve výši 8 866,74 Kč úročila ode dne 10. 12. 2022 ve výši 21,39 % ročně dle smluvního ujednání. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila toliko částku 7 100 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradila ničeho.
3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázána skutková tvrzení žalobkyně ohledně podmínek uzavření smluv (smlouvy o spotřebitelském úvěru), ohledně splnění povinnosti posouzení schopnost žalované splácet úvěr (karta zákazníka, pracovní smlouva, výplatní pásky, smlouva o nájmu bytu, čestná prohlášení). Aktivní legitimace žalobkyně včetně prokázání tvrzení ohledně informování žalované o postoupení pohledávky (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek), ohledně zaslání předžalobní upomínky (předžalobní upomínka).
6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČ IČO nevznikl o úvěru závazek v podobě úročného úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení občanského zákoníku v úvodních ustanoveních smlouvy.
7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků a poplatků, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši 5 600 Kč, kterou měla žalovaná vedle jistiny ve výši 7 000 Kč zaplatit navíc, byť je ve smlouvě rozčleněna na různé poplatky a úrok, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček a úvěrů, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněné položky (úrok, úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) by za předpokladu platnosti závazku nemohly být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem (a to i s ohledem na jejich výši). Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že jednotlivé částky byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na více částí. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění nákladů tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoliv jiný závěr, než že celé rozčlenění nákladů je ryze formální a že celá částka nákladů nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz, což se odráží i do výše RPSN. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu poplatků a úroku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 70,6 % ročně je tedy ujednáním neplatným dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v daném případě nezjistil ani žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku úvěru. Soud dále zdůrazňuje, že pojmovým znakem úvěru je ujednání o úrocích a nelze tak oddělit ujednání o nákladech a úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Stejné závěry soud učinil ke smlouvě o úvěru č. hodnota.
8. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit zapůjčené jistiny ve výši 7 000 Kč a 10 000Kč. Soud současně zohlednil tvrzení žalobkyně, že z jistiny 10 000 Kč byla uhrazena částka 3 450 Kč a na jistinu ve výši 10 000 Kč částka 7 100 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o 6 450 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku , jehož výše vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná vyzvána žalobkyní k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023. Podle § 573 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , se oznámení dostalo do sféry žalované dnem 28. 6. 2023 (poštovní podací arch je ze dne 23. 6. 2023) a ode dne 29.6.2023 se tak dostala žalovaná do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátila-li se žalobkyně na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinila tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
9. Pro úplnost soud uvádí, že vycházeje z aktuální judikatury soudů vyšších stupňů dospěl soud k závěru, že není možné ze smlouvy vyčlenit některá ujednání tak, aby bylo možné hovořit o částečné platnosti smlouvy, kdy je zcela nepochybné, že smlouva byla uzavírána jako celek, jedná se o smlouvu formulářovou, kdy do této neměla žalovaná jako spotřebitelka žádnou možnost zasáhnout, vyjednat podmínky jiné, případně právě dohodnout se na částkách, které by odpovídaly běžné sazbě za půjčení peněz, ať už od bankovních či nebankovních institucí, nicméně v mezích, které lze považovat přinejmenším za slušné.
10. V řízení nebylo prokázáno, že by procesně úspěšnější žalované nějaké náklady řízení vznikly, soud proto žádné ze stran právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
11. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu po právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.