Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 364/2024-21

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 5 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala úhrady 6 639,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 11. 12. 2019 do 7. 2. 2020 zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala úhrady 6 639,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 11. 12. 2019 do 7. 2. 2020 zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 300 Kč představující žalovaným na základě společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou uzavřené úvěrové smlouvy dosud nevrácené peněžní prostředky poskytnuté jí dne datum, jakož i z předmětné smlouvy vyplývající žalovanou neuhrazené příslušenství a smluvní pokuta.

2. Z provedených listinných důkazů soud zjistil pouze toliko, že předchůdkyně žalobkyně převedla ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 2 300 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se před podáním žaloby dohodly na převodu práv domáhat se vůči žalované úhrady žalobou nárokovaných peněžních prostředků. Žalobkyně poté vyzvala žalovanou k úhradě (mimo jiné) žalobou nárokované částky, a to nejpozději do 23. 11. 2023.

3. Soud však vzdor tvrzení žalobkyně nezjistil, že by žalovaná dne datum požádala předchůdkyni žalobkyně o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 2 300 Kč s tím, že by žalovaná uvedené peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 17. 6. 2015 vrátila, jakož i že by do uvedeného termínu žalobkyni uhradila další jí tvrzené peněžní prostředky, případně peněžní sankci, jakož i paušální náklady vynaložené na upomínání žalované.

4. Podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“), platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen „nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

5. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

6. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (či jakákoliv jiná smlouva). Přestože žalobkyně v řízení tvrdila, že k uzavření smlouvy o úvěru mělo dojít akceptací žádosti žalované o poskytnutí předmětného úvěru, tedy akceptací nabídky žalované ze strany předchůdkyně žalobkyně, v řízení však žalobkyně neprokázala, zda vůbec, popř. s jakým obsahem žalovaná žádost o poskytnutí úvěru (tedy nabídku) vůči předchůdkyni žalobkyně učinila (§ 1731 o. z. a 1732 odst. 1 o. z.). Následkem nesplnění takové povinnosti (povinnosti důkazní) žalobkyně je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci žalobkyní učiněných a z hlediska možného úspěchu ve věci nezbytných skutkových tvrzení, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení , , (dále jen „ “), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.

11. S přihlédnutím k ustanovení § 2991 o. z. dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu poskytly, a předchůdkyni žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení předmětné pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.), žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení žalované poskytnutých a podle tvrzení žalobkyně dosud nevrácených peněžních prostředků v souhrnné výši 2 300 Kč.

12. Ve vztahu ke splatnosti předmětného nároku vycházel soud ze skutečnosti, že ke dni 7. 2. 2020 vyzvala předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě projednávaných peněžních prostředků. K datu 8. 2. 2020 tak byla žalovaná v prodlení ( o. z., o. z.) a žalobkyni náleží rovněž úrok z prodlení (v souladu s jejím návrhem) ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení ( o. z., o. z. ve spojení s ). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

13. Lhůta k plnění byla stanovena podle

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.