Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 287/2024-65

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 25 159,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení

- částky 17 159,92 Kč,

- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 984,51 Kč,

- kapitalizovaného úroku ve výši 717,06 Kč,

- zákonného úroku z prodlení z částky 13 156,98 Kč od datum do datum a

z částky 5 156,98 Kč od datum do zaplacení,

- úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 13 156,98 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení- částky 17 159,92 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 984,51 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 717,06 Kč,- zákonného úroku z prodlení z částky 13 156,98 Kč od , datum, do , datum, az částky 5 156,98 Kč od , datum, do zaplacení,- úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 13 156,98 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 159,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 731 Kč v 78 týdenních splátkách po 420 Kč (poslední splátka 361 Kč). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v průběhu smluvního vztahu do podání žaloby uhradil pouze částku 7 000 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 13 156,98 Kč, nesplacený poplatek ve výši 12 002,94 Kč a dále úrok ve výši 26,16 % ročně a úrok z prodlení, oba částečně kapitalizované

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že smlouvu o spotřebitelském úvěru podepsal, úvěr mu byl poskytnut a on jej splácel. Poté se ale dostal do finančních problémů a platit přestal. Již při podpisu smlouvy byly do zákaznické karty uvedeny nepravdivé údaje o jeho výdajích, neboť mu zástupkyní úvěrové společnosti bylo řečeno, že jinak by úvěr nezískal. Sjednané úroky považuje za příliš vysoké. Kdyby se v dané situaci ocitl znovu, smlouvu by v tomto znění nepodepsal.

3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění:

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplněné a podepsané žalovaným dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 39 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje pak 9 800 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi spol. právnická osoba, IČO IČO a žalovaným dne datum zjistil soud následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 731 Kč v 78 týdenních splátkách po 420 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z částky 12 088 Kč představující úrok, z částky 1 500 Kč představující poplatek za administrativní činnost a z částky 4 143 Kč představující poplatek za doplňkovou službu „komfortní a flexibilní splácení“. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 32 731 Kč. RPSN činila 161,78 %, úroková sazba 88 % ročně. Částka 15 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Hotovostní poskytnutí půjčky bylo vázáno na sjednání služby „komfortního a flexibilního splácení“.

6. Ze souhrnných informací o úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaný na úvěrovou smlouvu č. hodnota uhradil do datum částku 7 000 Kč.

7. Z oznámení o postoupen pohledávek ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznamuje žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a zároveň ho vyzývá k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána datum. Postoupení předmětných pohledávek pak soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy č. 1.

8. Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem opětovně vyzývá žalovaného k úhradě dlužných částek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána datum.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

10. Dle (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došli i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.

16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota v souladu s a násl. o. z. a , o spotřebitelském úvěru. Peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč byly předány žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázel, že kromě poskytnutých peněžních prostředků zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 17 731 Kč, to vše v pravidelných 78 týdenních splátkách. Na úvěrovou smlouvu pak uhradil pouze částku 7 000 Kč, zbývá mu tedy uhradit částku 25 159,92 Kč s úroky a úroky z prodlení. Pohledávka z dané smlouvy byla ke dni datum postoupena na žalobkyni v souladu s o. z.. Dopisem ze dne datum pak žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek a vyzvala ho k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení.

17. Soud se zabýval výší sjednaného souhrnného poplatku a úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z..

18. Poskytnutá jistina činila 15 000 Kč, souhrnný poplatek 17 731 Kč a z něho samotný úrok 12 088 Kč. Při splatnosti jistiny 78 týdnů činí předmětný poplatek v přepočtu na roční sazbu asi 78,8 % ročně z jistiny, samotný úrok asi 54 % ročně z jistiny. Tato výše je již na první pohled nepřiměřená, a to zejména ve spotřebitelských vztazích, v nichž není možné poskytnout ochranu takovému jednání podnikatelů, kterým zneužívají své silnější postavení na úkor spotřebitele k vynucení v podstatě lichevních úroků. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená i úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v květnu 2022 cca 8,2 % ročně. Sjednaná výše úroku je tak více než devítinásobná, u samotného úroku šestinásobná, což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích za absolutně neplatné dle § 580 o. z. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy dále zabýval tím, zda ujednání o úrocích a souhrnném poplatku jako takovém lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 576 o. z.. Ujednání o úrocích je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, jak vyplývá z § 2395 o. z.. Co do zbývající výše 5 643 Kč není souhrnný poplatek podstatnou náležitost smlouvy, avšak nelze odhlédnout od toho, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěry poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti, její vůlí nebylo sjednat úvěry jako bezúplatné, neboť právě sjednaný souhrnný poplatek co do svého zbytku uměle navyšoval sjednaný úrok a spolu s ním byl zdrojem jejího zisku a bez jeho sjednání by zcela jistě k uzavření smluv a poskytnutí úvěru či půjčky nepřistoupila (nemělo by to pro ni z podnikatelského hlediska žádný přínos). Z těchto důvodů soud posoudil ujednání o smluvním úroku (a celém souhrnném poplatku) jako neoddělitelné od ostatního obsahu smluv a smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou v celém rozsahu. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022 sp. zn. )

19. K povaze souhrnného poplatku pak soud ještě uvádí následující. Souhrnný poplatek se skládá z částky 12 088 Kč představující úrok, z částky 1 500 Kč představující poplatek za administrativní činnost a z částky 4 143 Kč představující poplatek za službu „komfortní a flexibilní splácení“. Smlouva o půjčce je formulářová a hotovostní poskytnutí půjčky automaticky spojovala i s rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení za poplatek ve výši 4 143 Kč (téměř 28 % jistiny), které představovalo zejména hotovostní splácení úvěru v místě bydliště nebo na jiném místě dle požadavku zákazníka, případně možnost využití splátkových prázdnin (čl. 2.7. smluvních podmínek). Toto spojení však nemá zákonný ani racionální základ a představuje ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pouze úmyslné navyšování ceny poskytnutého úvěru. Je třeba přihlédnout k tomu, že u takto sjednaných smluv mají dlužníci pouze dvě volby, buď vyplacení půjčky bezhotovostně na účet do 3 kalendářních dnů po telefonickém kontaktování úvěrující společnosti zákazníka nebo vyplacení půjčky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, což je ale automaticky spojeno s doplňkovou službou „komfortního a flexibilního splácení“ za nikoli malý poplatek. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, neboť pokud žádají o úvěr, jsou zpravidla v tíživé životní situaci a peněžní prostředky potřebují okamžitě. Toto ujednání je tedy třeba rovněž považovat za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť není odůvodněné žádným plněním ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a ve své podstatě představuje poplatky za okamžité a hotovostní poskytnutí úvěru, stejně jako poplatek ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 11. 2015 č. j. ; k otázce platnosti těchto smluvních ujednání se v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 a bod I. Přílohy I. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/Es z 23. 4. 2008 musí být vykládaný v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny – tj. administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso).

20. S ohledem na shora uvedené, tedy neplatnost smlouvy o úvěru jako takové pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., dospěl soud k závěru, že věc je třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ke dni podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru) a žalovaný je tak povinen tyto peněžní prostředky v plné výši vrátit, a to s ohledem na postoupení pohledávky žalobkyni.

21. Protože žalovaný na jistinu ve výši 15 000 Kč zaplatil částku 7 000 Kč, vyhověl soud žalobě co do nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení dle a násl. o. z.. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s o. z. ve výši dle od datum do zaplacení. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou datum k zaplacení dlužné částky do 10 dnů, výzva se považuje za doručenou ve smyslu o. z. dne datum, od datum je žalovaný v prodlení s vrácením částky 8 000 Kč. Co do zbytku jistiny, poplatků, úroku a části úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle , (dále jen „ “), tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ve věci byl v převážné míře úspěšný žalovaný, který náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.