Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 184/2024-79
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 11 523,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níže se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 18,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níže se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 18,47 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. RČ, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr částku částka představující součet kapitalizovaných úroků ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 18,47 % ročně a částku za zpracování půjčky částka a částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky, poplatku a úroku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 18,47 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení byla pasivní, k nařízenému jednání se nedostavila.
3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně sdělila, že věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměru a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“ (výplatní pásky). Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
4. Z listin y označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že je rozvedená, se základním vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve formě spolubydlení, nevlastní vozidlo, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělník u společnosti právnická osoba. a její pravidelná čistá mzda činí částka, počet zdrojů příjmu žadatele je 1, další čisté příjmy domácnosti činí částka. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalované jsou částka, nemá interní ani externí splátky půjček, nemá kreditní kartu, spotřebitelský úvěr u jiné společnosti ani veden bankovní účet. Dle zákaznické karty bylo ověřeno zaměstnání, a to z 2 výplatních pásek z 7 a 8/2022.
5. Z listin y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že uvedeného dne žalovaná a věřitel podepsali listin u, v níž se věřitel zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala za tento úvěr zaplatit poplatek ve výši částka. Poplatek je dle smlouvy vypočten jako součet úroků ve výši částka, částka za zpracování spotřebitelského úvěru činí částka a částka za službu komfortního a flexibilního splácení činí částka. Žalovaná si sjednala rovněž službu doplňkového pojištění ve výši částka. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr v celkové výši částka při úrokové sazbě 86 % ročně vrátit v 52 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka bude činit částka. RPSN činí 221,19 %. Zároveň podpisem stvrdila, že jí byla částka částka poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy, tj. dne datum.
6. Z listin y označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně a věřitel podepsali listin u, v níž se věřitel zavázal převést na žalobkyni nezajištěné pohledávky za svými dlužníky vzniklé ze smluv o zápůjčce či smluv o spotřebitelském úvěru včetně příslušenství, žalobkyně se zavázala zaplatit věřiteli úplatu za podmínek sjednaných v této smlouvě. Z příloh k této smlouvě pak vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami byly i pohledávky za žalovaným označené číslem RČ. Smluvní strany si ujednaly, že postupitel (právní předchůdkyně žalobkyně) předá postupníkovi do 3 pracovních dní po zaplacení sjednané úplaty v elektronické podobě data obsažená v seznamu pohledávek a doplněná u jednotlivých pohledávek o další identifikační údaje dlužníka, výši pohledávky, rozpad celkové výše postoupené pohledávky na jednotlivé nároky k pohledávkám se vážícím a o platební historii dlužníka.
7. Z listin y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že žalované pohledávky za žalovaným byly postoupeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.
8. Z listin y označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaná u smlouvy č. RČ za období od datum až datum zaplatila celkem částka.
9. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že touto výzvou právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení částky částka nejpozději do datum.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
10. Dne datum došlo k postoupení žalovaných pohledávek ze společnosti Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem téhož dne. Věřitel a žalovaná podepsali dne datum smlouvu o zápůjčce číslo RČ, na základě které poskytl žalované úvěr v hotovosti ve výši částka. Součástí splátek bylo nejen vrácení zapůjčené částky, ale též částky ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 86 % ročně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení úvěru a komfortního splácení. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku v hotovosti v 52 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka bude činit částka. Žalovaná si sjednala rovněž službu doplňkového pojištění ve výši částka. Žalovaná věřiteli zaplatila celkem částka. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě informací sdělených žalovanou, že je rozvedená, se základním vzděláním, bez vyživovací povinnosti, bydlí ve formě spolubydlení, nevlastní vozidlo, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako dělník u společnosti právnická osoba. a její pravidelná čistá mzda činí částka, počet zdrojů příjmu žadatele je 1, další čisté příjmy domácnosti činí částka. V části zákaznické karty označené jako finanční výdaje je vyplněno, že měsíční odhadované výdaje žalované jsou částka, nemá interní ani externí splátky půjček, nemá kreditní kartu, spotřebitelský úvěr u jiné společnosti ani veden bankovní účet. Tyto skutečnosti nebyly nikterak doloženy a s výjimkou výše mzdy ani věřitelem ověřovány. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy ze dne datum uhradila celkem částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
17. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V první řadě soud konstatuje, že aktivní legitimace žalobkyně je v řízení dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně (respektive věřitel) dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětné úvěry. V řízení bylo prokázáno, že věřitel při posuzování schopnosti žalované úvěr splatit pracoval s údaji sdělenými žalovanou, avšak tyto si ověřil pouze v omezené míře, a sice pouze částečně příjmovou stránku. Věřitel si zejména nijak neověřil jiné příjmy žalované ve výši částka ani výdaje žalované, zda žalovanou uváděné údaje odpovídají skutečnosti a věřitelem vypočtená částka, s níž žalovaná měsíčně měla volně disponovat, je vůbec reálná. Ačkoliv v žádosti o úvěr je uvedeno že si vyžádal potvrzení o příjmu žalované, soudu tyto doklady žalobkyně nedoložila. Žalobkyně soudu nedoložila ani to, že by si věřitel prověřil žalovanou prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Dle soudu tak nemohl mít věřitel ucelený přehled o životní a majetkové situaci žalované. Pokud žalobkyně vycházela z takto neúplných, rozporných a nijak nedoložených údajů, nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle § 87 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Co se týče zúčtování vzájemných plnění z neplatné smlouvy Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3008/2007 , konstatoval, že „byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Jestliže tedy jde o vrácení vzájemných peněžitých plnění z neplatné smlouvy, je třeba po vzájemném zúčtování těchto plnění uložit plnění rozdílu jednomu z účastníků“. Tento závěr pak Nejvyšší soud rozvedl v rozhodnutí ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 33 Cdo 23/2016 , tak, že toto ustanovení „zakotvuje vzájemnou vázanost práv a povinností účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy; nárok každé ze smluvních stran na vrácení plnění, které poskytla, je nárokem ze zákona podmíněným její povinností vrátit to, co podle smlouvy přijala, druhé smluvní straně. Protože práva a povinnosti každého z účastníků neplatné nebo zrušené smlouvy jsou vzájemně podmíněny, platí, že uplatnění a uspokojení práva jedné ze stran na vrácení plnění z takové smlouvy je vázáno na uspokojení obdobného práva druhé smluvní strany; jinak řečeno, povinnost jednoho subjektu plnit (vrátit přijaté plnění) je vázána na tutéž povinnost subjektu druhého. Vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy je každá její strana oprávněna požadovat po druhé smluvní straně jen tehdy, jestliže již sama vrátila nebo současně s uplatněním svého práva vrací či nabídne vrácení všeho, co sama podle této smlouvy přijala“ (obdobně rozhodnutí Finančního arbitra č. j. FA/SR/SU/525/2017-1). V řízení bylo prokázáno, že věřitel žalované dne datum poskytl částku částka a žalovaná věřiteli vrátila pouze částku částka. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalobkyni uhradila více. Zbývající jistina, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit tak činí částku částka.
20. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
21. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na zaplacení poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků. Žalobkyni i s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení ve výroku III bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala k okamžiku podání žaloby. S ohledem na to, že v řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.