Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 241/2024-22
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 11 174,01 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 680 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 104,81 Kč a se zákonným úrokem ve výši 7,5 % ročně z částky 3 680 Kč odAnonymizováno28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 7 494,01 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 115,28 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 117,90 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 997,59 Kč a co do úroku ve výši 21 % ročně z částky 6 102,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 680 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 104,81 Kč a se zákonným úrokem ve výši 7,5 % ročně z částky 3 680 Kč od, Anonymizováno, 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 7 494,01 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 115,28 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 117,90 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 997,59 Kč a co do úroku ve výši 21 % ročně z částky 6 102,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 28.6.2024 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba IČO: IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne 30. 4. 2011 k uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 524 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 049 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 710 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 276 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 6. 2012. Poslední příslušná splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 23. 2. 2012 žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5 320 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými, ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni jako na nového věřitele, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 174,01 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 102,40 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 071,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 117,90 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 220,09 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 102,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 102,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 14 117,90 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 21 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 102,40 Kč od 18. 11. 2012 tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data 27. 9. 2023. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 5 220,09 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 102,40 Kč od 1. 7. 2012, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 27. 9. 2023.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 4. 2011 smlouvu o půjčce, na základě které obdržel žalovaný téhož dne hotovost ve výši 9 000 Kč a zavázal se k zaplacení poplatku ve výši 7 524 Kč celkově tak měl zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně 16 524 Kč
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 30. 4. 2011 soud zjistil, že žalovaný se částku ve výši 16 524 Kč zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 276 Kč, když poslední splátka činila 240 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy č. 1 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným registrovanou pod číslem hodnotaAnonymizovánona žalobkyni s účinností ke dni 27. 9. 2023.
6. Dopisem ze dne 29. 9. 2023, který byl podán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo hodnota, včetně příslušenství této pohledávky na žalobkyni. Zároveň žalovaného vyzvala, aby dluh ve výši 11 204 Kč uhradil pod variabilním symbolem var. symbol na účet ve výzvě uvedený do 10 dnů od data doručení dopisu.
7. Ze zákaznické karty ze dne 30. 4. 2011 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má u právní předchůdkyně žalobkyně další úvěr, důvodem půjčky jsou děti, nevlastní žádné vozidlo, pracuje na hlavní pracovní poměr za mzdu 15 417 Kč měsíčně jako dělník-střihač.
8. Ze zákaznické karty ze dne 30. 4. 2011 soud zjistil, že běžné měsíční výdaje domácnosti žalovaného činily na nájmu 4 742 Kč, na telefon 200 Kč a na splátky půjček a popřípadě výživného 2 646 Kč měsíčně a na domácnost 8 000 Kč. Celkem výdaje domácnosti činily 15 588 Kč. Další příjmy domácnosti činily 5 557 Kč, aniž by bylo uvedeno, od koho tyto příjmy pocházejí. Žalovaný neuvedl, že je ženatý.
9. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně v roce 2011 půjčku/úvěr ve výši 9 000 Kč v hotovosti, uhradil splátkami na základě tvrzení žalobkyně částku 5 320 Kč a v roce 2023 převedla právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s údaji získanými od žalovaného, které nijak neověřovala. Vycházela z toho, že žalovaný má k dispozici 5 386 Kč volných prostředků, aby jí půjčku zaplatil. Zda tomu tak ve skutečnosti bylo neprověřovala a o další stránky úvěruschopnosti žalovaného se nezajímala (např. lustrace v NRKI a BRKI v CEE a v insolvenčním rejstříku).
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Po právní stránce je na daný případ třeba aplikovat ust. §§ 52 a násl. z.č. 40/1964 Sb. účinného v době sjednání smlouvy, tj. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) Podle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.
11. Podle ust. § 52 odst. 2 obč. zák. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
12. Podle ust. § 52 odst. 3 obč. zák. spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
13. Podle §§ 657 a násl. obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí stanovené doby věci stejného druhu. Zákon pamatuje na možnost sjednání úroků v ust. § 658 odst, 1 obč.zák. dikcí: Při půjčce peněžité, lze dohodnout úroky.
14. V době poskytnutí půjčky žalovanému byl účinný zákon č. 145/2010 Sb. Tento zákon stanovil pro poskytovatele úvěru – věřitele povinnost zkoumat, zda spotřebitel bude schopen za podmínek stanovených smlouvou o úvěru či půjčce splnit svůj závazek ze smlouvy vzhledem ke svým poměrům majetkovým, výdělkovým, osobním nebo ve vztahu ke svým dalším závazkům bez sankce neplatnosti smlouvy pro nesplnění této zákonné povinnosti.
15. Podle ust. § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. účinného v době sjednání smlouvy o půjčce, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
16. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
17. Ústavní soud mimo jiné vyslovil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp zn. III ÚS 4129/18 , názor, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v některém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Nerespektování tohoto požadavku může mít vážné důsledky, které působí proti smyslu ochrany spotřebitele, neboť v konečném důsledku vedou k riziku nadměrného zadlužování a platební neschopnosti a mohu být, a v řadě případů skutečně také jsou, příčinami řady protispolečenských jevů, jako je rozpad rodiny, ztráta bydlení nebo vznik závislostí (zejména závislost na pomoci ze strany státní sociální podpory). Dluhovou pastí jsou tak ohroženy zejména osoby, jejichž výše volných finančních prostředků (po odečtení nezbytných výdajů na živobytí z pravidelných příjmů) se blíží hranici životního minima. Uvedený názor má ještě další rovinu a sice tu, že naprosto přehlíží a vylučuje rizikovost při úvěrování. Za neexistence ,,potřeby se rozhodovat“ komu úvěr poskytnout a komu už nikoliv, lze prostřednictvím státní moci získat z jakkoliv rizikového obchodu zisk, o čemž svědčí i tento případ, kdy je v roce 2023 obchodovatelná pohledávka, jejíž splatnost nastala v únoru 2012. Ochrana spotřebitele by měla být důsledně uplatňována i tam, kde vývoj na trhu úvěrových produktů neměl v důsledku zastaralosti právní úpravy (z.č. 145/2010 Sb. ve znění před 24.2.2013) svůj vyvažující aspekt a posunul by zmíněné podnikání do budoucna do podoby tzv. ,,obchodu s bídou“.
18. Ze všech shora uvedených důvodů se soud domnívá, že by smlouva o půjčce v důsledku přímé aplikace výše citovaného nálezu Ústavního soudu za současné aplikace ust. § 39 obč. zák. měla být považována za neplatnou, neboť se příčí dobrým mravům, že smlouva o půjčce byla uzavřena s někým, jehož poměry nebyly dostatečně a pravdivě známy a nedostatek informací na počátku způsobil, že žalovaný zaplatil pouze část půjčky a úroků z ní. Soud vycházel z toho, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně 7 000 Kč a zaplatil 4 215 Kč.
19. Podle ust. § 451 odst.1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
20. Podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
21. Aplikací výše uvedených norem soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 680 Kč, zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 3 104,81Kč za období od 1.7.2012 do 27.9.2023 z částky 3 680Kč a úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 680 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Výrokem II. pak soud aplikací shora zmíněného Ústavního nálezu a § 39 obč. zák. zamítl nároky v něm uvedené, neboť vyplývaly z neplatně sjednané smlouvy.
22. Podle ust. § 559 odst. 1 obč. zák. dluh zanikne splněním. Žalovaný byl v řízení nečinný, soud měl tedy za to, že od roku 2012 do rozhodnutí soudu dluh právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradil.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb.