Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 210/2024-120
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 23 220 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro částku 8 220 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z 21 000 Kč od 2. 1. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro částku 8 220 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z 21 000 Kč od 2. 1. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou s žalovanou sjednala 29. 8. 2023 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku www.Anonymizováno.cz, na základě které žalované bezhotovostně poskytla 15 000 Kč. Před sjednáním smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, a to lustrací v dostupných rejstřících, vycházela z žalovanou sdělených údajů, výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, učinila kontrolu předložených dokladů, přitom měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalované za dobu od 31. 3. 2023 do 25. 8. 2023. Mezi stranami byla sjednána úroková sazba 40 % p. m., pro případ prodlení smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením, ke dni 29. 12. 2023 celou dlužnou částku zesplatnila. Žalovaná ničeho nezaplatila. Žalobkyně požaduje 15 000 Kč a sjednaný úrok za dobu jednoho měsíce, tj. 6 000 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od 2. 1. 2024 do 29. 5. 2024, celkem 2 220 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Sdělením právnická osoba., soud zjistil, že bankovní účet č. č. účtu patří žalované (byl otevřen 3. 3. 2023). Žalobkyně doložila výpis z tohoto účtu za dobu od 31. 3. 2023 do 25. 8. 2023. Z pohybu peněžních prostředků na tomto účtu za dobu od 31. 3. 2023 do 31. 12. 2023 (jak byl vyžádán soudem) je zjevné, že za pouhých 9 měsíců činily celkové příjmy 600 112 Kč, celkové výdaje 600 288,69 Kč, konečný zůstatek je „mínus 176,69 Kč“. Žalovaná měla po celou dobu pravidelný příjem, a to starobní a vdovský důchod (cca 14 000 Kč až 15 000 Kč), dále příspěvek na péči (cca 4 400 Kč), současně se žalovaná příležitostně věnuje hazardním hrám (právnická osoba.), příležitostně si obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (právnická osoba, právnická osoba, proplacení prostřednictvím právnická osoba). Obdobné plyne z výpisu za dobu od 1. 1. 2024 do 10. 9. 2024, celkové příjmy 122 889 Kč, celkové výdaje 123 962,50 Kč, zůstatek „mínus 1 250,19 Kč“.
5. V žádosti o spotřebitelský úvěr pod č. hodnota jsou zaznamenány osobní údaje k žalované vč. telefonního čísla, emailové adresy, dále je zde zaznamenáno, že je žalovaná vdova, způsob bydlení „jiné“ (bez bližšího uvedení), má základní vzdělání, je důchodkyně, její měsíční příjem je 14 605 Kč a měsíční výdaje 4 860 Kč. Není v exekuci ani v insolvenci.
6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že není žalovanou nijak podepsána, ačkoliv na první straně smlouvy je žalovaná identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm, číslem bankovního účtu, emailem a telefonem. Smlouva je datována 29. 8. 2023. Dle textu smlouvy se jedná o smlouvu formulářového typu, která je předpřipravena žalobkyní, coby úvěrujícím, a dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované, coby úvěrované, revolvingový nezajištěný, bezhotovostní, neúčelový úvěr 20 000 Kč s úrokem 40 % měsíčně, na dobu neurčitou, přičemž povinností úvěrované je splácet pravidelně měsíčně sjednaný úrok, k 28. dni měsíce. Jistina může být splacena zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně (čl. 4. 2 c). V případě, že bude úvěrovaná v prodlení se splácením po dobu delší dvou kalendářních měsíců, stává se celý dluh bez dalšího splatným. Žalobkyně doložila všeobecné obchodní podmínky, zejména s odkazem na čl. 10, dle kterého klient prohlašuje skutečnosti k jím uváděným údajům.
7. Žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalované, kopii zdravotní kartičky žalované a oznámení ze dne 10. 5. 2023 o výměře důchodu ve výši 14 605 Kč měsíčně.
8. Dle potvrzení o platbě žalobkyně žalované poskytla 15 000 Kč.
9. Dopisem ze dne 29. 12. 2023 žalobkyně žalované oznámila zesplatnění celé dlužné částky ze sjednaného úvěru.
10. Dopisem ze dne 29. 5. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).
11. Činností soudu bylo zjištěno, že žalovaná pobírá příspěvek na péči, je držitelkou průkazu podezřelý výraz). Od 7. 10. 2020 byly u žalované uznány jako nezvládnuté Anonymizováno, ve Anonymizováno. stupni.
12. Závazkový vztah, vzniklý dne 29. 8. 2023 mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
13. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.
14. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.
16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.
21. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se nabízel § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Soud má za to, že žalobkyně žalované poskytla dne 29. 8. 2023 bezhotovostně převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu částku 15 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru č. hodnota (s ohledem na dále uvedené se soud pro nadbytečnost nezabýval způsobem, jakým byla smlouva za žalovanou podepsána, jakým způsobem žalovaná projevila se všemi ujednáními smlouvy souhlas a byla s nimi seznámena). Smlouva o úvěru je formulářového typu, která je předpřipravena úvěrujícím, spotřebitel, coby úvěrovaný, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 an. o. z., o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, a dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti plnila toliko pro formu, resp. údaje, se kterými se spokojila, byly kusé a na základě nich nemohla dojít k závěru, že se jedná o osobu solventní, resp. poskytla žalované předmětný úvěr, ačkoliv byly dány důvodné pochybnosti o její osobnosti a o její schopnosti uvedený úvěr splácet. Pokud vycházela z výpisu z bankovního účtu žalované za dobu od 31. 3. 2023 do 25. 8. 2023 má soud za to, že právě pohyb peněžních prostředků na tomto účtu vypovídá o tom, že žalovaná nebyla v době jednání úvěru v dostatečně dobré finanční situaci a nebyla schopna sjednané měsíční splátky ve výši sjednaného úroku 40 % p. m. splácet, navíc se věnovala příležitostně hazardním hrám a její měsíční výdaje přesahovaly měsíční příjem, který představoval důchod a příspěvek na péči. Dále bylo z tohoto výpisu zřejmé, že čerpá i jiné úvěry. Za takové situace nemá stran posouzení úvěruschopnosti zásadní význam, pokud prošla lustracemi v rejstřících (avšak tyto lustrace žalobkyně nedoložila). Soud dále dodává, že žalobkyně nemohla vycházet z měsíčních výdajů 4 860 Kč, jak byly uvedeny v žádosti, když z výpisu z bankovního účtu plynuly měsíční výdaje v mnohem vyšších částkách. V takové situaci měla žalobkyně vyžadovat pro splnění její zákonné povinnosti od žalované další listiny dokládající její majetkovou situaci, avšak žádné jiné listiny ohledně plnění této zákonné povinnosti žalobkyně neoznačila k důkazu a ani nedoložila. Resp. neměla v takovém případě předmětný úvěr poskytnout. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (smluvní pokuta, úroky z úvěru). Tím však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. Žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč, žalovaná ničeho nevrátila. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 15 000 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalované ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).
25. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). S ohledem na uvedené je zjevné, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 56 %, v rozsahu 44 % byla úspěšná žalovaná. Při zohlednění tohoto 12% rozdílu a s ohledem na předmět tohoto řízení soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.