Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 203/2024-130
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 16 006,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 295,29 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro 3 711,27 Kč, kapitalizovaný úrok 5 072,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 077,21 Kč, 30% úrok ročně z 13 175,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a 11,75% úrok z prodlení ročně z 13 775,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 295,29 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro 3 711,27 Kč, kapitalizovaný úrok 5 072,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 077,21 Kč, 30% úrok ročně z 13 175,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a 11,75% úrok z prodlení ročně z 13 775,35 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 16 006,56 Kč (z toho dlužná jistina úvěru 13 175,35 Kč a dlužný poplatek 600 Kč, úrok z úvěru ke dni zesplatnění 2 231,21) s 30% úrokem ročně z 13 175,35 Kč od 23. 6. 2022 do zaplacení, přičemž v období od 23. 6. 2022 do 27. 9. 2023 tento kapitalizovala na 5 072,51 Kč, dále s 11,75% úrokem z prodlení ročně z 13 775,35 Kč od 23. 6. 2022 do zaplacení, v době od 23. 6. 2022 do 27. 9. 2023 jej kapitalizovala na 2 077,21 Kč, jakožto dluhu žalovaného ze spotřebitelského úvěru č. hodnota, který žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, dne 20. 12. 2021. Na základě této smlouvy právnická osoba, poskytla žalovanému bezhotovostně bezúčelově 15 000 Kč, převodem na bankovní účet č. č. účtu. Smlouva byla sjednána prostředky komunikace na dálku (www.Anonymizováno.cz). Žalovaný plnil pouze částečně a to 2 704,71 Kč (v době do 21. 9. 2023). K zesplatnění celé dlužné částky došlo ke dni 22. 6. 2023 (tomu předcházela výzva ze dne 28. 4. 2022 upozorňující na zesplatnění celé dlužné částky). Žalobkyně sdělila, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, když její právní předchůdce vycházel ze sociálních a demografických dat, z interních databází a externích registrů, kontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný doložil doklady, zejména výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. právnická osoba, zhodnotila pohyb peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného, tím získala ucelenou informaci o jeho finanční situaci, na základě uvedeného dospěla k závěru, že je žalovaný dostatečně solventní. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Žalobkyně doložila listinu, označenou jako osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. hodnota s datem 20. 12. 2021, dle které je věřitelem právnická osoba, zákazníkem je žalovaný, a dle které mezi nimi došlo ke sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které se právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč, jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného limitu (tj. 15 000 Kč), smlouva je sjednána na dobu neurčitou, splatnost minimální měsíční splátky je 24. den v měsíci, kdy zákazník je povinen platit minimální měsíční splátky a to až do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Kolik má být žalovaným měsíčně uhrazeno, mu bude sděleno v rozpise plateb každý měsíc samostatně, rozpis plateb bude dostupný online na účtu zákazníka Anonymizováno (www.Anonymizováno.cz). Dále je zde uvedena roční úroková sazba 60 %. Pokud bude jednorázově čerpáno 15 000 Kč, bude žalovaný splácet vyčerpané peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k čerpání. Na této listině není žádný podpis či údaj zaznamenávající projev vůle žalovaného (ani za právnická osoba, ani za žalovaného). Obdobné informace jsou obsaženy ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, které nejsou nijak podepsány. Žalobkyně doložila smluvní podmínky, které také nejsou nijak podepsány. Čl. 2 upravuje způsob sjednání smlouvy, čl. 8 úroky a poplatky. Čl. 11.3 obsahuje možnost zesplatnění celé dlužné částky v případě prodlení žalovaného se splácením.
5. Žalobkyně dále doložila oboustrannou kopii občanského průkazu žalovaného. Současně s fotografií samotného žalovaného držícího občanský průkaz.
6. Dle přehledu splácení k tomuto úvěru žalovaný čerpal 20. 12. 2021 částku 15 000 Kč (toto potvrzuje také listina na č. l. 97 potvrzení o provedení transakce), dne 7. 2. 2022 uhradil 964,71 Kč, dne 7. 3. 2022 uhradil 1 703 Kč, dne 8. 3. 2022 uhradil 37 Kč, tj. celkem 2 704,71 Kč. Ničeho více neuhradil.
7. Dopisem ze dne 28. 4. 2022 byl žalovaný upozorněn na dlužnou částku po splatnosti a vyzván k její úhradě s tím, že nebude-li uhrazena, dojde k zesplatnění celé dlužné částky.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, kterou uzavřela společnost právnická osoba, a žalobkyně, byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni (v příloze smlouvy je uvedena tato pohledávka, označená číslem původní smlouvy a žalovaným), postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023 (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).
9. Dopisem ze dne 15. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).
10. Ve vztahu k doručování žalovanému žalobkyně doložila listiny na č. l. 98 (čestné prohlášení jednatelů právnická osoba), čestné prohlášení právnická osoba, jednatele Anonymizováno, včetně tabulky, která na č. řádku 296 obsahuje prohlášení k doručování žalovanému.
11. Sdělením právnická osoba., bylo zjištěno, že bankovní účet č. č. účtu je osobním bankovním účtem žalovaného, byl zřízen 26. 11. 2018 a je stále aktivní. Z výpisu k tomuto bankovnímu účtu za dobu 7 – 12/2021 (tj. dobu 6 měsíců předcházející sjednání úvěru, jak je žalován), soud zjistil, že žalovaný si opakovaně obstarával peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, dne 23. 7. 2021 příchozí částka 3 000 Kč od právnická osoba., dne 29. 7. 2021 příchozí částka 5 000 Kč od právnická osoba, dne 10. 8. 2021 příchozí částka 10 000 Kč od právnická osoba, dne 11. 8. 2021 příchozí částka 40 000 Kč od právnická osoba., dne 24. 8. 2021 příchozí částka 5 000 Kč od právnická osoba., dne 25. 8. 2021 příchozí částka 8 000 Kč od právnická osoba, dne 9. 9. 2021 příchozí částka 9 700 Kč od právnická osoba, dne 9. 9. 2021 příchozí částka 6 000 Kč od právnická osoba., dne 8. 10. 2021 příchozí částka 6 000 Kč od právnická osoba., dne 11. 10. 2021 příchozí částka 10 000 Kč od právnická osoba, dne 9. 11. 2021 příchozí částka 7 000 Kč od právnická osoba., dne 10. 12. 2021 příchozí částka 9 700 Kč od právnická osoba, dne 13. 12. 2021 příchozí částka 7 000 Kč od právnická osoba. Následně dne 20. 12. 2021 příchozí částka 15 000 Kč od právnická osoba (to je částka jistiny, jak je žalováno). Z tohoto výpisu soud současně zjistil, že žalovaný se pravidelně věnoval hazardním hrám (sázení).
12. Sdělením právnická osoba. soud zjistil, že žalovaný je registrovaným klientem, v roce 2021 prosázel celkem 141 160 Kč.
13. Závazkový vztah, vzniklý dne 20. 12. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
14. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.
15. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
16. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.
17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.
22. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
24. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
26. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále za to, že žalovaný s právnická osoba, sjednal smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (s ohledem na závěry dále se soud nezabýval platností kontraktačního procesu), na základě které právnická osoba, poskytla dne 20. 12. 2021 bezhotovostně převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, částku 15 000 Kč. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z unijních předpisů. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní (s ohledem na judikaturu), ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Žalobkyně v tomto ohledu uvedla toliko obecná tvrzení, ničeho nedoložila. Pokud žalobkyně uvedla, že vycházela zejména ze zhodnocení pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného (který nedoložila), pak soud dodává, že z pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného za dobu 6 měsíců předcházejících sjednání samotného úvěru (jak byl vyžádán soudem) je zřejmé, že žalovaný byl nepochybně nesolventní, když si pravidelně obstarával peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a navíc se pravidelně věnoval hazardním hrám (soud odkazuje na odst. 11 a 12 tohoto odůvodnění). Soud má za to, že právnická osoba, nedostál zákonné povinnosti, když úvěr poskytl zjevně nesolventní osobě. Soud má současně pochybnost nad plněním této zákonné povinnosti úvěrujícím s ohledem na velmi obecná tvrzení žalobkyně. Navíc pokud není žalobkyně schopna doložit kopie dokladů (byť je toto její zákonnou povinností § 78 zákona č. 257/2016 Sb.), je pochybné, nakolik byly skutečně žalovaným doloženy a co z nich mohlo být zjištěno. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Tím však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Platby realizované žalovaným, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč, žalovaný uhradil 2 704,71 Kč, tuto částku soud započetl oproti 15 000 Kč. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 12 295,29 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalovaného ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).
27. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na uvedené je zjevné, že byl převážně úspěšný žalovaný (a to v rozsahu 60 %). Protože žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.