Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 297/2024-33
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Bártovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 11 809 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 4 285 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 7 524 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 428,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 478,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,5 % z částky 6 431,92 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ze částky 2 146 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a úroku ve výši 21 % z částky 6 431,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 4 285 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ohledně částky 7 524 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 428,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 478,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,5 % z částky 6 431,92 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ze částky 2 146 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a úroku ve výši 21 % z částky 6 431,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností ke dni 27. 9. 2023, je právním nástupcem společnosti právnická osoba Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce uzavřel dne 24. 6. 2011 se žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 7 524 Kč, která představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 149 Kč s úrokovou sazbou 21 %, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 710 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 276 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 8. 2012. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 19. 2. 2018. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku 4 715 Kč, z toho 2 146,92 Kč bylo použito na poplatek a 2 568,08 Kč na částečnou úhradu jistiny. Žalovaná dlužná jistina činí 6 431,92 Kč, poplatek 5 377,08 Kč, dále žalobkyně požaduje úroky z prodlení a smluvní úrok.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet půjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Právní předchůdce žalobkyně ověřil majetkovou situaci žalovaného z výměru sociální podpory, z pracovní smlouvy, z výplatních pásek, nájemní /podnájemní smlouvy a ze složenek. Současně si ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Měsíční příjem žalovaného činil 22 570 Kč, neměl vyživovací povinnost, neměl úvěr ani půjčku u jiné společnosti, a proto právní předchůdce žalobkyně dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet půjčku je dostatečná. Teprve po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena Smlouva. Žalobkyně poukázala na to, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a s nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. Žalobkyně zdůraznila, že předmětná smlouva byla uzavřena před 24. 2. 2013, tedy před dnem nabytí účinnosti zákona číslo 43/2013 Sb. , a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 24. 6. 2011 č. hodnota soud zjistil, že se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 9 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem v částce 7 524 Kč, poplatek byl vypočten jako součet následujících položek: úroků ve výši 1 149 Kč ve výši 21 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 710 Kč, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč. Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku 16 524 Kč, a to v pravidelných šedesáti týdenních splátkách po 276 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Ze znění smlouvy je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr v hotovosti v den podpisu smlouvy. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem 4 715 Kč. Ze zákaznické karty vztahující se ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník v právnická osoba. s měsíčním příjmem ze zaměstnání ve výši 18 150 Kč, pobírá dávky ve výši 2 020 Kč, příjem z brigády ve výši 2 400 měsíčně, platí nájem ve výši 4 000 Kč měsíčně, telefon ve výši 600 Kč a půjčku/výživné ve výši 864 Kč. Výdaje na domácnost byly uvedeny ve výši 8 000 K, výdaje celkem 13 464 Kč. Žalovaný k prokázání příjmů a výdajů doložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, výměr podpory, nájemní smlouvu a složenky.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 21. 9. 2023 včetně přílohy (strana 71 seznamu postoupených pohledávek) je zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023 je zřejmé, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, žalovaný byl vyzván k úhradě částky 11 809 Kč s příslušenstvím do 10 dnů od doručení oznámení. Odeslání oznámení žalovanému bylo doloženo příslušným podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023.
6. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), podle něhož smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Aktivní legitimace žalobkyně je dána § 524 odst. 1 , 2 obč. zák. Žalovaný při uzavírání Smlouvy vystupoval jako spotřebitel, na Smlouva o půjčce se proto s ohledem na den jejího uzavření 24. 6. 2011 vztahuje zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud se zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně řádně posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce řádně posoudil schopnost žalovaného splácet půjčku dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , jeho příjmy a výdaje posoudil podle údajů tvrzených žalovaným, které ověřil oproti předloženým dokladům, tj. oproti pracovní smlouvě, výplatním páskám, nájemní smlouvě a dokladech o platbách.
7. Soud se dále z úřední povinnosti zabýval tím, zda jsou smluvní ujednání v souladu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 21 % ročně z jistiny ve výši 9 000 Kč a dále poplatky, konkrétně poplatek za administrativní činnost ve výši 1 710 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 4 665 Kč, žalovaný se tedy kromě jistiny ve výši 9 000 Kč zavázal uhradit částku 7 524 Kč. Takový poplatek má soud ve shodě s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. března 2019 č.j. 26 ICm 2856/2016 -22 za skrytý úrok, což vede k podstatnému navýšení celkové roční procentní sazby nákladů. Za situace, kdy žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a ten zavázal se vedle jistiny vrátit finanční prostředky ve výši 7 524 Kč jako odměnu poskytovateli úvěru, má soud za to, že takto vysoké faktické úroky (úrok + poplatek), jsou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. Neúměrnou míru zatížení žalovaného jako spotřebitele lze dovodit i RPSN 63,91 % ročně. Ohledně závěru o neplatnosti smluvních ujednání o výši úroků pro rozpor s dobrými mravy soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, zejména pak na rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 1484/2024 , 20 Cdo 474/2006 , sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 . Soud dále odkazuje rovněž na nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 3194/18 , v němž Ústavní soud dovodil, že v případě naprosto zjevného nesouladu plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno ani to, že tato okolnost může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Následně Nejvyšší soud uzavřel v rozhodnutích sp. zn. 20 Cdo 1857/2019 , 20 Cdo 3811/2019 a 20 Cdo 75/2020 , že je-li exekučním titulem přiznané plněné ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k neúměrnému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. i bez návrhu povinného. Lze-li dle shora citovaného nálezu Ústavního soudu a judikatury Nejvyššího soudu z důvodu rozporu smluvních ujednání spotřebitelských smluv s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele zastavit exekuci, tím spíše je třeba zabývat se platností smlouvy již v nalézacím řízení.
8. V tomto konkrétním případě je ve Smlouvě označena jako úrok pouze částka 1 149 Kč, zbytek do částky 7 524 Kč je rozdělen mezi poplatky za administrativní činnost v částce 1 710 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 665 Kč. Celková míra úrokového zatížení v případě Smlouvy přesahovala 60 % ročně. Podle obecně známých a veřejně dostupných statistických údajů shromážděných Českou národní bankou v databázi ARAD činila v červnu roku 2011 obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na bydlení a spotřebu 13,77 % ročně, z čehož vyplývá, že sazba úroků včetně poplatků Smlouvy několikanásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu v daném období poskytovanou bankovními institucemi. Ze Smlouvy není možné dovodit, jaké konkrétní služby měly být za uvedené poplatky žalovanému poskytnuty, z obsahu smlouvy nevyplývá důvod výše jednotlivých poplatků. Poplatek za administrativní činnost ve výši 1 710 Kč (tj. cca 12 % poskytnuté jistiny) a zejména pak poplatek za hotovostní platby ve výši 4 665 Kč, tj. téměř 52 % poskytnuté jistiny, neodpovídá reálným nákladům, které právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru s uzavřením Smlouvy měl a mohl mít. Administrativní činnost právního předchůdce, včetně hotovostního režimu výběru, jsou činnosti automatizované a nikterak složité. Skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, nýbrž navýšení smluvního úroku. Soud proto tyto poplatky považuje za skrytý úrok, jak bylo uvedeno již shora. Jednotlivá ujednání ohledně úroků a poplatků nelze od dalších ujednání oddělit pro jejich vzájemnou provázanost, výše shora uvedených administrativních poplatků byla promítnuta do výše týdenních splátek, které byl žalovaný povinen dle Smlouvy platit. Za této situace dospěl soud k závěru, že Smlouva je pro ujednání o poplatku, zahrnující úrok a poplatky, které je neoddělitelné od ostatních ujednání, když bez takto sjednaných úroků a poplatků by právní předchůdce žalobkyně Smlouvu neuzavřel, pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. neplatná.
9. Podle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
10. Vzhledem k závěru o neplatnosti Smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, dospěl soud k závěru, že žalovaný se na úkor právního předchůdce ve smyslu § 451 obč. zák. bezdůvodně obohatil, a je proto povinen vydat to, o co se obohatil, tedy poskytnuté nevrácené finanční prostředky. Žalovanému byla poskytnuta částka 9 000 Kč, zaplatil částku 4 715 Kč, je proto povinen zaplatit žalobkyni coby právní nástupkyni poskytovatele půjčky částku 4 285 Kč. Současně je žalovaný v prodlení se zaplacením dluhu dle § 517 odst. 2 obč. zák., a to ode dne 14. 11. 2023, neboť byla vyzván k úhradě dlužné částky v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení. Výzva byla dána na poštu k doručení dle podacího lístku dne 27. 10. 2023, dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 1. 11. 2023. Lhůta k plnění uplynula v pondělí dne 13. 11. 2023 a žalovaný je proto v prodlení od 14. 11. 2023. Výši úroků z prodlení soud stanovil podle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku, tedy ohledně částky 7 524 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 428,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 478,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,5 % z částky 6 431,92 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ze částky 2 146 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a úroku ve výši 21 % z částky 6 431,92 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 dost. 1 o.s.ř. a contrario. Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch. Měl by proto právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že mu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud mu náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.