Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 76/2021-89

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 286 807,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 280 000 Kč s příslušenstvím, představujícím roční úrok z prodlení z uvedené částky ve výši 8,25 % od 6. 11. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se pro částku 6 807,17 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni částku 58 448,40 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 280 000 Kč s příslušenstvím, představujícím roční úrok z prodlení z uvedené částky ve výši 8,25 % od 6. 11. 2020 do zaplacení.II. Žaloba se pro částku 6 807,17 Kč zamítá.III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni částku 58 448,40 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 286 807,17 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce s registračním číslem 10346/2019/01. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná se společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) výše uvedenou smlouvu pod registračním číslem 10346/2019/01, na základě které poskytla žalované úvěr v celkové výši 280 000 Kč, který byl čerpán jednorázově dne 25. 7. 2019, a to za účelem řešení bytové potřeby žalované (modernizace rodinného domu s adresa. Žalovaná na základě smlouvy měla právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem 5,69 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 1 330 Kč a vkládat na účet stavebního spoření peněžní prostředky ve výši 840 Kč měsíčně, obojí nejpozději k 25. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vyhodnocením informací získaných z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází a z informací poskytnutých žalovanou. Konkrétně právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, která uvedla, že bydlí u rodičů/rodinných příslušníků, neplatí výživné, má čistý měsíční příjem 18 500 Kč a jejím jediným závazkem byla splátka 1 800 Kč měsíčně. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek a zároveň ji upozornila, že pokud je neuhradí, dojde k zesplatnění všech zbývajících splátek. Jelikož žalovaná ničeho neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně neuhrazenou část úvěru zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky 286 807,17 Kč nejpozději do 5. 11. 2020. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 280 000 Kč, obchodního úroku ve výši 6 582,17 Kč a úhrad dle sazebníku ve výši 225 Kč (úhrad za výzvu ke splacení dluhu ve výši 130 Kč a poplatku za vedení účtu ve výš 95 Kč). Příslušenství žalované částky odpovídá zákonnému úroku z prodlení z žalované částky za období od 6. 11. 2020 do zaplacení.

2. Po podání žaloby postoupila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou pohledávku na žalobkyni, o procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 23. 2. 2024, č. j. -75.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy registrační č. 10346/2019/01 ze dne 24. 7. 2019 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout k její žádosti peněžní prostředky ve výši 280 000 Kč za účelem modernizace rodinného domu a žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem s úrokovou sazbou 5,69 % ročně.

6. Z žádosti o poskytnutí úvěru k nové smlouvě o stavebním spoření ze dne 15. 7. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že v době žádosti byla svobodná, bydlela u rodičů, rodinných příslušníků. Její průměrná čistá mzda u společnosti právnická osoba činí 18 500 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má závazek ve výši 36 000 Kč se splátkou 1 800 Kč měsíčně.

7. Z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba potvrdila, že žalovaná byla ke dni potvrzení v zaměstnaneckém poměru na pozici servírka na dobu neurčitou. Její čistý měsíční příjem za období od 1. 4. 2019 do 30. 6. 2019 činil 18 505 Kč.

8. Z transakční historie bylo soudem zjištěno, že dne 25. 7. 2019 čerpala žalovaná úvěr ve výši 280 000 Kč.

9. Z výzvy k úhradě dlužných částek a vkladů před zesplatněním úvěru ze dne 11. 8. 2000 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím emailu výzvu k úhradě, ve které stanovila lhůtu do 25. 9. 2020.

10. Ostatní provedené důkazy neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

11. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

12. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , (dále jen „“), když k poskytnutí peněžních prostředků žalované došlo za účinnosti tohoto zákona.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (Věc C-679/18., 62018CJ0679): „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně (bankovní společnost) a žalovaná (fyzická osoba) měly v úmyslu spolu uzavřít smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelského úvěru byla povinna před uzavřením smlouvy o (spotřebitelském) úvěru zkoumat s odbornou péčí, zda žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti měla právní předchůdkyně žalobkyně vzít zejména v potaz, jaké jsou příjmy a výdaje žalované, tj. jaká je její majetková situace, a jestli jí tato umožní poskytnutý úvěr splácet. Dle provedených důkazů zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované tím způsobem, že vycházela z žalovanou tvrzených skutečností souvisejících a majících vliv na její majetkové poměry. K dispozici měla potvrzení zaměstnavatele žalované o jejích příjmech. Z informací o majetkových poměrech žalované a poměrech souvisejících, které měla právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy, nemohla postupujíc s odbornou péčí dospět k závěru, že je žalovaná schopná úvěr řádně splácet. Ze zjištění, že příjmy žalované činí 18 500 Kč měsíčně a že jediným závazkem žalované je splátka úvěru v částce 1 800 Kč, si právní předchůdkyně žalobně nemohla hodnověrně udělat obrázek o majetkové situaci žalované, jejíž výdaje musely objektivně činit mnohem vyšší částku. Žalovaná sice v žádosti o úvěr uvedla, že bydlí u rodičů, avšak coby pracující dospělý (tj. osoba, která je schopna se sama živit) již nemá žádný nárok vůči rodičům na poskytnutí bezplatné stravy, bydlení, apod. Pokud takto rodiče činí, činí tak z dobré vůle, od čehož mohou kdykoliv upustit. Navíc i v tomto případě se může žalovaná podílet na výdajích domácnosti, to však právní předchůdkyní žalobkyně nebylo zjišťováno ani s tím nebylo kalkulováno.

21. Soud tak uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost jí vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudila úvěruschopnost žalované s řádnou péčí, a z tohoto důvodu je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 (Věc C-679/18., 62018CJ0679)). Vzhledem k tomu, že smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně plnila (poskytla žalované částku 280 000 Kč), je neplatná, vznikl jí nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 280 000 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je žalovaná povinna zaplatit též úrok z prodlení (podle , a to ve výši odpovídající ) v rozsahu uplatněném žalobou. V tomto rozsahu shledal soud žalobu důvodnou (výrok I. rozsudku). Na zaplacení obchodního úroku a úhrad dle sazebníku nárok nevznikl, neboť tyto vyplývaly z (neplatné) smlouvy o úvěru. Soud proto rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch v řízení spočíval jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 58 448,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 210 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 286 807,17 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze čtyř úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba včetně jejího doplnění ze dne 10. 3. 2021, účast na jednání soudu dne 19. 9. 2024) uvedených v a. t. ve výši 37 840 Kč a včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. ve výši 1 200 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 040 Kč ve výši 8 198,40 Kč.

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

24. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.