Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 272/2024-45

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 29 288,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 45,29 Kč, úroku v kapitalizované výši 358,99 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 710,66 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 342,72 Kč, úroku v kapitalizované výši 494,60 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 964,88 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 383,49 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 45,29 Kč, úroku v kapitalizované výši 358,99 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 710,66 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 342,72 Kč, úroku v kapitalizované výši 494,60 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 964,88 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 383,49 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO a žalovaným byla dne 28. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru číslo hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 761 Kč a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč (celkem tedy částku ve výši 27 888 Kč) v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaný uhradil pouze 6 100 Kč. Žalovaná částka 29 288,01 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 11 902,13 Kč, zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 481,36 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5 651 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 632,09 Kč, zůstatek neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 121,43 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od 29. 10. 2023 do 22. 4. 2024, který kapitalizovala částkou 853,59 Kč a dále 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, a 15% p.a. úroku z prodlení z částky 12 383,49 Kč za dobu od 29. 10. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 29. 10. 2023 do 22. 4. 2024 tento úrok kapitalizovala částkou 1 675,54 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba. smluvně postoupena žalobkyni.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši 358,99 Kč představující část kapitalizovaného úroku, ohledně částky ve výši 710,66 Kč představující část kapitalizovaného úroku z prodlení a ohledně částky ve výši 45,29 Kč představující část smluvní pokuty. Soud na základě návrhu žalobkyně podle , 2 řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (101 odst. 3 ).

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi obchodní korporací právnická osoba. a žalovaným byla v návrhu označená smlouva uzavřena, částka 15 000 Kč žalovanému v hotovosti předána (smlouva), žalovaný uhradil částku v celkové výši 6 100 Kč (transakční historie) a žalovaná pohledávka na žalobkyni postoupena (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, potvrzení o expedici zásilek). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářovéě nazvané žádost o úvěr vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný a jeho měsíční příjem činí 23 679 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného byly v žádosti o úvěr uvedeny částkou 5 250 Kč, a to 1 000 Kč na bydlení, energie a 4 250 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady. Žalovaný dále uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je svobodný a u počtu vyživovaných osob je uvedeno 0. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a z výpisu z bankovního účtu. Žalobkyně předložila informace o pracovním a tarifním zařazení a o mzdě a dodatek č. 5 pracovní smlouvy, obojí ze dne 30. 6. 2021, ze kterých vyplývá, že žalovaný je od 1. 7. 2021 zaměstnaný u právnická osoba. jako slévárenský dělník, přičemž k tomuto zařazení je stanoven mzdový tarif ve výši 108,50 Kč za hodinu. Z žalobkyní předložených výplatních pásek za období od 0507/2022 vyplývá, že průměrná měsíční mzda žalovaného za dané období činila 23 679 Kč. Výpis z bankovního účtu žalovaného žalobkyně nepředložila. Neprokázala tedy, že její právní předchůdce ověřil výdaje žalovaného. V kartě zákazníka nebyly rovněž uvedeny žádnéy, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy).

12. Jak bylo uvedeno v bodu 5 rozsudku, žalobkyně nepředložila výpis z bankovního účtu žalovaného, případně jiné důkazy, z nichž by vyplývaly výdaje žalovaného uvedené v kartě zákazníka. Míra jeho zadlužení nebyla prověřena vůbec, neboť v kartě zákazníka nebyl uveden žádný důkaz, z něhož by informace k zadlužení žalovaného mohly vyplývat.

13. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovaným uvedené skutečnosti jsou pravdivé a ověřeny byly, ale důkazy o tom nepředložila. Obezřetnost a důslednost právního předchůdce žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně prohlásil, že jsou „pravdivé a úplné.“ Tvrzený výdaj na bydlení ve výši 1 000 Kč neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši 0 Kč na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru.

15. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalované je smlouva o úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 8 900 Kč (rozdíl poskytnuté jistiny 15 000 Kč a zaplacených 6 100 Kč), k jejíž zaplacení jej soud zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru (poplatek a smluvní úrok), žalobu zamítl.

16. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 8 900 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

18. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.