Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 122/2024-59

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 89 942,69 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co částky 48 390,69 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 447,31 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení a co do úroku 29,67 % ročně z částky 62 997,01 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Co částky 48 390,69 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 447,31 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení a co do úroku 29,67 % ročně z částky 62 997,01 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení se návrh zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalovanému zaplacení částky shora s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 2. 8. 2022 byla mezi společností právnická osoba., IČ IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. RČ, na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 908 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas a vznikla mu tak dle smlouvy povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a dopisem ze 17. 5. 2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 74 845,31 Kč. Ode dne následujícího, tj. od 18. 5. 2023 má žalobce právo na zaplacení úroku 29,67 % ročně (dle uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazbě z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny 62 997,01 Kč až do jejího zaplacení. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 73 447,31 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dále zavázal, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to 18. 5. 2023 do úplného zaplacení, a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dle žalobkyně dlužil novou jistinu úvěru 73 447,31 Kč, smluvní pokutu 16 495,38 Kč, úrok 29,67 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině úvěru 62 997,01 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení a dále úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné nové jistiny od 28. 5. 2023 do zaplacení. žalovaná za celou dobu uhradil pouze 23 448 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdce prověřil doklady o příjmech poskytnuté žalovaným (výpisy z účtu o přijetí mzdy), které činily v průměru 32 263 Kč měsíčně v období 4-7/2022Anonymizovánoa bylo tak i zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, ověřil úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS, ISIR a NRKI, zjistil, že jeho výdaje činí kolem 8 896 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum 4 250 Kč, na bydlení vynaložil 4 646 Kč a až poté rozhodl o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny postupem dle , 4 dne 14. 10. 2024 na adresu jeho bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, přičemž se mu pokoušel doručit zásilku i na adresu adresa).

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 2. 8. bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 65 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 3 908 Kč měsíčně a právnímu předchůdci žalobkyně, bude vráceno celkem 187 584 Kč, když byla sjednána zápůjční úroková sazba 66,78 % p.a. (resp. za předpokládané roční procentní sazby nákladů – RPSN 91,54 %). Právní předchůdkyně žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Podle čl. 6.1. úvěrové smlouvy byla smluvena náhrada nákladů v případě opožděných plateb tak, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne klient v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Podle čl. 6.2. smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta, který se ocitne v prodlení s úhradou splátky o 15 dnů, a to na částku 200 Kč u každé jednotlivé splátky. Podle čl. 6.3. a 6.4. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Pro tento případ se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný ve smlouvě dále mj. uvedl svou doručovací adresu adresa, trvalé bydliště v Horním Jelením, adresa, telefonický kontakt a emailovou adresu. Z dokladu o vyplacení úvěru - otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu bylo zjištěno, že částka 65 000 Kč byla žalovanému zaslána na číslo účtu uvedené ve smlouvě, tj. 01200178019/3030.

4. Z y označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťoval osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného. Zprostředkovatel úvěru při uzavírání smlouvy dle informací žalovaného stanovil (zapsal) jeho měsíční příjem na částku 32 263 Kč a stanovil jeho měsíční výdaje na celkovou částku 8 896 Kč měsíčně, sestávající z částky 4 646 Kč na bydlení, z částky 4 250 Kč na vlastní výdaje (životní minimum), s tím, že jiné výdaje byly s částkou 0 Kč (děti, spoření, splátky, doprava, koníčky, apod.). Výdaje nebyly blíže konkretizovány. Zprostředkovatel úvěru vyhodnotil, že žalovaný disponuje volnými zdroji ve výši 22 367 Kč. Dále v „hodnocení klienta“ mj. uvedl, že žalovaný je zaměstnán, je svobodný, nikoho nevyživuje, bydlí u rodičů. Žalovaný tuto u stvrdil jedinečným kódem, který mu byl vygenerován.

5. Z detailů úhrady soud zjistil, že měsíční příjem žalovaného od jeho zaměstnavatele („Continental Automoti“) činil za 6/2022 (vyplaceno 11. 7. 2022) částku 27 859 Kč, za 5/2022 částku 38 511 Kč, za 4/2022 částku 30 421 Kč a za 3/2022 částku 27 276 Kč. Vyplaceny byly částky na účet žalovaného č. 01200178019/3030 u právnická osoba.

6. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný k 1. 8. 2022 ničeho nedlužil. Z databáze NRKI bylo zjištěno, že žalovaný měl přiděleno skóre 462 a byl tak zařazen mezi nejlepší segment klientů.

7. Podle přehledu plateb bylo na konto předmětné smlouvy uhrazeno pouze 6 x 3 908 Kč, tj. 23 448 Kč celkem.

8. Oznámením ze dne 17. 5. 2023 právního předchůdce žalobkyně a tento sdělil žalovanému okamžité zesplatnění úvěru a vyzval jej k úhradě celkové částky 74 845 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě.

9. Dopisem ze 14. 11. 2023 vč. podacího lístku, společným prohlášením stran a seznamem postoupených pohledávek z 31. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně s jejím právním předchůdcem žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě sdělila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky.

10. Předžalobní výzvou ze dne 30. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě 110 927,59 Kč do 14. 2. 2024 s upozorněním na možné soudní řízení. Tato byla dle podacího archu žalovanému na jím uvedenou doručovací adresu odeslána dne 30. 1. 2024.

11. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

19. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky 41 552 Kč.

20. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování poskytovatel úvěru vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.

21. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost), když si pro účely posouzení úvěruschopnosti neověřila dostatečně měsíční výdaje žalovaného. Náklady na bydlení tvrzené v částce 4 696 Kč, byť u rodičů, nebyly nijak podloženy. Tvrzení právního předchůdce žalobkyně, že uvedená částka odpovídá regionu adresa za nájem, resp. spolunájem soud považoval za zbytečné s ohledem na skutečnost, že žalovaného trvalé bydliště je v adresa, kde sídlí právnická osoba adresa a s ohledem na uváděnou adresu pro doručování do Čelákovic lze důvodně usuzovat, že žalovaný se fakticky zdržoval v době smluvních jednání tam. Soud se s prezentovaným názorem neztotožnil a ověření výdajů za dostatečné nepovažoval. Za takové situace zcela zjevně nebylo postupováno s odbornou péčí, když byly stanoveny celkové výdaje 8 896 Kč, přestože tyto nebyly nijak podložené a „životní minimum“ nemusí odpovídat realitě. Je tak zjevné, že právní předchůdce žalobkyně nevyhodnotila výdaje žalovaného dostatečně a spokojila se s jeho tvrzením, přestože předložené y nasvědčovaly tomu, že jeho tvrzení nebyla objektivně podložena. V souhrnu právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici toliko doklady o příjmu žalovaného (v průměru 31 017 Kč měsíčně), nijak však neověřoval ani nevyžadoval doložení listin týkajících se jeho výdajů. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Přestože právní předchůdce žalobkyně zjevně nemohl ekonomickou situaci žalovaného s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr v žádané výši poskytl.

22. Důsledkem shora uvedeného je tak absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (bezdůvodného obohacení). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 65 000 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradil pouze 23 448 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi částkou, která mu byla poskytnuta, a částkou uhrazenou, tedy 41 552 Kč. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

23. Veškerou korespondenci žalobkyně i její právní předchůdce zasílaly žalovanému na jeho doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. Pokud se na této adrese nezdržoval či si zásilky nepřebíral, nelze to přičítat k tíži žalobkyně.

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle Předmětem řízení není pouze žalovaná částka, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení. V tomto případě měl větší úspěch žalovaný (82,6 %) a náležely by mu tak náklady řízení ve výši 65,2 %. (82,6 – 17,4) Jelikož mu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. V souladu s věta před středníkem byla žalovanému stanovena třídenní lhůta k plnění neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu

v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.