Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 338/2024-16
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 31 020 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a dále částku částka, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum (dále jen „smlouva o úvěru“). Žalovaná čerpala úvěr ve výši částka. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že žalovaná je povinna za každý měsíc trvání úvěru zaplatit žalobkyni smluvní úrok 40 % z poskytnuté jistiny měsíčně. Žalovaná však řádně nesplácela a ke dni datum nastala splatnost celé pohledávky. Poskytnutou částku včetně sjednaného příslušenství však žalobkyni nezaplatila ani na písemnou výzvu ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu, žalovaná byla soudem vyzvána, aby se ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva soudu doručena fikcí dne datum. Žalovaná tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila.
4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně téhož dne poskytla žalované na její účet č.ú. 1773130012 / 3030 částku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit se smluvním úrokem 40 % z jistiny měsíčně. RPSN činilo 5518% (smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě). Žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy postupovala jako podnikatel v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů, žalovaná jako spotřebitel. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky nevrátila. K zesplatnění půjčky došlo dne datum (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum). Následně zaslala žalobkyně žalované dne datum předžalobní výzvu s výzvou o úhradu do 3 dnů (předžalobní výzva z datum, včetně podacího lístku).
6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti vztahující se k projednávané věci.
7. Po právní stránce soud věc posoudil takto:
8. Žalovaná na straně úvěrované uzavřela smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrující v postavení podnikatele (§ 419 , § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá jak režimu zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (o. z.), tak režimu zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru.
9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
11. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
12. Dle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
13. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Na základě smlouvy poskytla žalované dne datum částku částka. Žalovaná se zavázala peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p.m., za každý z měsíců trvání úvěru.
17. Dle databáze ARAD (Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti – obyvatelstvo, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen) činil úrok ve spotřebitelských věcech (vyjma kontokorentů) u nových obchodů v únoru 2023 průměrně 9,54 % p.a.
18. Soud se zabýval platností smlouvy s ohledem na její mravnost dle ust. § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro zjevný rozpor ujednání o výši úroku s dobrými mravy.
19. Ač občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (sp. zn. spisová značka). V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (sp. zn. spisová značka a spisová značka), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry již v rozporu s dobrými mravy je (sp. zn. spisová značka).
20. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz č.j. spisová značka ze dne datum, rozsudek č. j. spisová značka ze dne datum, rozsudek ze dne datum, č. j. spisová značka), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.
21. V tomto konkrétním případě žalobkyně poskytla žalované prostředky za měsíční úrok ve výši 40 % z jistiny na dobu neurčitou. Soud podotýká, že měsíční úroková sazba úvěru téměř 55 násobně převyšuje průměrnou výši úroků dle databáze ARAD (soud průměrnou roční úrokovou míru vydělil 12, tedy počtem měsíců, čímž získal průměrnou měsíční úrokovou míru). Úrok sjednaný v úvěrové smlouvě je tedy nepřiměřeně vysoký. Soud s ohledem na nepřiměřenou výši úroku posoudil toto ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, tedy jako neplatné. S přihlédnutím k tomu, že ujednání o úrokové míře je pro žalobkyni jako poskytovatelku spotřebitelských úvěrů neoddělitelnou částí smlouvy a tvoří základ jejího příjmu z podnikání, zakládá neplatnost tohoto ujednání neplatnost smlouvy jako celku a contr. § 576 o. z. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy se soud již nezabýval dalšími navazujícími právními otázkami (např. zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované), když jejich posouzení by nemělo na závěr soudu o absolutní neplatnosti žádný vliv, pročež by bylo nadbytečné.
22. Žalobkyni s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru náleží toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, kdy se jedná o poskytnutou částku částka. Co se týče úroku z prodlení, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně odesílané výzvě k plnění, a to dle dopisu odeslaného dne datum, který byl dle § 573 o. z. doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Lhůta 3 dnů uplynula dne datum. Žalobkyni tedy náleží zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum. Z těchto důvodů soud v rozsahu práva na vydání bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení žalobkyni výrokem I vyhověl.
23. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá další ujednání smlouvy o smluvních pokutách. K tomu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém se uvádí, že „neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas“. Ve zmíněném rozhodnutí se Městský soud rovněž vyjadřuje k otázce možnosti moderace smluvního úroku, kdy uvedl, že k moderaci smluvního úroku dle ust. § 577 o. z. nelze přistoupit, pokud je úvěrová smlouva shledána neplatnou z důvodu zjevně nemravného úroku.
24. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 24,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,7 %, se zohledněním úspěchu včetně příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
25. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně ve skutkově obdobných případech vystupuje ve větším množství řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.