Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 346/2024-84
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 267 484,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, od měsíce července 2025 pak ve splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, od měsíce října 2025 pak ve splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že nezaplacením byť i jedné splátky a to i částečně se stává splatným celý dluh.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky částka zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 96,8 % náhrady nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, od měsíce července 2025 pak ve splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, od měsíce října 2025 pak ve splátkách po částka splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že nezaplacením byť i jedné splátky a to i částečně se stává splatným celý dluh.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, od měsíce července 2025 pak ve splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, od měsíce října 2025 pak ve splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že nezaplacením byť i jedné splátky a to i částečně se stává splatným celý dluh.II. Žaloba se v části o zaplacení částky , částka, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 96,8 % náhrady nákladů řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, od měsíce července 2025 pak ve splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, od měsíce října 2025 pak ve splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že nezaplacením byť i jedné splátky a to i částečně se stává splatným celý dluh.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení. Uvedla, že předchůdkyně žalobkyně UniCredit Bank Czech Republik and Slovakia, a.s., uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru (nazvaném PRESTO Půjčka) dne datum a poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal v částce částka za účelem konsolidace svých závazků. Před poskytnutím úvěru zkoumala předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, statistických podkladů, údajů z rejstříků a úvěrových registrů a veřejných databází. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelně v 85 měsíčních splátkách, nesplácel však řádně a včas. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, která uvedla, že požaduje jistinu ve výši částka a zbytek žalované částky tvoří úrok.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že již dříve věc řešil přes Kancelář finančního arbitra, kdy žalobkyně neposuzovala jeho schopnost řádně splácet a navrhovala nereálné splátky. Snažil se o smír a přesto mu od zástupce žalobkyně přišla výzva se sdělením, že nebyli kontaktováni pro smírné řešení. Podařilo se mu sjednat s ostatními věřiteli splátky a žádá tak o možnost splátek i v tomto řízení se zohledněním, že žalobkyně proti němu vede tři řízení. Nesouhlasil s tím, aby platil náklady řízení, neboť se aktivně snažil přes finančního arbitra vyjednat s žalobkyní smír, o čemž byl zástupce žalobkyně informován a ve všech písemnostech, které mu posílal, uváděl výši nákladů částka. Na emaily mu zástupce žalobkyně neodpovídal. Již nyní splácí věřitelům asi částka měsíčně, od července 2025 bude splácet o částka méně a od října 2025 o dalších částka méně. Dále je schopen splácet částka měsíčně na všechny tři úvěry, které nyní žalobkyně po něm vymáhá, žalobkyně naposledy požadovala splátku minimálně částka měsíčně. Uvedl, že má příjem asi částka měsíčně.
3. Z žádosti žalovaného o úvěr má soud za prokázané, že věřitelka prověřovala jeho žádost o úvěr částka z datum, žalovaný nebyl podnikatel, měl splátkové úvěry se splátkou částka, měl pět předčasně ukončených úvěrů, které byly ukončeny po 2 – 3 splátkách, nevykazovaly však nedoplatky, tedy byly přeúvěrovány nebo předčasně splaceny, jednalo se o úvěry se splátkami od částka po částka. Dále měl jeden existující úvěr se splátkou částka, se sumou zbývajících splátek částka, na tento úvěr byly zaplaceny v době ověření pouze dvě splátky, smlouva byla z datum. Dále byly evidovány další dvě žádosti žalovaného – z datum o úvěr ve výši částka a z datum o úvěr částka. Z lustrace v systému SOLUS měl věřitel výstup, že žalovaný nebyl v registru nalezen. Z doplnění žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný ke své osobě uvedl, že je rozvedený, bydlí s rodiči, částku částka potřebuje jako neúčelové prostředky, pracuje v pracovním poměru na dobu neurčitou s příjmem částka čistého měsíčně, splácí úvěry splátkou částka měsíčně, žalovaný se přihlásil do pojištění schopnosti úvěr splácet. Z informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že věřitelka nabídla žalovanému úvěr částka, se splátkou částka měsíčně, návrh na uzavření smlouvy z datum a akceptace návrhu ze dne datum prokazují, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Ze zprávy žalovaného ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný informoval věřitele o čísle svého účtu. Z výpisu smluv žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně eviduje dluh žalovaného na třech úvěrových smlouvách z roku 2022, s dluhy ve výši částka, částka a částka. Z oznámení ze dne datum má soud za prokázané, že věřitelka prohlásila celý úvěr za splatný. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaný má dluh na jistině ve výši částka. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl věřitelem vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne datum a dokladů o doručení má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení před podáním žaloby. Z dohod žalovaného s jeho dalšími věřiteli soud zjistil, že žalovaný v současné době splácí věřiteli právnická osoba. částku částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částku částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částku částka měsíčně, věřiteli právnická osoba částku částka měsíčně a další částku částka měsíčně, věřiteli Multitude Bank p.l.c. částku částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částka a částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částku částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částku částka měsíčně, věřiteli právnická osoba. částku částka ve třech splátkách. Soud jako nadbytečné neprovedl důkazy o jednání žalovaného s finančním arbitrem a komunikaci žalovaného se zástupcem žalobkyně ohledně, neboť všechny podstatné skutečnosti již soud zjistil z ostatních listinných důkazů a smírné jednání stran nedospělo ke konkrétnímu výsledku.
4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně posuzovala k žádosti žalovaného jeho úvěruschopnost zhodnocením jím uvedených údajů, ověřením jeho úvěrů a lustrací v registru SOLUS, poté poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, kde je evidován dluh na jistině ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet pravidelnými splátkami, což řádně nečinil, předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a žalovaného o této skutečnosti vyrozuměla. Žalobkyně žalovaného upomínala. Žalovaný se pokoušel o smír s žalobkyní, v současnosti splácí dalším věřitelům splátky, které měsíčně dosahují nejméně výše částka.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb. I v případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti předchůdkyní žalobkyně ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. V tomto případě si žalobkyně obstarala údaje od žalovaného, který sdělil, že je rozvedený, bydlí u rodičů, má příjmy ze zaměstnání na dobu určitou ve výši částka měsíčně a splácí úvěry částkou částka měsíčně. Věřitelka ověřila negativní lustraci v registru Solus a prověřila úvěry žalovaného s výstupem, že žalovaný má jeden aktivní úvěr se splátkou částka měsíčně, měl dalších pět úvěrů s měsíčním splátkami od částka po částka, které byly předčasně ukončeny, v předchozích měsících před žádostí žádal o další úvěry ve výši částka a částka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen je v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně poskytla sama žalovanému v roce 2022 tři úvěry, byl jejím klientem, vedla pro něj účet, na který byl úvěr poskytnut. Věřitelka měla mít pochybnosti o schopnosti žalovaného takto vysoký úvěr splácet, neboť již dříve měl více úvěrů podobné i vyšší výše, které byly předčasně ukončeny například jen po dvou splátkách, žalovaný tedy mohl přeúvěrovávat úvěry dalšími úvěry, neboť výše splátek nebyl schopen dodržet, žádal i bezprostředně před předmětnou žádosti rovněž o vysoké úvěry, prokazatelně již minimálně částka splácel. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně za této situace měla mít pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přičemž žalobkyně jím uvedené příjmy nijak neověřovala, výši dalších výdajů ani nezjišťovala, bylo tak na místě přistoupit k důkladnějšímu prověření a zjištění skutečných příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, nemohla být tedy soudem v tomto smyslu poučena k potřebě doplnění tvrzení a důkazních návrhů, ač na tuto potřebu byla v předvolání upozorněna. Protože žalobkyně neprokázala dostatečné prověření úvěruschopnosti dlužníka věřitelem, shledal z tohoto důvodu soud smlouvu o úvěru absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku .
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyly sjednány platné závazky, má žalobkyně podle § 2993 o z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému její předchůdkyně poskytla jako jistinu úvěru, což je částka částka, kterou žalovaný nerozporoval. Nejméně od doby zesplatnění úvěru žalovaný věděl, že minimálně jistinu bude povinen vrátit a věřitel ji požaduje, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ohledně žalovaného úroku pak soud žalobu zamítl.
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla při započtení příslušenství úspěšná z 98,4 % a neúspěšná z 1,6 %. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni část nákladů řízení v částce částka, což odpovídá 96,8 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po částka dle § 7 bod 5 , § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po částka dle § 13 odst. 3 o.s.ř. vyhl. č. 177/1996 Sb. , zaplacený soudní poplatek ve výši částka a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. , celkem náklady částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. Náhradu nákladů řízení soud posoudil pouze procesně dle úspěchu a neúspěchu v této věci, neboť na smírné řešení ve formě splátek ve chvíli po zesplatnění úvěru není právní nárok a žalovaný v prodlení byl, žaloba tak nebyla podána předčasně a nebyl shledán důvod pro odepření náhrady nákladů řízení žalobkyni ve výši dle advokátního tarifu.
10. Lhůty k plnění byly žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. , když soud přihlédl k jeho životní situaci, kdy se dostal do velmi nepříznivé dluhové situace, kterou se snaží aktivně řešit a ze svého příjmu již nejméně částka vynakládá na splátky předchozích úvěrů u nejméně deseti věřitelů a sama žalobkyně u něj eviduje dluh u tří smluv. Stanovil proto žalovanému možnost splácet jak žalovanou částku s úrokem z prodlení, tak náhradu nákladů řízení, kdy splátku stanovil tak, aby ji ještě byl žalovaný schopný splácet a současně, aby žalobkyně měla zajištěno splacení v ještě přiměřené době, proto i navýšil postupně výši splátek podle toho, jak bude žalovanému postupně ubývat splátek u již splacených úvěrů a stanovil ztrátu výhody splátek pro případ, že by nesplácel řádně a včas.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání nemůže podat ten, kdo se tohoto práva výslovně vzdal.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.