Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 139/2024-51
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 250 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 250 000 Kč od 3. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 21 964 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 250 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 250 000 Kč od 3. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 21 964 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) dne datum a na základě níž žalovaná téhož dne čerpala úvěr v celkové výši částka. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil schopnost žalované úvěr splácet, považuje žalobkyně smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou a svůj nárok tak požaduje po žalované jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná částka částka představuje jistinu ve výši částka po odečtení plateb žalované. Žalobkyně dále požadovala z jistiny úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná svého práva v řízení nevyužila a ve věci se nevyjádřila. K projednání nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “).
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi společností právnická osoba. a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to na základě žádosti žalované číslo IBAN (dále jen „smlouva“). Podle smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši částka (žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum, akceptační dopis ze dne datum). Dne datum byla z účtu právního předchůdce žalobkyně na účet žalované č. č. účtu připsána částka částka (sdělení právnická osoba. v likvidaci ze dne datum). Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Společnost právnická osoba. pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (citovaná smlouva o postoupení pohledávek), o čemž žalovanou informovala prostřednictvím insolvenční správkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, podací arch).
4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost právnická osoba. pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum. Na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení nemá vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce uzavírající smlouvu se žalovanou řádným způsobem neposoudil její úvěruschopnost, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , soud učinil závěr, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
8. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, Pl. ÚS 3/20 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti tak způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
9. Při závěru o neplatnosti smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), které spočívá v tom, že žalovaná obdržela částku částka náležející právnímu předchůdci žalobkyně, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh ve výši částka zaplatila celkem částku částka, s úhradou částky rovnající se rozdílu (částka) je žalovaná v prodlení, když netvrdila a neprokázala, že by na svůj dluh uhradila více. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky částka, když tento shledal soud zcela po právu a zavázal žalovanou k úhradě částky částka svým rozhodnutím.
10. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
11. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně, na niž nárok z bezdůvodného obohacení přešel, má právo na doplacení částky částka coby poskytnuté části jistiny po započtení provedených plateb. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se do prodlení doposud nedostala. Pokud jde o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
12. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení zavázal žalovanou k zaplacení částky částka a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 56 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Ve vztahu k původně uplatněné částce částka (zahrnující jistinu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) činí rozsudkem přiznaná pohledávka částka (jistina) 78 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 22 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny za zastupování advokátem ve výši částka [2× částka a 1× částka dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „adv. tar.“), z tarifní hodnoty částka za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.], náhrady hotových výdajů ve výši částka (tj. 3× částka dle § 13 odst. 1 , 4 adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši částka (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši částka (56 % z částka) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.