Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 60/2024-66

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 16 971,73 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 15% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do 15 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do 15 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem v Praze.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15% úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do 15 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do 15 % úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, .III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních službách, ve které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. č. účtu a dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o povolením debetu, na základě které poskytla žalovanému možnost přečerpání finančních prostředků na jeho bankovním účtu do záporného zůstatku ve výši částka. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl oprávněn libovolně čerpat úvěr do povoleného debetu, který byl úročen, limit byl sjednán dobou čerpání 360 dnů, žalovaný nebyl oprávněn překročit sjednaný limit a mohl úvěr splatit v poslední den doby čerpání. Žalobkyně tvrdila, že evidovala na bankovním účtu žalovaného nepovolený debet a vyzval jej k jeho zaplacení. Následně od smlouvy odstoupila ke dni datum, což žalovanému oznámila. Žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši částka, úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a 15 % úrok z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, insolvenční rejstřík apod., když z úvěrového registru zjistila, že žalovaný má 4 další dluhy vyplývající ze smluv o úvěru. Žalobkyně vycházela z uváděného příjmu žalovaného ve výši částka měsíčně za posledních 6 měsíců, dále z čestného prohlášení o příjmech ve výši částka, když z výpisů z běžného účtu žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného činí průměrně částka měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že zohlednila výši životního minima, když vycházela z uváděného výše výdajů žalovaného v částce částka měsíčně. Následně porovnala částku celkových příjmů s ověřenými mandatorními náklady a výdaji ve výši zákonného životního minima a dospěla k závěru, že je dána úvěruschopnost žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet. Ze smlouvy o povoleném debetu bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka (možnost přečerpání – povolený debet) se zápůjční úrokovou sazbou 12 % ročně po dobu 360 dnů, při překročení doby čerpání byla sjednán úrok ve výši 15 % ročně a při vzniku nepovoleného debetu byl sjednán úrok 25 % ročně. Z žádosti o zvýšení povoleného debetu bylo zjištěno, že žalovaný uvedl (čestně prohlásil), že jeho příjem činí částka měsíčně a výdaje činí částka měsíčně, když nemá žádné závazky, nesplácí žádné úvěry. Z dodatku ke smlouvě o povoleném debetu bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému povolený debet do výše částka dobou splatnosti 360 dnů a s úrokem ve výši 12,72 % ročně s tím, že úroková sazba pro nepovolený debet činí 25 % ročně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky.

5. Poskytnutí povoleného debetu ve výši částka a následně částka bylo zjištěno z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu. Z výpisu z účtu č. č. účtu ke dni datum (tzn. před jeho zrušením) byla zjištěna výše dlužné jistiny – nepovoleného debetu ve výši částka. účtu ke dni datum byla zjištěna výše nesplacené jistiny úvěru a příslušenství. Výpisem z interní databáze žalobkyně (platební historií) bylo zjištěno čerpání úvěru a splácení úvěru žalovaným. Z výpisu z interní databáze žalobkyně (historického výpisu) byla zjištěna výše nepovoleného debetu – jistina úvěru ve výši částka.

6. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení nepovoleného debetu. Přípisem ze dne datum žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. č. účtu. Přípisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému zrušení účtu zřízení zvláštního účtu pohledávek z nepovoleného debetu č. č. účtu.

7. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne datum.

8. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru (povoleného nezajištěného debetu), kde žalovaný uvedl svůj měsíční příjem ve výši částka a výdaje ve výši částka s tím, že údaje byly ověřovány v registrech. právnická osoba z výpisu z bankovního účtu, z něhož byly zjištěny příjmy a výdaje žalovaného.

9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným o bankovních službách, na základě které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a dále smlouvu o povoleném debetu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka (možnost přečerpání – povolený debet) se zápůjční úrokovou sazbou 12 % ročně po dobu 360 dnů, při překročení doby čerpání byla sjednán úrok ve výši 15 % ročně a při vzniku nepovoleného debetu byl sjednán úrok 25 % ročně, když následně byla výše povoleného debetu zvýšena dodatkem ke smlouvě na částku částka. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, jeho výši překročil a dostal se do nepovoleného debetu ve výši částka. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a dne datum oznámila žalovanému zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek z nepovoleného debetu Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, nahlédnutím do veřejných a neveřejných registrů, když zohlednila rovněž výši životního minima a také znalost jeho příjmů a výdajů z bankovního účtu.

10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “). Smlouvu o úvěru upravuje v ustanovení tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy, zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní.

12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná.

14. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru č. , zejména znění , žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o úvěr. Žalobkyně vycházela z uváděného příjmu žalovaného ve výši částka měsíčně za posledních 6 měsíců, dále z čestného prohlášení o příjmech ve výši částka, když z výpisů z běžného účtu žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného činí průměrně částka měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že zohlednila výši životního minima, když vycházela z uváděného výše výdajů žalovaného v částce částka měsíčně. Následně porovnala částku celkových příjmů s ověřenými mandatorními náklady a výdaji ve výši zákonného životního minima a dospěla k závěru, že je dána úvěruschopnost žalovaného.

16. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Soud je toho názoru, že pojem "odborná péče" předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele spotřebitele, apod. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze právnická osoba a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nadto žalobkyně sama dospěla svou úvahou ke stanovení výše výdajů žalovaného, když však nevycházela ze žádných podkladů od žalovaného, podložené výdaje spojené, např. s placením energií, dopravou apod.

17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé z čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat ta zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoliv podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.

18. Soud tedy shrnuje, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve.

19. Úvěrová smlouva je, s ohledem na shora uvedené, ve smyslu § 588 o. z., absolutně neplatná, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti, ani žádná práva.

20. V řízení bylo prokázáno, a to výpisem z účtu žalovaného a také výpisem z databáze žalobkyně, že žalovaný čerpal částku částka, a proto soud shledal žalobu důvodnou, co do této částky a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z o. z., přičemž jejich výše je v souladu s ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, které nastalo po uplynutí lhůty, dané k zaplacení v předžalobní výzvě ze dne datum (výrok I.), ve zbývající části žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen „ “), když neúspěch žalobkyně byl pouze nepatrný (týkal se jen úroků, a proto soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši částka a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši částka. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 4 a půl úkonu právní služby po částka, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání dne datum a dne datum ( advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (5 úkonů celkem) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši částka ( advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce částka navýšeny o 21 % DPH ve výši částka na částku částka ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.