Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 10/2023-116

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 80 068,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 11,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, 29 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení a 11,75% úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení v částce , částka, , 29 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 11,75% úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby z datum a ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši částka v hotovosti a žalovaný se zavázal finanční částku vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši částka, a to společně s poplatkem ve výši částka, představovaným úrokem ve výši 29 % ročně a poplatkem za zpracování a administrativní činnost. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku částka. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil pouze částku částka a se zbývajícími platbami se dostal do prodlení. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek, s nimiž byl žalovaný v prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a sankční poplatek ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky částka a kapitalizovaný úrok z prodlení v částce částka, smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a 11,75% úrok z prodlení ročně z jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že ji ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík. Dále uvedla, že ze zákaznické karty žalovaného vyplývá, že příjem domácnosti činil částka, žalovaný žil s rodiči. Žalovaný doložil výplatními páskami příjem ve výši částka měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že odhadla měsíční výdaje žalovaného na částku částka, k této částce připočetla částku životního minima a následně tuto částku navýšila dle svého ekonomického modelu, když poté dospěla k závěru, že žalovaný bude úvěr schopen splácet.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Rozsudkem Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žaloba žalobkyně zamítnuta (výrokem I.) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrokem II.).

5. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena zpět k dalšímu řízení.

6. Zrušující rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že posoudil odlišně od soudu prvního stupně otázky aktivní legitimace žalobkyně, když dospěl k závěru, že žalobkyně je v řízení aktivně legitimována.

7. Vzhledem k právnímu názoru odvolacího soudu, vysloveném ve shora citovaném usnesení ze dne, datum, č. j. spisová značka, se soud věcně zabýval žalobou uplatněným nárokem.

8. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů.

9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši částka, a to včetně úroku ve výši částka, poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši částka a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši částka. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku částka.

10. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl svůj měsíční příjem ve výši částka, příjmy domácnosti (bez bližšího vysvětlení) ve výši částka a své měsíční výdaje odhadl částkou částka. Právní předchůdkyně žalobkyně příjem žalovaného ověřovala pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce 5, 6 roku 2019. Z Anonymizováno z centrální evidence exekucí datum. Z výpisu z interní databáze žalobkyně (její právní předchůdkyně) nebyly zjištěny žádné skutečnosti.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba a žalobkyní bylo zjištěn, že právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v příloze 1 smlouvy.

12. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení a současně žalovanému oznámila změnu na straně věřitele. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu.

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytla v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 18ti měsíčních splátkách ve výši částka, a to včetně úroku ve výši částka, poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši částka a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši částka. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení.

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje v ustanovení tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná.

17. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena dne datum, tedy za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru č. , zejména znění , žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty a byly zaznamenány v kartě zákazníka, když současně nahlédla do veřejně přístupných registrů. Příjem žalovaného byl ověřen z předloženého dokladu (výplatní pásky a pracovní smlouva žalovaného). Měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši částka. Výdaje žalovaného nebyly ověřovány. Údaje o celkovém příjmu domácnosti nebyly právní předchůdkyně žalobkyně zohledňovány (uvedla žalobkyně u jednání soudu dne datum).

19. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na této skutečnosti nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Soud je toho názoru, že pojem "odborná péče" předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele spotřebitele, apod. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze právnická osoba a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

20. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že ačkoliv žalovaný v žádosti o úvěr ze dne datum uvedl výši měsíčních výdajů v částce částka, tak tento údaj nijak neověřovala a úvěr byl žalovanému poskytnut téhož dne, kdy o úvěr žalovaný požádal. Soud v této souvislosti neprovedl důkaz navrhovaným výslechem zprostředkovatele úvěrové smlouvy, neboť ta, měla dle tvrzení žalobkyně nu jednání soudu dne datum, potvrdit údaje uvedené v zákaznické kartě. Tyto údaje nebyly nijak rozporovány. Soud neshledal z tohoto důvodu provedení svědecké výpovědi za hospodárné, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně.

21. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že si je vědom změny právní úpravy , o spotřebitelském úvěru oproti původnímu zákonu č , o spotřebitelském úvěru (jeho znění ), avšak soud má za to, že nezjištění schopnosti spotřebitele splácet úvěr, a to s odbornou péčí poskytovatele úvěru, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a v takovém případě jde bezpochyby o takovou ochranu zájmů, na níž je třeba bezvýhradně trvat, neboť zájmy chráněné spotřebitelským zákonem představují ochranu spotřebitele před přijetím nepřiměřených závazků, ochranu předchozích věřitelů před znehodnocením jejich pohledávek a ochranu společnosti před nežádoucími důsledky insolvencí.

22. Nadto soud podotýká, že zákonná úprava znění , o spotřebitelském úvěru, není zcela souladná s judikaturou SD EU, podle níž nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoli z moci úřední.

23. Soud tedy shrnuje, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve.

24. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála povinnosti stanovené jí náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je předmětná smlouva o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou, absolutně neplatná, neboť odporuje o. z., a k této neplatnosti soud přihlédl ze zákona. Pokud tedy žalovaný předmět úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu o. z.

25. Dále soud předmětnou úvěrovou smlouvu hodnotil také z hlediska § 1813 o. z., podle něhož se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě uzavřené dne datum zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka s tím, že celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, společně s úrokem ve výši částka, úhradou za zpracování úvěru, za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši částka. Soud shledal ujednání účastníků této smlouvy o povinnosti žalovaného zaplatit současně s poskytnutou jistinou i shora uvedené poplatky, včetně úroku, absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. K tomuto závěru soud dospěl po porovnání výše půjčené částky (částka) a celkové výše poplatků a úroku (částka). Sjednané poplatky tak v daném případě tvoří 80,22 % z půjčené částky. Žalobkyni tak při poskytnutí částky částka měl plynout zisk ve výši 80,22 % ze skutečně poskytnuté částky. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy dospěl soud k závěru, že takto nepřiměřeně vysoký sjednaný zisk se příčí dobrým mravům.

26. Soud konstatuje, že shora uvedený závěr nemůže změnit ani skutečnost, že poplatky představují příjem plynoucí právní předchůdkyni žalobkyně z poskytnutých prostředků žalovanému, a tudíž je jeho ekonomická funkce totožná s funkcí úroků. Soud konstatuje, že , ani jiné právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat výši zisku (ať už je nazvána jako poplatek, úrok či jinak), avšak z této skutečnosti nelze dovozovat, že by její výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by nepodléhala žádnému omezení. Soud vycházel rovněž z toho, že souladné s dobrými mravy je takové ujednání, jež vymezuje práva a povinnosti účastníků smlouvy vyváženě.

27. Za tohoto stavu věci shledal soud úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou i z tohoto aspektu, a protože ze smlouvy bylo zjištěno, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky částka (tzn. částka poskytnutá ponížená o částku, která byla žalovaným, dle tvrzení žalobkyně, uhrazena) a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, kterým je první den následující po uplynutí lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě ze dne datum (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle , když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně nižší než žalovaného, když žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud žádné ze stran právo na náhradu nákladů řízení, nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.