Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 357/2024-44
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 23 420 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zčásti zastavuje co do zaplacení částka a kapitalizovaného úroku částka.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zčásti zamítá co do zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení částka, úroku z prodlení 15 % z částky částka od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol RČ.
Odůvodnění:
I. Řízení se zčásti zastavuje co do zaplacení , částka, a kapitalizovaného úroku , částka, .II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se zčásti zamítá co do zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, , úroku z prodlení 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky , částka, .IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , RČ, .
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“). Žalovaný čerpal celkem částka, které nevrátil do sjednaného data datum ani později, ačkoli byl upomínán. Žalobkyně získala pohledávku od původní věřitelky postoupením. Spolu s žalovanou částkou požadovala žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky částka. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne datum.
2. Co do kapitalizovaného úroku částka a smluvní pokuty částka vzala žalobkyně před prvním jednání ve věci žalobu zpět, soud proto řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1 , 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
3. Žaloba s výzvou k vyjádření byly žalovanému doručeny do datové schránky, v řízení však zůstal nečinný. O probíhajícím řízení byl nadto informován e-mailem, telefonicky se s ním spojit nepodařilo.
4. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.
5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6. Původní věřitelka s žalovaným si prostřednictvím elektronické komunikace potvrdili dne datum smlouvu o úvěru (č.l. 13-14, 17), doplněnou dodatky č. hodnota-3 (č.l. 15-16), na základě které čerpal žalovaný postupně ve dnech datum a datum na svůj účet č. č. účtu částku částka (č.l. 19-20), za kterou se zavázal vrátit částka do datum; úroková sazba činila 80,15 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru činila 886,60 % (č.l. 16). Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (čl. 21) a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z datum (č.l. 22-25) přenechala původní věřitelka pohledávku za žalovaným ve výši částka žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum (č.l. 26), odeslaným dne datum (č.l. 27). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ještě dopisy z datum (č.l. 28) a z datum (č.l. 29) Poslední, předžalobní upomínku ze dne datum (č.l. 31) odeslala žalobkyně dne datum (čl. 32).
7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (č.l. 30) soud nic podstatného nezjistil.
8. Žalobkyně přes písemnou výzvu soudu netvrdila a neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalovanému jakkoli ověřovala jeho úvěruschopnost (k jeho majetkovým poměrům netvrdila ani nedokládala ničeho). Žalobkyně se nedostavila k jednání, nemohla tak být v tomto směru poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř.
9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb. “), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).
10. Žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a důkazu k tomu, že by původní věřitelka splnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru neuvedla ničeho a sama v žalobě operovala i s možností posouzení jejího nároku jako bezdůvodného obohacení v důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy.
11. Uzavřenou smlouvu soud skutečně shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný. Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (absolutní neplatnosti právního jednání porušujícího zmíněná kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností.
12. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný v řízení pro svou nečinnost nijak nezpochybnil, že postupně čerpal od původní věřitelky peněžní prostředky v celkové výši částka, nevrátil však ničeho. Žalovaný se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), bezdůvodně obohatil částkou částka, kterou je povinen žalobkyni vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.
13. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru zamítl soud požadovaný úrok z prodlení i náklady spojené s vymáháním pohledávky, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze tedy vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (při nečinnosti žalovaného za subsidiárního použití § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věty první ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že po zohlednění částečného zastavení řízení ke zpětvzetí žaloby (nikoli pro chování žalovaného) a částečného zamítnutí žaloby byla žalobkyně v řízení úspěšná z 63 %, po odečtení procesního zavinění na zastavení řízení a neúspěchu v celkovém rozsahu 37 % jí tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 26 %, neboť prokázala, že odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. Náklady řízení tvoří soudní poplatek částka a odměna zastupujícího advokáta 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta.
15. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou výše uvedeného zákona o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti výrokům I až IV tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Proti výroku V rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.