Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 427/2024-61
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
Anonymizováno
o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále v rozsahu návrhu na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Jméno advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále v rozsahu návrhu na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, .
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkladu doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to elektronickým systémem prostřednictvím klientské zóny na internetových stránkách žalobkyně. K uzavření smlouvy došlo poté, kdy úvěruschopnost žalovaného byla prověřena jím poskytnutými doklady. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku navýšenou o patnáctiprocentní roční úrok, a to ve 12měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, když na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Následně byly žalovanému zaslány dvě upomínky, a to dne datum a datum. S ohledem na shora uvedené tak žalobkyně celý úvěr ke dni datum zesplatnila. Po žalovaném se domáhá úhrady neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a upomínacích nákladů v celkové výši částka (2 x částka) za zaslání dvou shora citovaných upomínek. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.
právnická osoba výzvě soudu pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení ohledně ověřování kredibility žalovaného podáním ze dne datum, kde zejména odkázala na přílohu č. hodnota smlouvy ohledně posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kde dále doplnila i údaje ohledně jeho měsíčních příjmů a výdajů včetně vyžadování datových listin týkajících se příjmů žalovaného, výpisu z běžného účtu, potvrzení o zaměstnání a mzdě a výpisu z bankovních a nebankovních registrů. Dále doplnila, že žalovaný uhradil toliko první dvě splátky, a to dne datum v částce částka a dne datum opětovně v částce částka, tedy celkem v částce částka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listin y v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a násl. o. s. ř. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.
4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvních informací ze dne datum, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka s tím, že jistina úvěru bude vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu vedeného u společnosti Anonymizováno Žalovaný se zavázal celkovou částku včetně úroku ve výši 15 % ročně, tedy částka (částka jistina + částka úrok) zaplatit v 12měsíčních splátkách po částka. RPSN činila 435,03 %. V bodě 5.3 pak bylo pro případ žalovaného s úhradou dlužné částky sjednány finanční nároky žalobkyně, a toto právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, dále právo na úrok z prodlení v zákonné výši v bodě 5.4 bylo ujednáno právo žalobkyně žalovanému zaslat zpoplatněné písemné upomínky v souvislosti s jeho prodlením, a to s tím, že první i druhá upomínka byly zpoplatněny částkou částka. Pokud by nedošlo k úhradě celé dlužné částky ani po dvou písemných upomínkách, byla žalobkyně oprávněna zesplatnit celý úvěr, kdy sjednané úroky se staly součástí jistiny.
6. Součástí smlouvy byla i příloha č. hodnota nazvaná „posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“, kde byl specifikován rodinný stav žalovaného jako svobodný, počet vyživovacích povinností vůči dětem 0, trvalá i doručovací adresa adresa, adresa (ohlašovna pobytu), a doručovací adresa adresa, zaměstnavatel právnická osoba. Průměrný měsíční příjem pak byl specifikován v částce částka s náklady na bydlení ve výši částka, dále splátky předchozího úvěru u žalobkyně ve výši částka, dispoziční zůstatek tak měl činit částka. Z provedených lustrací pak vyplynulo, že se jedná o extrémně rizikového klienta. Z insolvenčního rejstříku bylo dále zjištěno, že proti žalovanému nebylo v minulosti vedeno žádné insolvenční řízení, stejně výsledek lustrace v registru SOLUS vyšel jako negativní. Ze sdělení společnosti Anonymizováno. a výpisu z účtu č. č. účtu bylo dále zjištěno, že dne datum byla na účet žalovaného připsána z účtu žalobkyně částka částka. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum bylo dále zjištěno, že počáteční zůstatek ke dni datum činil částka a konečný zůstat ke dni datum částku částka, konečný zůstatek ke dni datum pak činil částka a ke dni datum částku částka. Z výpisu z účtu žalovaného dále vyplynulo, že dne datum uhradil částku částka s poznámkou „výpalné“, dále dne datum částku částka v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru s další nebankovní společností nazvané „Anonymizováno“, dále v období od 25. 7. do 28. 7. opakovaně hradil částky v řádech částka až částka v sázkové kanceláři Anonymizováno., dále dne datum dalších celkem částka u společnosti Anonymizováno a společnosti Anonymizováno. Shodné transakce v souvislosti se sázkami u sázkových kanceláří Anonymizováno a Anonymizováno pak byly zaznamenány i ve výpisu z účtu za období srpen 2023. Z tvrzení žalobkyně, a dále i z tabulky umoření dále vyplynulo, že žalovaný žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil toliko první dvě splátky, a to dne datum ve výši částka a dne datum opětovně v částce částka. V této souvislosti pak soud dále doplňuje, že v příloze č. hodnota – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele byla u sázek v kolonce „Anonymizováno“ uvedena částka částka, u jednorázových závazků (mikroúvěrů) byla napsána odpověď „Ne“ a u pravidelných měsíčních závazků částka částka. Pokud jde o další pravidelné měsíční výdaje, pak ty zde nebyly zachyceny vůbec.
7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , ve znění účinném od datum, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně.
10. Soud se prvotně zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala dostatečným způsobem kredibilitu žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy, kdy i přes doplněná skutková tvrzení k výzvě soudu dospěl k závěru, že žalobkyně nedostává své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatným právním jednáním ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně způsob, jakým zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doložila mimo jiné žádosti o úvěr a výpisem z účtu žalovaného, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že zůstatky žalovaného za tři měsíce předcházející uzavření shora uvedených smluv byly v řádu jednotek korun, kdy i tohoto zároveň vyhodnotila jako extrémně rizikovou osobu. Z výpisu z účtu rovněž vyplynulo, že žalovaný je zřejmě gamblerem, kdy na své finanční poměry utrácí poměrně vysoké částky. Žalobkyně rovněž žádným způsobem nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když částku částka doplnila jako náklady na bydlení o své vůli, což je soudu známo z jiných soudních řízení, přičemž dalšími výdaji žalovaného se žádným způsobem nezabývala. Rovněž nevzala v úvahu ani další splátku úvěru, který jako úvěrující s žalobkyní jako úvěrovanou žalovaný uzavřel již v minulosti a skutečnost, že z výpisu z účtu vyplynulo, že žalovaný čerpal i další úvěry. Jeví se pak jako nemožné, že by žalovaný neměl žádné další běžné výdaje na ošacení, jídlo, drogerii a běžné životní záležitosti. Výdaje žalovaného pak žalobkyně nejenže nezkoumala, ale ani žádným způsobem neověřila. Zcela jednoznačným vodítkem a varováním pro žalobkyni ohledně kredibility tedy měl být výpis z jeho běžného účtu, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že žalovaný nebude schopen splátky úvěru hradit. Rovněž ohledně částky částka soud uvádí, že pokud jde o výdaje na bydlení a energie, pak tyto jsou naprosto mimo běžnou realitu. Je tedy zcela jednoznačné, že žalovaný nebyl v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy schopen se svým příjmem vystačit.
11. Berouc v úvahu závěry shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně prokázání splnění povinnosti vyplývající pro ni z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a to proto ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru shledala předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Je nutno zdůraznit, že citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinností dle ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 OPR - Finance, kde se mimo jiné uvádí, že „články 8 a 23 směrnice Evropské parlamentu a Rady EU č. 2008/48/OES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splní požadavky tohoto článku 23. články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat ex officio otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení vyvodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy.
12. Shora uvedený závěr pak platí i při aplikaci aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR ohledně posouzení kredibility úvěrovaných, zejména rozsudku sp. zn. spisová značka, kdy z provedeného dokazování zcela jednoznačně vyplynulo, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil toliko první dvě splátky, kdy následně již neuhradil ničeho. Existovaly tedy materiálně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného daný úvěr splácet, resp. splatit.
13. S ohledem na shora uvedené tedy soud posoudil danou právní věc jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku . V rámci důkazního řízení bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému skutečně poskytnuta částka částka, přičemž tento žalobkyni uhradil částku částka. Soud proto výrokem pod bodem I žalobě vyhověl toliko v rozsahu bezdůvodného obohacení rovnající se neuhrazené části vyplacené jistiny ve výši částka, přičemž ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídající části příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku , jehož výše byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně, která byla věci z větší části úspěšná, má vůči žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Předmětem řízení byla částka částka s příslušenstvím, kdy žalobkyně uspěla toliko ohledně částky částka s příslušenstvím, kdy toto představuje 64 % předmětu řízení. Po odečtení úspěchu žalovaného ve výši 36 %, má žalobkyně právo na zaplacení 28 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, tří úkonů právní služby po částka (tj. částka) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy plnění, tří režijních paušálů po částka dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka částka. 28 % z této částky činí částka. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.