Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 277/2024-53
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 260 967,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 21 691,70 Kč, úrok ve výši 3 603,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 14 575,30 Kč, úrok z prodlení ve výši 309,43 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 239 779 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 3 603,44 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 220 787,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 359,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 21 691,70 Kč, úrok ve výši 3 603,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 14 575,30 Kč, úrok z prodlení ve výši 309,43 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 239 779 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, ve výši 15,00 % ročně z částky 3 603,44 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 220 787,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26 359,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 239 779 Kč spolu s úrokem ve výši 3 603,44 Kč, úrokem z prodlení ve výši 14 575,30 Kč, úrokem z prodlení ve výši 309,43 Kč a dále úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 239 779 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení a ve výši 15,00 % ročně z částky 3 603,44 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 3. 9. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru – expres půjčka (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 300 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši převodem peněžních prostředků na jeho bankovní účet č. ú. č. účtu vedený u právnická osoba. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 3,50 % ročně a poplatky v pravidelných 96 anuitních měsíčních splátkách po 3 587,42 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje dnem 17. 10. 2021. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými produktovými podmínkami právnická osoba. (dále jako VOP), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem ze dne 23. 11. 2023 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 21. 11. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 239 779 Kč, na úroku částku 3 603,44 Kč, na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni 29.4.2024 částku 14 575,30 Kč na úroku z prodlení částku 309,43 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 700 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Žalobce v podání (doplnění žalobních tvrzení) ze dne 30. 8. 2024, doručeném soudu dne 30. 8. 2024, tvrdil, že žalovaný zaplatil na dluh částku v souhrnné výši 79 212,70 Kč.
4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru – expres půjčka ze dne 3. 9. 2021, žádosti o úvěr, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 11. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 24. 11. 2023, transakční historie úvěrového účtu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za období od 13. 4. 2021 do 30. 9. 2021, výpisu z úvěrového účtu č. ú. č. účtu za období od 3. 9. 2021 do 28. 3. 2024, všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014, sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele účinný od 1. 9. 2023, předžalobní upomínky ze dne 2. 5. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 2. 5. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 3. 9. 2021 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 3. 9. 2021 bezhotovostně převodem na jeho běžný bankovní účet č. ú. č. účtu vedený u právnická osoba. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými 96 měsíčními anuitními splátkami po 3 587,42 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 3,50 % ročně a poplatky splatnými vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 17. 10. 2021. V čl. III bod 11 písm. a) úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je žalobce oprávněn v případě porušení smlouvy dle čl. III bod 10. prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požadovat jejich předčasné splacení, jestliže mj. je klient v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Součástí smlouvy učinili účastníci Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014 a sazebník poplatků. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za měsíce srpenaž listopad 2023. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 11. 2023 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěru s příslušenstvím ke dni 21. 11. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 24. 11. 2023 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu adresa. Z výpisu z úvěrového bankovního účtu žalovaného č. ú. č. účtu vedeného u právnická osoba. za období 3. 9. 2021 do 28. 3. 2024 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na úvěrovém účtu žalovaného č. ú. č. účtu, přičemž počáteční zůstatek účtu činil částku -300 000 Kč jako čerpání úvěru. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 2. 5. 2024 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 2. 5. 2024 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalovaného.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 30. 8. 2024, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů MV ČR, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 27 672 Kč pracovní poměr hlavní jako dělník u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba., se sídlem adresa, IČO Anonymizováno a další příjmem domácnosti žalovaného ve výši 17 000 Kč; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doložil pouze výpis z bankovního účtu žalovaného, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné důkazy o dalších příjmech domácnosti žalovaného, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).
13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.
14. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 300 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 79 212,70 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci ze smlouvy o úvěru částku 220 787,30 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 79,49 % a jeho neúspěch 20,51 %. Ve výši rozdílu (58,98 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 26 359,30 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 844 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 27 900 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 900 Kč. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 30. 8. 2024, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 44 692 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 58,98 % činí částku 26 359,30 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).