Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 49/2024-41

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného/4, 301 00 Plzeň

o zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba co do zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši částka, jež mu byly v souladu se smluvním ujednáním vyplaceny. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím klientské zóny. Sjednané úroky měl žalovaný povinnost hradit v měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, neboť se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne datum. Žalobkyně ho upomínkou ze dne datum vyzvala k úhradě této splátky. Ani poté žalovaný svoji povinnost nesplnil. Další upomínku mu žalobkyně zaslala dne datum. Protože ani poté přes další upomínky žalovaný dlužnou částku nezaplatil, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila ke dni datum celý zůstatek úvěru. Žalobkyně v tomto řízení nárokovala zaplacení toliko jistiny dluhu ve výši částka, přestavující zesplatněnou jistinu úvěru a úroky z prodlení. Ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně doplnila, že žalovaný jí uhradil částku částka, představující 1 splátku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.y mu byly doručovány v souladu s ust. a násl. , (dále jen „“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle ve spojení s soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu označenou jako smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka, jež měl být vyplacen na účet žalovaného č. č. účtu. Smlouva byla sjednána na dobu určitou 12 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni datum. Účastníci sjednali úrok ve výši 10 % měsíčně, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni běžného měsíce. S poslední splátkou úroku byla splatná i poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Strany si dále sjednaly právo žalobkyně pro případ prodlení s úhradou sjednaných splátek, kdy vedle práva na úhradu účelně vynaložených nákladů, smluvních pokut, úroků z prodlení a poplatků za upomínky, byla žalobkyně oprávněna po uplynutí 30 denní lhůty po zaslání upomínky k úhradě dlužné splátky zesplatnit jistinu úvěru, o čemž byla povinna písemně informovat žalovaného. Nedílnou součást smlouvy tvořila příloha č. hodnota – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smlouva byla uzavřena distančně (smlouva o úvěru z uvedeného dne včetně přílohy č. hodnota, předsmluvní informace). adresa 000 Kč byla žalovanému odeslána dne datum na účet žalovaného, z něhož žalovaný žalobkyni téhož dne poslal částku částka. Soud dotazem u právnická osoba. ověřil, že majitelem výše specifikovaného bankovního účtu je žalovaný, na jeho účet byla dne datum částka částka zaslána (detail pohybu – internetové bankovnictví, zpráva právnická osoba. a výpis z účtu žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky úvěru splatné dne datum dopisem ze dne datum a datum, kdy zároveň žalovaného upozornila na možnost zesplatnění a naúčtování sankcí a smluvních pokut (upomínka č. hodnota a 2). Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný uhradil toliko částku částka, zbývající část již nedoplatil. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dále i dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, v němž žalobkyně zesplatnila úvěr (předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s možností řešení, oznámení o převzetí pr. zastoupení z uvedeného dne včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný nárokovanou částku žalobkyni řádně a včas zaplatil.

4. Podle ust. , (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru. Soud s ohledem na nově ustálenou judikaturu vyšších soudů přehodnotil své dosavadní stanovisko a při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením ve spojení s ustálenými judikaturními závěry. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka vrátit za rovněž i úrok ve sjednané výši 120 % ročně. Vedle toho byl žalovaný pro případ prodlení povinen hradit i smluvní pokutu a poplatky za odeslání upomínek či oznámení o zesplatnění. Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnuté jistiny a doby splácení.

9. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne datum č.j. spisová značka, vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti , , ve znění účinném do datum (dále jen „“), a to i s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelských úvěrech č. , který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výši) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka nebo spisová značka). Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je dle o. z. vedle závazku úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a závazku úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, i povinnost úvěrovaného zaplatit úroky. Úrok je odměnou úvěrujícího za poskytnutí peněžních prostředků. Bez sjednání této povinnosti se nejedná o smlouvu o úvěru. Sjednání výše úroků sice není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, avšak pokud by strany výši úroků nesjednaly, úvěrovaný je povinen platit úroky určené podle ust. o. z. Žalobkyně je podnikatelem, předmět jejího podnikání zahrnuje i poskytování úvěrů (včetně spotřebitelských), žalovaný nepochybně věděl, že sjednává tuto smlouvu s podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti. Závěr, že při neplatném sjednání výše úroků nemá úvěrovaný povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr, by byl zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. Podmínce v případě neplatného ujednání o výši úroku, aby se úrok stanovil postupem podle ust. o. z. ( o. z.), tj. ve výši úroku požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru, by nebylo možno zcela nevyhovět. V posuzované věci se žalovaný zavázal k placení úroku v roční výši 120 %. Danou výši však soud prvního stupně považuje za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností do jednoho roku však dle údajů zveřejňovaných ČNB na jejich internetových stránkách činila ke dni uzavření úvěrové smlouvy 9,53 % ročně, tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky zcela zásadním způsobem převyšuje. Při hodnocení souladu smlouvy, z níž má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úvěru, s dobrými mravy, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu. Smlouvu s takovým obsahem je nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě.

10. Krajský soud v Plzni i poté opakovaně dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy za obdobných podmínek, kdy je sjednán úrok v sazbách řádově 80 % či 90 % ročně, jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Odvolací soud i v těchto případech vyhodnotil, že smlouva jako celek je absolutně neplatná, neboť smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele, přičemž za takovýchto podmínek je nerovnováha již tak významná, že ujednání smlouvy je obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek platit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úrok, pokud si účastníci úrok sjednají, musí se jednat o úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úvěrová sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy (viz např. rozsudek KS v Plzni č.j. spisová značka, sp. zn. spisová značka, č.j. spisová značka). Krajský soud v Plzni setrval na hodnocení absolutní neplatnosti zkoumaných úvěrových smluv i ve svých dalších rozhodnutích (sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka apod.). Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. spisová značka po posouzení všech aspektů projednávané věci žalobkyni nepřísluší se odůvodněně dovolávat možnosti oddělitelnosti ujednání o úroku, resp. dalších sjednaných poplatků. Odvolací soud zdůraznil, že jde o obchod s chudobou, pro věc je významné posouzení jejího souladu se zásadami obecné spravedlnosti a proporcionality.

11. Z popsaných důvodů soud proto vyhodnotil, že žalobkyni náleží toliko právo na vrácení peněžních prostředků, jež poskytla žalovanému, když se o tuto částku žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť mu bylo poskytnuto plnění bez právního důvodu, jak předpokládá ust. § 2991 odst. 2 o. z. Soud proto žalobkyni přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., spočívajícím v nevrácené části poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka (poskytnutá jistina mínus dosavadní úhrady, tj. částka – částka), neboť žalovaný, který byl řádně vyzván k vrácení peněžních prostředků (poprvé dne datum), svoji povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. o. z. ve spojení s prováděcím předpisem ( ), neboť se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním prospěchu, o který se bezdůvodně obohatil. Žalovanému byla pro splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle ust. (výrok I. tohoto rozsudku). Žalobkyně soudu v žalobě sdělila, že požaduje toliko jistinu úvěru, dále doplnila, že žalovaný jí zaplatil částku částka, o tuto částku však žalobu neomezila. V této části (včetně příslušenství) soud proto z výše rozebraných důvodů žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ve spojení s a ust. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 90 % (neúspěch 10 %), proto má s přihlédnutím k právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 80 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á částka dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po částka dle . Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou částka, 80 % z této částky činí částku částka, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni přiznána, se splatností rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ust. Platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.